Ceng Čchi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ceng Čchi
PseudonymSi-šu
Jiná jménaCeng C’-čchi
Narození1372
Jung-feng, Ťiang-si
Úmrtí1432
Umělecká činnost
Znám jakobásník
Školakabinetní poezie

Národnostchanská
Zeměříše Ming
Vzděláníťin-š’ (1404)
Povoláníúředník
Vyznáníkonfucianismus
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ceng Čchi je čínské jméno, v němž Ceng je příjmení.

Ceng Čchi (čínsky pchin-jinem Zēng Qǐ, znaky 曾棨, 13721432) byl básník a úředník čínské říše Ming. Patřil k vysoce postaveným úředníkům tvořícím ve stylu kabinetní poezie.

Jméno[editovat | editovat zdroj]

Ceng Čchi používal zdvořilostní jméno C’-čchi (čínsky pchin-jinem Zǐ​qǐ, znaky zjednodušené 子启, tradiční 子啟) a pseudonym Si-šu (čínsky pchin-jinem Xīshù, znaky 西墅).

Život[editovat | editovat zdroj]

Ceng Čchi se narodil roku 1372, pocházel z okresu Jung-feng v prefektuře Ťi-an v jihočínské provincii Ťiang-si.[1] Pocházel z rodiny s dlouhou tradicí státní služby, jeho otec a děd byli úředníky říše Jüan a jejich předek pracoval v úřadech říše Sung. Po studiích konfucianismu úspěšně prošel všemi stupni úřednických zkoušek. Jejich nejvyšší stupeň, palácové zkoušky, složil a hodnost ťin-š’ získal roku 1404 jako nejlepší ze všech kandidátů z celé Číny.[1][pozn. 1]

Po zkouškách ho císař Jung-le jmenoval editorem v akademii Chan-lin.[1] V první třetině 15. století patřil k respektovaným učencům a významným básníkům tehdejší kabinetní poezie.[3]

Zemřel roku 1432.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. V palácových zkouškách roku 1404 mimořádně uspěli kandidáti z Ťiang-si (čtvrtina úspěšných a prvních sedm míst), přičemž rodáci z prefektury Ťi-an obsadili první tři místa.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c GERRITSEN, Gerritsen. A Ji'an Literati and the Local in Song-Yuan-Ming China. Leiden: Brill, 2007. 258 s. ISBN 9004156038, ISBN 9789004156036. S. 127. (anglicky) 
  2. ELMAN, Benjamin. A Cultural History of Civil Examinations in Late Imperial China. London: Univ. of California Pr., 2002. ISBN 0-520-21509-5. S. 109. 
  3. a b NIENHAUSER, William H, a kol. The Indiana Companion to Traditional Chinese Literature. Bloomington: Indiana University Press, 1986. 1050 s. ISBN 0253329833, ISBN 9780253329837. S. 744. (anglicky)