Celeste Mendini

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dr. Celeste Mendini
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1874 – 1877
Poslanec Tyrolského zemského sněmu
Ve funkci:
1869 – ???
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana
Italská liberální str.

Narození1831
Úmrtí1908
DětiBruno Mendini
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Celeste Mendini (1831[1][2]1908[1][2]) byl rakouský právník a politik italské národnosti z Tyrolska (respektive z Jižního Tyrolska), v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Působil jako advokát v Cavalese.[1][2] Jeho synem byl politik a starosta Trenta Bruno Mendini (1891–1957).[2]

Celeste byl v červenci 1861 jmenován notářem v Cavalese.[3] V roce 1869 byl zvolen za poslance Tyrolského zemského sněmu,[4] na kterém zasedal i v 70. letech a podporoval italské autonomistické hnutí.[5]

Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v doplňovacích volbách roku 1874 za kurii městskou v Tyrolsku, obvod Trento, Cles atd. Slib složil 27. října 1874, rezignaci oznámil dopisem 23. června 1877 z politických důvodů.[6] V roce 1874 se uvádí jako Dr. Cölest Mendini, advokát, bytem Trento.[7] Do parlamentu se dostal poté, co rezignoval poslanec Giovanni a Prato. Uvádí se jako člen bloku ústavověrných.[8] Patřil do Italské liberální strany.[9]

Z parlamentu odešel v rámci hromadné vlny rezignací některých italských poslanců poté, co Říšská rada nepřijala návrhy na autonomii jižního Tyrolska.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c DE GASPERI, Alcide. I cattolici trentini sotto l'Austria: antologia degli scritti dal 1902 al 1915, con i discorsi al parliamento austriaco, 1–2. [s.l.]: Ed. di Storia e Letteratura, 1964. 456 s. Dostupné online. S. 326. (italsky) 
  2. a b c d Parere dell'avv. Celeste Mendini sulla legittimità per il Consesso di approvare ed emanare la matricola dei vicini Cavalese, 12 gennaio 1903 [online]. storiadifiemme.it [cit. 2015-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-01. (italsky) 
  3. Personal-Nachrichten. Allgemeine Österreichische Gerichtszeitung. Červenec 1861, roč. 12, čís. 84, s. 4. Dostupné online. 
  4. Innsbruck. Das Vaterland. Září 1869, roč. 10, čís. 258, s. 2. Dostupné online. 
  5. Die Erklärung der Wälschtiroler. Neue Freie Presse. Duben 1875, čís. 3819, s. 3. Dostupné online. 
  6. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  7. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&size=45&page=257
  8. Tagesbericht. Wiener Zeitung. Srpen 1874, čís. 191, s. 1. Dostupné online. 
  9. Politische Rundschau. Deutsche Zeitung. Srpen 1874, čís. 946, s. 1. Dostupné online. 
  10. Inland. Neue Freie Presse. Červenec 1877, čís. 4616, s. 4. Dostupné online.