Carel van Schaik
| Carel van Schaik | |
|---|---|
| Narození | 15. června 1953 (72 let) Rotterdam |
| Alma mater | Utrechtská univerzita |
| Pracoviště | Curyšská univerzita Dukeova univerzita |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Carel van Schaik, celým jménem Carolus Philippus van Schaik (* 15. června 1953 Rotterdam) je nizozemský primatolog.
Vystudoval biologii na Univerzitě v Utrechtu a v roce 1985 získal doktorát. Pracoval v Královském tropickém ústavu, na Princetonské univerzitě a Dukeově univerzitě, kde mu byla udělena profesura. Původně se věnoval botanice, avšak během expedice na Sumatře ho zaujal život orangutanů. Vypozoroval, že používání nástrojů je u nich omezeno na některé geograficky izolované populace, což přirovnal k vzniku a šíření lidské kultury.[1] Stal se specialistou na socioekologii, behaviorismus a fyzickou antropologii, vydal knihy Among Orangutans: Red Apes and the Rise of Human Culture a The Primate Origins of Human Nature. Při terénní práci v národním parku Gunung Leuser v devadesátých letech vydal zprávu o výrazném úbytku divoce žijících orangutanů. Studoval také komunikaci orangutanů a táhlé večerní volání samců označil za informaci o zamýšlených cestách, což podle něj dokazuje, že tito hominidé jsou schopni koordinovaně plánovat svoji činnost.[2] S německým historikem Kaiem Michelem napsal knihy Die Wahrheit über Eva a Mensch sein – Von der Evolution für die Zukunft lernen, v nichž zkoumají evoluční podmíněnost lidského chování. Kontroverzi vyvolalo především jejich tvrzení, že Starý zákon se dá interpretovat jako popis přechodu lidského druhu k usedlému způsobu života.[3]
Od roku 2004 vede Carel van Schaik Antropologický ústav na Curyšské univerzitě. Spolupracoval s Ústavem pro zvířecí chování Společnosti Maxe Plancka a s Nadací Louise Leakeyho. V roce 2007 se stal korespondentem Královské nizozemské akademie věd, vedl také katedru Eugène Duboise na Maastrichtské univerzitě. Je předsedou Evropské federace primatologů.[4] Jeho manželkou je primatoložka Maria van Noordwijk.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Great Ape Culture. National Public Radio [online]. 2003-01-03 [cit. 2025-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Orangutans plan their future route and communicate it to others. Science Daily [online]. 2013-09-12 [cit. 2025-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Bible and the Perils of ‘Evolution’. The New York Review of Books [online]. 2016-10-27 [cit. 2025-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Carel van Schaik [online]. Center for Academic Research & Training in Anthropogeny [cit. 2025-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Carel van Schaik na Wikimedia Commons - Department of Evolutionary Anthropology