Přeskočit na obsah

Cecílie Nevillová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Cecílie Nevillová
vévodkyně z Yorku
Portrét
Cecílie Nevillová
Narození3. května 1415
Raby Castle
Úmrtí31. května 1495 (ve věku 80 let)
zámek Berkhamsted
ManželRichard Plantagenet
PotomciJana z Yorku
Anna z Yorku
Jindřich z Yorku
Eduard IV.
Edmund z Rutlandu
Alžběta z Yorku
Markéta z Yorku
Vilém z Yorku
Jan z Yorku
Jiří Plantagenet
Tomáš z Yorku
Richard III.
Uršula z Yorku
DynastieNevillové
OtecRalf Neville, 1. hrabě z Westmorlandu
MatkaJohana Beaufortová
PříbuzníKatherine Neville, Duchess of Norfolk[1], Alice Neville, Eleanor Neville[1], Vilém Neville, Richard Neville[1], Edward Neville, 3rd Baron Bergavenny[1], George Neville, 1st Baron Latimer, Robert Neville, Philippa Neville, John Neville, Lord Neville, Anne Neville, Duchess of Buckingham[1] a Joan Neville[2] (sourozenci)
Alžběta z Yorku[1], Marie z Yorku, Cecily of York, Eduard V.[1], Margaret of York, Richard ze Shrewsbury, vévoda z Yorku[1], Anna z Yorku[1], George Plantagenet, 1st Duke of Bedford, Kateřina z Yorku, Bridget z Yorku, Arthur Plantagenet[1], Elizabeth Plantagenet[3], Edward de Wigmore[3] a Grace Plantagenet[3] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cecilie Nevillová, vévodkyně z Yorku (3. května 1415 – 31. května 1495),[4] byla manželkou Richarda Plantageneta a matka dvou anglických králů: Eduarda IV. a Richarda III.

Vévodkyně z Yorku

[editovat | editovat zdroj]

Cecilie byla dcerou Ralfa Nevilla, hraběte z Westmorlandu a Jany Beaufortové. Z matčiny strany byl jejím dědem Jan z Gentu, syn krále Eduarda III. V roce 1424, když jí bylo devět let, byla svým otcem zasnoubena s třináctiletým svěřencem svého otce, Richardem Plantagenetem. Svatba proběhla v říjnu 1429. Když se Richard v roce 1441 odebral do Francie, Cecilie šla spolu s ním. Po vypuknutí války růží žila na hradě Ludlow, i když Richard uprchl do Irska a Evropy. Zasazovala se však o zájmy Yorků. Když parlament v listopadu 1459 debatoval o osudu Yorku a jeho podporovatelů, odcestovala do Londýna a přimlouvala se za svého manžela. Richardovo území bylo sice zkonfiskováno, ale Cecilie alespoň získala podporu 600 liber ročně pro sebe a své děti. Richard zemřel v bitvě u Salisbury v roce 1460 a jejich syn Edmund byl po bitvě zajat a popraven.

Matka dvou králů

[editovat | editovat zdroj]

Její syn Eduard IV. byl nakonec v boji proti Lancasterům v roce 1461 úspěšný a z Cecilie se stala matka krále. Své postavení dala najevo tím, že do svého erbu zahrnula i královský erb Anglie. Dva Eduardovi mladší bratři Jiří, vévoda z Clarence a Richard, vévoda z Gloucesteru (později král Richard III.) byli soupeři v nástupnictví na anglický trůn. Jiří byl později obviněn z osnování vzpoury proti Eduardovi, uvězněn v Toweru a 18. února 1478 soukromě popraven. Eduard sám zemřel v roce 1483. Jeho nejstaršímu synovi byl udělen titul Princ z Walesu ve věku sedmi měsíců. Mladý Eduard byl velmi rychle sesazen, nahrazen a možná i zavražděn strýcem Richardem. Ten sám však roce 1485 zemřel v bitvě u Bosworthu.

18. ledna 1486 se Ceciliina vnučka Alžběta z Yorku provdala za Jindřicha VII. Tudora. Cecilie se oddala náboženským povinnostem a pověst o její zbožnosti pochází právě z této doby. Zemřela jako jeptiška ve věku 80 let v roce 1495 a je pohřbena v hrobě se svým manželem a jejich synem Edmundem. Z jejích třinácti dětí v té době byly naživu už jen dvě dcery.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Kindred Britain.
  2. ↑ Dostupné online.
  3. 1 2 3 Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  4. ↑ http://www.r3.org/basics/basic6.html Archivováno 26. 5. 1998 na Wayback Machine.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Vévodkyně z Yorku
Předchůdce:
Filipa de Mohun
1425–1460
Cecílie Nevillová
Nástupce:
Anna de Mowbray