Cauchyovo limitní odmocninové kritérium

Cauchyovo limitní odmocninové kritérium je v matematice kritérium konvergence nekonečné řady. Závisí na hodnotě

\limsup _{n\rightarrow \infty }{\sqrt[{n}]{|a_{n}|}},

kde $a_{n}$ jsou členy řady a říká, že řada konverguje absolutně, jestliže tato hodnota je menší než jedna, a diverguje, pokud je větší než jedna. Limitní odmocninové kritérium je obzvláště užitečné pro mocninné řady.

Popis kritéria[editovat | editovat zdroj]

Toto kritérium konvergence řad navrhl Augustin Louis Cauchy a publikoval jej ve své učebnici Cours d'analyse (1821)^[1]. Pro řadu

\sum _{n=1}^{\infty }a_{n}.

používá Cauchyovo kritérium hodnotu

C=\limsup _{n\rightarrow \infty }{\sqrt[{n}]{|a_{n}|}},

kde „lim sup“ označuje limes superior, případně ∞+.^[2] Pokud konverguje výraz

\lim _{n\rightarrow \infty }{\sqrt[{n}]{|a_{n}|}},

pak se rovná C a tato hodnota může být použita jako kritérium konvergence.

Cauchyův kritérium říká, že:

pokud C < 1, pak řada konverguje absolutně,
pokud C > 1, pak řada diverguje,
pokud C = 1 a limita se blíží striktně shora, pak řada diverguje,
jinak je test nerozhodný (řada může divergovat, konvergovat absolutně nebo konvergovat podmíněně).

Existují řady, pro které C = 1 a řada konverguje, například $\textstyle \sum 1/{n^{2}}$ a existují jiné, pro které C = 1 a řada diverguje, například $\textstyle \sum 1/n$ .

Aplikace na mocninné řady[editovat | editovat zdroj]

Toto kritérium lze používat pro mocninné řady

f(z)=\sum _{n=0}^{\infty }c_{n}(z-p)^{n}

kde koeficienty c_n a střed p jsou komplexní čísla a argument z je komplexní proměnná.

Členy této řady jsou a_n = c_n(z − p)ⁿ. Pak lze použít odmocninové kritérium na a_n, jako je uvedeno výše. Pamatujte, že někdy řada jako toto se nazývá mocninná řada "okolo p", protože poloměr konvergence je poloměr R největší interval nebo kruh se středem v p tak, že řada bude konverguje pro všechny body z striktně uvnitř (konvergence na hranici intervalu nebo obecně kruhu musí být zkontrolována odděleně). Důsledek odmocninového kritéria aplikovaný na takovou mocninnou řadu je, že poloměr konvergence je přesně $1/\limsup _{n\rightarrow \infty }{\sqrt[{n}]{|c_{n}|}},$ , přičemž je ∞, pokud je jmenovatel 0.

Důkaz[editovat | editovat zdroj]

Důkaz konvergence řady Σa_n vychází ze srovnávacího kritéria. Pokud pro všechny n ≥ N (N nějaké pevné přirozené číslo) platí ${\sqrt[{n}]{|a_{n}|}}\leq k<1,$ pak $|a_{n}|\leq k^{n}<1$ . Protože geometrická řada $\sum _{n=N}^{\infty }k^{n}$ konverguje, pak podle srovnávacího kritéria konverguje i $\sum _{n=N}^{\infty }|a_{n}|$ . Tedy Σa_n konverguje absolutně.

Pokud ${\sqrt[{n}]{|a_{n}|}}>1$ pro nekonečně mnoho n, pak a_n nekonverguje k 0, a tedy řada diverguje.

Důkaz důsledku: U mocninné řady Σa_n = Σc_n(z − p)ⁿ jsme výše viděli, že řada konverguje, pokud existuje N takové, že pro všechna n ≥ N je

{\sqrt[{n}]{|a_{n}|}}={\sqrt[{n}]{|c_{n}(z-p)^{n}|}}<1,

což je ekvivalentní s

{\sqrt[{n}]{|c_{n}|}}\cdot |z-p|<1

pro všechna n ≥ N. Z toho plyne, že aby řada konvergovala, musí platit $|z-p|<1/{\sqrt[{n}]{|c_{n}|}}$ pro všechna dostatečně velká n. To je ekvivalentní s

|z-p|<1/\limsup _{n\rightarrow \infty }{\sqrt[{n}]{|c_{n}|}},

takže $R\leq 1/\limsup _{n\rightarrow \infty }{\sqrt[{n}]{|c_{n}|}}.$ Nyní jediné jiné místo, kde je možná konvergence, je pokud

{\sqrt[{n}]{|a_{n}|}}={\sqrt[{n}]{|c_{n}(z-p)^{n}|}}=1,

(protože v bodech, kde > 1 bude řada divergovat), což poloměr konvergence nezmění, protože se jedná pouze o body ležící na hranici intervalu nebo kruhu, takže

R=1/\limsup _{n\rightarrow \infty }{\sqrt[{n}]{|c_{n}|}}.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Root test na anglické Wikipedii.

↑ BOTTAZZINI, Umberto. The Higher Calculus: A History of Real and Complex Analysis from Euler to Weierstrass. [s.l.]: Springer-Verlag, 1986. Dostupné online. ISBN 978-0-387-96302-0. S. 116–117. . Překlad z italštiny Warren Van Egmond.
↑ Terrence Tichaona Dobbie (2017)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

JARNÍK, Jiří. Posloupnosti a řady. Praha: Mladá fronta, 1979. Dostupné online. Kapitola 3, s. 68–69.
Knopp, Konrad. Infinite Sequences and Series. New York: Dover publications, Inc., 1956. Dostupné online. ISBN 0-486-60153-6. Kapitola 3.2. (anglicky)
WHITTAKER, E. T.; WATSON, G. N. A Course in Modern Analysis. 4. vyd. [s.l.]: Cambridge University Press, 1963. ISBN 0-521-58807-3. Kapitola 2.35. (anglicky)
Proof of Cauchy's root test [online]. PlanetMath [cit. 2020-01-30]. Dostupné online. (anglicky)

[1] BOTTAZZINI, Umberto. The Higher Calculus: A History of Real and Complex Analysis from Euler to Weierstrass. [s.l.]: Springer-Verlag, 1986. Dostupné online. ISBN 978-0-387-96302-0. S. 116–117. . Překlad z italštiny Warren Van Egmond.

[2] Terrence Tichaona Dobbie (2017)

[1]

[2]