Carl H. Brans

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(rozdíl) ← Starší revize | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější revize → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Carl H. Brans
Carl-brans-loyola-university-new-orleans.jpg
Narození 13. prosince 1935 (85 let)
Dallas
Bydliště Spojené státy americké
Alma mater Princetonská univerzita
Loyola University New Orleans
Povolání fyzik
Zaměstnavatel Loyola University New Orleans
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Carl Henry Brans (* 13. prosince 1935) je americký matematický fyzik, nejvíce známý svou prací na základech gravitace s Robertem Dickem, označované Bransova-Dickeho teorie.

Narodil se v Dallasu v Texasu, na vysokou školu ale odešel do Louisiany, kde studoval na Loyola University New Orleans. Doktorát obdržel v roce 1961 na Princetonské univerzitě. Poté se vrátil zpět do New Orleans, kde získal post profesora fyziky. Dále zastával místa hostujících profesorů na Princetonské univerzitě, Ústavu pro pokročilá studia a na univerzitě v Koelnu.

Brans je známý díky studiu gravitační interakce a vypracování Bransovy-Dickeho teorie, v níž se gravitační konstanta s časem mění, a která je konkurenční teorií k Einsteinově obecné relativity. Tato teorie úzce souvisí s podobnou prací, kterou dříve vymyslel Pascual Jordan, ale obě byly vyvinuty nezávisle. Občas se proto mluví o Jordanově-Bransově-Dickeho skalární tenzorové teorii gravitace. V této teorii, založené na spekulacích Macha, Eddingtona nebo Diraca je zavedeno univerzální skalární pole jako doplněk k metrice, což vede k teorii, v níž hodnota gravitační konstanty závisí na rozložení hmoty ve vesmíru. Řada měření ze 70. let ukázala, že Jordanova-Bransova-Dickeho teorie není o nic jednodušší než standardní obecná relativita v kontextu solárního systému. Nicméně inflační kosmologie a teorie strun znovu obnovily zájem o skalární modifikace standardní obecné relativity, ačkoli ne v původní podobě teorie Branse, Dickeho a Jordana.

V 60. a 70. letech vyvinul kompletní a efektivní systém klasifikace invariantních čtyřdimenzionálníc Ricciho geometrií, rozvíjel počítačové programy pro symbolické manipulace a pracoval také na problematice důkazů Bellových nerovností.

Od 80. let se zaměřil na vývoj diferenciálních topologií týkajících se existence exotických globálních diferenciálních struktur a jejich možných aplikací ve fyzice. Tato práce zahrnuje pohled na sedmidimenzionální Milnorovy sféry jako exotické Yangovy-Millsovy uzly, a to především nekonečné exotické diferenciální struktury na Eukleidovském čytřdimenzionálním prostoru. Jde o alternativní modely prostoročasu v obecné relativitě. Tuto práci s Bransem prováděl Torsten Asselmeyer-Maluga z Berlína. Navrhuje se, že by exotické hladké struktury mohly vyřešit některé problémy v kosmologii, například vysvětlení jakou podstatu mají temná hmota a temná energie.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • [1] C. Brans and R. H. Dicke, Mach's Principle and a Relativistic Theory of Gravitation, Phys. Rev. 124, 925 (1961)
  • [2] Carl Brans, Invariant Approach to the Geometry of Spaces in General Relativity, Jour. Math. Phys., 6 94 (1965)
  • [3] Carl Brans, A Computer Programs for the Non-numerical Testing and Reduction of Sets of Algebraic Partial Differential Equations J. A. C. M. 14 45 (1967)
  • [4] Carl Brans Complex Structures and the Einstein Equations J. Math. Phys. 15 1559 (1974)
  • [5] Carl Brans Bell's Theorem does not eliminate fully causal Hidden Variables Int. J. Theor. Phys. 27 219 (1998)
  • [6] Carl Brans Exotic Smoothness and Physics Jour. Math. Phys. 35 5494 (1994)
  • [7] Torsten Asselmeyer-Maluga and Carl Brans Cosmological Anomalies and Exotic Smoothness Structures Jour Gen. Rel. Grav. 34 1767 (2002)
  • [8] T. Asselmeyer-Maluga and C. Brans, Exotic Smoothness and Physics : Differential Topology and Spacetime Models, World Scientific Press, Singapore(2007)


V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carl H. Brans na anglické Wikipedii.