Carlos N. Hathcock

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Carlos N. Hathcock
Narození 20. května 1942
Little Rock
Úmrtí 23. února 1999 (ve věku 56 let)
Virginia Beach
Příčina úmrtí Roztroušená skleróza
Povolání vojenská osoba
Ocenění Purpurové srdce
Stříbrná hvězda
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gunnery seržant Carlos Norman Hatchcock II. (20. května 1942, Little Rock, Arkansas - 23. února 1999 Virginia Beach, Virginia) je nejúspěšnějším odstřelovačem Vietnamského konfliktu. Jeho úspěchy čítají 93 potvrzených zabití a údajně až 300 nepotvrzených zabití příslušníků Viet Congu a Severovietnamské Armády. Vietnamci byl nazýván Long Trang - bílé pírko, anglicky white feather, tato přezdívka mu byla dána podle bílého pírka, které skutečně nosil za svým maskovacím kloboukem.

Služba u USMC[editovat | editovat zdroj]

C. N. Hatchcock se narodil 20. května 1942 v Little Rock v Arkansasu, jeho rodiče se však krátce poté rozvedli a Carlos vyrostl u babičky na farmě poblíž Little Rocku. Od deseti let pravidelně lovil a svými úlovky přispíval do kuchyně. Malorážkou údajně dokázal trefit do hlavy běžící veverku. Po skončení školy dne 20. května 1959 si ve věku teprve 17 let splnil sen a stal se námořním pěšákem.

Před Vietnamským konfliktem[editovat | editovat zdroj]

Jeho výjimečné střelecké schopnosti byly vidět už při nástupním kurzu v Camp Pendleton. Přiřazen byl k rotě E, druhého praporu, 4. Marines. Jako její příslušník vyhrál pacifický střelecký šampionát námořní pěchoty. Od roku 1962 při službě na základně Cherry point pokračoval ve sportovní střelbě s puškou Winchester 70 Ráže .300 Winchester Magnum(.300 WinMag) vybavenou Puškohledem Unertl. Mimo jiné se mu povedlo na závodech ustanovit dosud nepřekonaný rekord 248 bodů z 250 možných. V roce 1965, 12 měsíců před odjezdem do Vietnamu vyhrál prestižní Wimbledonský pohár v Camp Perry .

Vietnamský konflikt[editovat | editovat zdroj]

Teprve ve Vietnamu se Hatchcock jako policejní seržant USMC poprvé přihlásil do kurzu pro odstřelovače, protože navzdory vynikajícím výsledkům během bojů v Tichomoří se od konce druhé světové války odstřelovačská odbornost necvičila. Teprve po prvním zabití Sgt. Hatchcocka byl zařazen do služby jako regulérní odstřelovač, v této funkci absolvoval dva 18 měsíční turnusy. V okolí kóty 55 poblíž Danangu se brzy stal postrachem nepřátel, kteří na jeho hlavu vypsali odměnu 30 000 amerických dolarů. Odměna na hlavu běžného amerického odstřelovače činila přibližně 8 dolarů.

Příklad úspěchů:

  • S desátníkem Johnem Burkem za 5 dní zničení roty pravidelné severovietnamské armády. Odstřelovači uvěznili nepřátele v zákopech, a pokud někdo z vietnamců vystrčil hlavu, byl zastřelen.
  • V roce 1967 překonání nejvyšší vzdálenosti odstřelu - přibližně 2500 yardů. Použít byl kulomet Browning M2, používající náboj .50 Browning(12,7*99mm),upravený na střelbu jednotlivými výstřely a vybavený optikou. Toto byl pravděpodobně jeden z podnětů, které vedli k vývoji tzv. Antimateriálových pušek, například samonabíjecí Barret M82, či opakovací McMilan Tac50 obě ráže .50Browning. Rekord byl překonán v březnu 2002 v Afghánistánu.

Standardní zbraní C. Hatchcocka byla opakovací puška Winchester 70 ráže .30-06 Springfield

Carlosovo působení ve Vietnamu bylo ukončeno, když jako řidič vozidla Amtrac MLVTP-5 najel na minu. Došlo k tomuto 16. září 1969, u města Queson. Carlos původně vyvázl bez zranění, ale než z hořícího vozidla postupně vytáhl sedm vojáků utrpěl popáleniny na 90 procentech těla, z toho na 40 procentech popáleniny 3. stupně. Byl evakuován do Texasu, kde se dlouho léčil se zranění a prodělal 13 transplantací kůže.

Po nasazení ve Vietnamu[editovat | editovat zdroj]

Za záchranu vojáků odmítl přijmout vyznamenání stříbrné hvězdy, protože prý jen plnil svou povinnost. Jako novou práci měl pomoc s budováním školy pro pátrací a odstřelovačské instruktory USMC v Quanticu (Virginia) V roce 1975 se jeho zdraví začalo rychle horšit z důvodů postupu roztroušené sklerózy, z důvodů jejího postupu byl v roce 1979 uznán služby neschopným. Zemřel dne 22. února 1999. Pohřben byl dne 26. února 1999 na hřbitově Woodlawn Memorial Gardens v Norfolku.

Citáty[editovat | editovat zdroj]

Pro odstřelovače je nejdůležitější bezvýhradná, kompletní absolutní koncentrace - především na své vybavení, potom na okolí, v němž má nějaký význam i sebemenší vánek a každý lístek na stromě a konečně na svou kořist.

Heslo "One shot, one kill" - jeden výstřel, jeden mrtvý

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carlos Hathcock na anglické Wikipedii.