Chřešťovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Chřešťovice
Kaple sv. Anny
Kaple sv. Anny
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Albrechtice nad Vltavou
Okres Písek
Kraj Jihočeský kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 126 (2011)[1]
Katastrální území Chřešťovice (5,23 km²)
PSČ 398 17
Počet domů 80 (2011)[1]
Chřešťovice
Chřešťovice
Další údaje
Kód části obce 54445
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chřešťovice je vesnice, část obce Albrechtice nad Vltavou v okrese Písek. Nachází se asi 8 km na sever od Albrechtic nad Vltavou. Prochází zde silnice II/138. V roce 2011 zde trvale žilo 126 obyvatel.[2]

Chřešťovice je také název katastrálního území o rozloze 5,23 km².[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínky o vesnici jsou z roku 1323. Původně byla ves v 14. století rozpůlena na dva díly. První díl patřil k biskupským majetkům v okolí Týna nad Vltavou. Druhý díl patřil k hradu Zvíkovu. Později byla biskupská část vesnice různě zastavována. V 15. století byl majitelem a zakladatelem zdejší tvrze Jan Radkovec z Mirovic. Jeho synové později oba díly vsi postupně spojily. V 16. století se majitelé střídali. Během třicetileté války obec utrpěla značné škody. Od roku 1642 do roku 1679 byla ves v držení rodu Kořenských. Pak byla ves prodána a spadala pod majetek Protivína a jejich majitelů.[4]

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Chřešťovický zámek je dvoupatrová, barokní budova, která vznikla na místě bývalé tvrze.[4] V okolí zámku je vyhlášené ochranné pásmo nemovité kulturní památky.[5] Zámek je v současné době ve špatném stavu. Byl používám jako skladiště místního zemědělského družstva. Okolo bývalého zámku se nachází hospodářské objekty bývalého velkostatku.
  • Kostel svatého Jana Křitele je raně gotická stavba z 13. století, která byla později renesančně přestavěna.[4] Kostel nemá klenbu, ale rovné patro. Nachází se nedaleko od vesnice na místě, kde vtéká místní Chřeštovický potok do řeky Vltavy. Před kostelíkem roste u parkoviště památný strom.
  • Chřešťovice – hradiště, knovízské a slovanské hradiště.[6]
  • Před vchodem do kostela se nalézá kamenný kříž. Jeho podstavec nese dataci 1888.
  • Boží muka ve vesnici se nachází při silnici, která vede ke kostelíku svatého Jana Křtitele. Jsou stavebně ojedinělá tím, že se vlastně jedná o částečná boží muka spojená s výklenkovou kaplí. Těsně před nimi se nachází litinový kříž.
  • Návesní kaple je neorenesanční a je zasvěcena Panně Marii. V jejím těsném sousedství je litinový kříž.[7]
  • Kaple svaté Anny se nachází u silnice z Jehnědna směrem do vesnice. Je to barokní stavba z 18. století.[7]
  • Výklenková kaple svatého Jana Nepomuckého se nachází ve středu vesnice. Na jejím podstavci je uvedena datace 1787.[7]
  • Stavby lidové venkovské architektury, které se ve vesnici nachází, jsou roztroušeny po vsi. Chřešťovice jsou navrženy k prohlášení za vesnickou památkovou zónu.[4]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 189. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. a b c d PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl II. Jižní Čechy. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-149-3. S. 171. 
  5. Ochranné pásmo nemovité kulturní památky v obci Chřešťovice - Památkový Katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-03-28]. Dostupné online. 
  6. Knovízské a slovanské hradiště [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-03-28]. Dostupné online. 
  7. a b c HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska, 2011. S. 52. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]