Campylobacter

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxCampylobacter
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Doména bakterie (Bacteria)
Kmen Proteobacteria
Třída Epsilon Proteobacteria
Řád Campylobacterales
Čeleď Campylobacteraceae
Rod Campylobacter
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Campylobacter je rod termofilních, podmíněně patogenních bakterií. Mají velmi široké hostitelské spektrum. Vyskytují se v trávicím traktu člověka i téměř u všech domácích a u velkého počtu divoce žijících zvířat. Pro dospělou drůbež jsou většinou nepatogenní, přesto je drůbež považována za primárního rezervoárového hostitele. U člověka jsou patogenní invazivní kmeny kampylobakterů příčinou alimentární intoxikace, projevující se jako střevní infekce připomínající salmonelózu. Přenášejí se nepřímo kontaminovanými potravinami a vodou i přímo kontaktem. Na vzniku kampylobakteriózy se také podílí nedostatečná hygiena při ošetřování, chlazení a zpracovávání masa v domácnostech. Kampylobaktery přežívají na potravinách skladovaných v chladničkách, částečně mohou přežít i mražení. Jsou inaktivovány teplotou nad 48 °C, takže pasterizaci nebo vaření v kuchyni je inaktivuje. Při manipulaci se syrovým masem je nutné dodržovat základní hygienická pravidla.

Rod Campylobacter zahrnuje aerobnímikroaerofilní pohyblivé gramnegativní bakterie. Nejznámější z rodu jsou druhy Campylobacter jejuni, C. coli a C. lari, které na základě genetické analýzy 16S ribozomální RNA tvoří homologní skupinu, dále C. fetus a C. pylori (dnes označovaný jako Helicobacter pylori).

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

Jsou to spirální, tenké nebo jen zakřivené G- tyčky široké 0,2-0,8 µm a dlouhé 0,5-6,0 µm. Za nevýhodných podmínek přecházejí v kokovité útvary. Jsou pohyblivé polárně umístěnými bičíky. Tvar bakteriální buňky a pohyblivost usnadňují průnik vrstvou hlenu ve střevu hostitele.

Kultivace[editovat | editovat zdroj]

Termofilní kampylobaktery vyžadují speciální kultivační podmínky. Rostou v mikroaerofilním prostředí (snížená tenze kyslíku, zvýšený obsah CO2 a dostatečná vlhkost) na krevním agaru nebo na komerčně připravovaných selektivních kultivačních půdách s přídavkem antimikrobiálních látek. Během 48-96 hod inkubace při teplotě 42-43 °C vznikají mukoidní kolonie s plazivým růstem. Na krevním agaru nehemolyzuje.

Biochemické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Metabolismus je respiratorního typu, tvoří oxidázu a katalázu, redukují selenit. Nefermentují ani neoxidují cukry, jsou indol negativní. Energii získávají degradací aminokyselin. Diferenciace C. jejuni, C. coli a C. lari je založena na citlivosti ke kyselině nalidixové a hydrolýze hippurátu. Pro jejich bližší biotypizaci se navíc využívá hydrolýza DNA a produkce sirovodíku. Mnoho kmenů Campylobacter spp. produkuje beta-laktamázu.

Antigenní vlastnosti a patogenita[editovat | editovat zdroj]

V membráně bakterií je lokalizován antigen proteinový a lipopolysacharidový. Podle lipopolysacharidového antigenu se rozlišuje 65 sérotypů. Virulentní izoláty jsou invazivní a produkují cytotoxiny anebo enterotoxiny podobné cholerovému toxinu.

Odolnost v prostředí[editovat | editovat zdroj]

Kampylobaktery jsou extrémně citlivé na vyschnutí, jsou ale schopné delší dobu přežívat v povrchových vodách, trusu a podestýlce. Infekčnost si zachovávají ve vodě po 4 týdny při 4 °C, v mléce 3 týdny při 4 °C a po 24 hod při 25 °C. V trusu zůstávají životné po 3 týdny při 4 °C. Při teplotě minus 9 nebo –12 °C perzistují na povrchu opracovaných kuřat 10 dní a po 182 dní při teplotě –20 °C. Lyofilizovaná kultura přežívá po mnoho roků. Ozáření kobaltem je spolehlivě ničí. Jsou citlivé na většinu komerčně používaných dezinfekčních prostředků; přítomnost biologického materiálu ale snižuje jejich účinnost.

Rozlišení kataláza pozitivních kmenů Campylobacter spp.
Druh Růst při teplotě °C Citlivost ke kys. nalidixové Produkce sirovodíku Hydrolýza hippurátu
C. fetus 25 rezistentní negativní negativní
C. coli 25 i 42 senzitivní negativní negativní
C. jejuni 42 senzitivní dubiózní pozitivní
C. lari 42 rezistentní pozitivní negativní

Antimikrobiální látky[editovat | editovat zdroj]

Citlivost k antibiotikům je různá. Mnoho kmenů kampylobakterů je rezistentních na tetracykliny (až 26 % kuřecích izolátů), kanamycin, erytromycin, penicilin, ciprofloxacin aj. Rychle vzniká rezistence k fluorochinolonům. Furazolidon je účinný. Časté používání antibiotik v chovech představuje velké nebezpečí vzniku rezistentních kmenů kampylobakterů s následnými problémy při léčbě lidí.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JURAJDA, Vladimír. Nemoci drůbeže a ptactva – bakteriální a mykotické infekce. 1. vyd. Brno: ES VFU Brno, 2003. 185 s. ISBN 80-7305-464-7. 
  • STEINHAUSER, L. et al. Produkce masa. Tišnov: Last., 2000. 464 s. ISBN 80-900260-7-9. 
  • SAIF, Y.M. et al. Diseases of Poultry. 11. vyd. Ames, USA: Iowa State Press, Blackwell Publ. Comp., 2003. 1231 s. ISBN 0-8138-0423-X. (anglicky)