Chüjtnij orgil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Chüjtnij orgil
Хүйтний оргил / 友谊峰
Pohled z plošiny Ukok
Masív Tavan Bogdo-uul, Chüjtnij orgil zcela vlevo

Vrchol 4374 m n. m.
Prominence 2342 m
Izolace 115 km
Seznamy Ultraprominentní hory
Nejvyšší hory asijských zemí
Poznámka nejvyšší hora Mongolska
Poloha
Světadíl Asie
Státy Mongolsko Mongolsko
Čína Čína
Pohoří Altaj
Souřadnice
Chüjtnij orgil
Chüjtnij orgil
Povodí Irtyš
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chüjtnij orgil nebo Chüjten (mongolsky Хүйтний оргил, Hüjtnij orgil, čínsky 友谊峰, pinyin Yǒuyí Fēng, český přepis Jou-i-feng) je nejvyšší hora Mongolska. Vrchol se nachází v pohoří Altaj na mongolsko-čínské hranici na severozápadním konci obou zemí, 2,5 km od rusko-mongolsko-čínského trojmezí. Vrchol je součástí altajského horského uzlu Tavan Bogd Uul (Таван Богд Уул) a někdy bývá sám označován jako Tavan Bogd.

Název[editovat | editovat zdroj]

Chüjtnij orgil znamená „Studená hora“. Čínský název v překladu znamená Štít Přátelství a stejný význam má také název Найрамдал (Najramdal), používaný v socialistických dobách v Mongolsku. Další prameny uvádějí rusko-mongolské názvy Пик Хуйтун (Pik Hujtun) a Куйтэн-Уул (Kujtèn-Uul), čínsko-mongolský 奎屯峰 (Kuítún Fēng, Kchuej-tchun-feng), případně počeštěné Kujtunský štít.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Chüjten dosahuje nadmořské výšky 4374 m, některé starší prameny ale uvádějí 4356, nebo dokonce 4653 m,[1] což by z Chüjtenu udělalo nejvyšší horu celého Altaje (tou je ve skutečnosti Bělucha). Chüjten je součástí horského masivu Tavan Bogdo-uul, ve kterém se nachází další čtyři významné hory: Nairamdal orgil, Bürged Uul, Naran Uul, Ölgii Uul.

Administrativně patří západní strana hory pod čínskou autonomní oblast Sin-ťiang, východní strana pod mongolský kraj Altaj Burqin.

Geologická historie této části Altaje začala v ordoviku, kdy byly vyvrásněny první hory ze dna mělkého moře; vyskytují se zde i žuly a přeměněné horniny z pobřežních oblastí. Následovala eroze, k novému zvednutí terénu do dnešní podoby došlo při tektonických pohybech souvisejících s himálajským vrásněním.

Vrchol Chüjtenu je trvale pokrytý sněhem. Z jeho jihozápadních svahů stéká největší altajský ledovec Kanas, který pokrývá 30,13 km², je 10,8 km dlouhý a jeho průměrná tloušťka činí asi 130 m. Ledovec začíná ve výšce 3250 m, čelo se nachází ve 2416 m. Řeka Burqin, která zde pramení, je důležitým přítokem Irtyše.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Velký atlas světa. Geodetický a kartografický podnik v Praze, n.p., Praha, 1988.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]