Cchao Süe-čchin
| Cchao Süe-čchin | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | 曹霑 |
| Narození | 12. července 1724 Nanking |
| Úmrtí | Desetiletí od 1760 Peking |
| Pseudonym | 曹雪芹 |
| Povolání | spisovatel, básník, malíř, romanopisec, ci lyric writer a filozof |
| Stát | Říše Čching .svg){kind=small} |
| Významná díla | Sen v červeném domě |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cchao Süe-čchin (čínsky pchin-jinem Cáo Xuěqín, znaky 曹雪芹, 1715[1] nebo 1724,[2] Nanking – 1763[1] nebo 1764[3]Peking) byl čínský spisovatel tvořící za vlády dynastie Čching. Jeho jediným (kromě několika básní) dochovaným dílem je román Sen v červeném domě (Chung-lou-men), jeden ze čtyř klasických čínských románů.[4]
Jména
[editovat | editovat zdroj]Cchao Süe-čchinovo vlastní jméno bylo Cchao Čan (čínsky pchin-jinem Cáo Zhān, znaky zjednodušené 曹沾, tradiční 曹霑), Cchao Süe-čchin byl jeho literární pseudonym. Používal též zdvořilostní jméno Meng-žuan (čínsky pchin-jinem Mèngruǎn, znaky zjednodušené 梦阮, tradiční 夢阮) a další pseudonymy Čchin-pchu (čínsky pchin-jinem qínpǔ, znaky 芹圃) a Čchin-si (čínsky pchin-jinem qínxī, znaky 芹溪).
Život a dílo
[editovat | editovat zdroj]Rod Cchao, i když byl čínský, patřil k Bílé korouhvi, jedné z privilegovaných mandžuských osmi korouhví. Rodina dědičně vlastnila správcovství císařských textilních dílen a těžila z přízně císaře Kchang-si. Po jeho smrti roku 1722 však přišla o majetek a přesídlila proto do Pekingu, kde ji byly ponechány domy. Roku 1735 byla rodina sice rehabilitována císařem Čchien-lungem, ale necelých deset let nato nové perzekuce způsobily definitivní rozpad rodiny.[4]
Cchao Čan využil svého velkého vzdělání a uchytil se v učilišti pro vzdělávání šlechtických synků. Později se odstěhoval na západní okraj Pekingu, kde žil se svou rodinou ve značné chudobě z malého důchodu, který mu zajišťovala jeho příslušnost k privilegované vrstvě. Věnoval se téměř výhradně literatuře a občas si přivydělával jako malíř a kaligraf. Pocity deziluze a marnosti, plynoucí z osobního života (mládí prožil bez rodičů a v dospělosti přišel o manželku i syna) přetavil do svého románu Sen v červeném domě.
Román, vyprávějící o úpadku rodiny konfuciánské džentry, získal záhy velkou proslulost a je řazen mezi nejdůležitější díla čínské literatury. Byl zprvu znám pouze z opisů nedokončeného rukopisu o osmdesáti kapitolách. První knižní vydání z roku 1791 obsahuje však o čtyřicet kapitol více, o kterých editoři vydání v předmluvě ke knize tvrdí, že je postupně objevili u různých antikvářů.[5] Již v jejich době však existovalo podezření, že těchto čtyřicet kapitol dokončil v autorově duchu jeden z editorů, spisovatel Kao O (asi 1738 – asi 1815).[6] Roku 1959 byl však objeven manuskript datovaný do roku 1755, který obsahuje celý text románu. To svědčí o tom, že předmluva editorů nebyla mystifikací a že autorem celého textu je Cchao Süe-čchin.[5]
Česká vydání
[editovat | editovat zdroj]- Sen v červeném domě, Odeon, Praha 1986-1988, přeložil Oldřich Král, román vyšel ve třech dílech
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cchao Süe-čchin na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Cchao Süe-čchin
- (anglicky) https://web.archive.org/web/20121114185918/http://www1.chinaculture.org/library/2008-02/08/content_23134.htm
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b BRIGGS,, Asa, a kol. The Longman Encyclopedia. [s.l.]: Longman, 1989. Dostupné online. ISBN 0582916208.
- ↑ ZHOU, Ruchang. Cao Xueqin. [s.l.]: [s.n.], 2004. Dostupné online. S. 230–233.
- ↑ Zhang Yiquan: Hong lou meng volume 1. s. 2 citováno v předmluvě Li-Tche Houa a Jacqueline Alézaïs : The Dream of the Red Chamber. La Pléiade 1979.
- ↑ a b Slovník spisovatelů - Asie a Afrika 1., Odeon, Praha 1967, str. 245-246
- ↑ a b Sen v červném domě 2., Odeon, Praha 1988, doslov Oldřicha Krále, str. 756-761
- ↑ Čínská encyklopedie. China ABC. Sen v červeném domě [online]. CRI Online [cit. 2011-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-31. (anglicky)
