Casimir Pulaski

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Casimir Pulaski
Kazimierz Pułaski.PNG
Narození 4. března 1745
Varšava
Úmrtí 11. října 1779 (ve věku 34 let)
Savannah
Místo pohřbení Georgie
Ocenění čestný občan Spojených států amerických
Rodiče Józef Pułaski
Podpis Casimir Pulaski – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Casimir Pulaski, původním jménem Kazimierz Michał Wacław Wiktor Pułaski (6. března 1746, Varšava11. říjen 1779, Savannah) byl polský šlechtic, účastník americké války za nezávislost. Měl přezdívku "otec americké kavalerie".

Život[editovat | editovat zdroj]

Šlechtická rodina Pułaských měla pozemky ve Winiarách nedaleko Warki v Mazovském vojvodství. Právě tam Kazimierz prožil dětství. Střední školu studoval ve Varšavě. V 17 letech se stal pážetem polského prince a knížete kuronského a zemgalského Karla Kristiána. V jeho vojsku se pak roku 1763 zúčastnil bojů s Rusy o Jelgavu.

V roce 1768, ve 22 letech, patřil k zakladatelům a klíčovým osobnostem tzv. barské konfederace, tedy vojenského spolku polské šlechty, který chtěl bojovat s rostoucím ruským vlivem v Polsku a s reformami krále Stanislava II. Augusta Poniatowského, jenž byl podle šlechtické opozice stále více závislý na ruské podpoře. Patřil k nejúspěšnějším velitelům vojsk barské konfederace, několik týdnů se bránil ruské přesile u berdičevského kláštera (dnes Ukrajina), v bitvě pod Orzechowem se pak utkal s ruským vojskem vedeným slavným Alexandrem Suvorovem. V boji ztratil bratra Franciszka Ksaweryho, sám byl dvakrát raněn. Slavnou se stala rovněž jeho obrana kláštera v Čenstochové, z Pulaskiho se tak stal nový symbol národního odporu. Celé povstání nakonec zkrachovalo, když Polsko ztratilo podporu Rakouska i Pruska, které cítily šanci ukousnout si také z polského území.

Kazimierz Pułaski se po porážce ocitl v prekérní situaci. Rusové ho v nepřítomnosti odsoudili k trestu smrti a na jeho dopadení byla vypsána odměna. Prchl ze země, ale evropské vlády si nechtěly Rusko pohněvat a nebyl nikde v bezpečí. Ve Francii se doslechl o povstání amerických kolonistů proti anglické nadvládě. Připojil se tedy k výpravě francouzských dobrovolníků, kteří se vydali americké revoluci na pomoc.

Jeho jméno nebylo v Americe neznámé. Sám Benjamin Franklin dobře znal jeho zásluhy v polském povstání a doporučil generálu George Washingtonovi, aby Pulaskiho, jak si jeho jméno upravili Američané, postavil do čela kavalerie, tedy jízdního oddílu. S jízdou totiž osadníci neměli dosud zkušenosti. V září 1777 se Pulaski zúčastnil bitvy u Brandywinu. Jeho odvážný útok zachránil ustupující americké oddíly. Washington ho za hrdinský čin povýšil do hodnosti brigádního generála, a to rovnou na bojišti.

Pulaski se vyznamenal i v bitvě u Charlestonu 10. května 1779. Ještě téhož roku však byl při obléhání přístavu Savannah zraněn kartáčovou střelou, za dva dny poté zraněním podlehl. V USA je dnes národním hrdinou a je po něm nazváno 18 měst. Roku 2009 mu bylo uděleno čestné občanství Spojených států amerických, což je pocta, jíž se krom něj v celé historii dostalo jen sedmi dalším lidem: Winstonu Churchillovi (1963), Raoulu Wallenbergovi (1981), zakladateli Pennsylvanie Williamu Pennovi a jeho ženě (1984), Matce Tereze (1996), generálu La Fayettovi a Bernardo de Gálvezovi.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.rozhlas.cz/brno/upozornujeme/_zprava/ecce-homo-casimir-pulaski--643692