Přeskočit na obsah

Calijský kartel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Calijský kartel
PředchůdceMedellínský kartel
NástupceCartel de la Costa,
kartel z Valle del Cauca
ZakladatelGilberto Rodríguez Orejuela
Miguel Rodríguez Orejuela
José Santacruz Londoño
Vznikzačátek 80. let
Zánikasi v roce 1995 nebo v roce 2006[1]
Typcartel
SídloKolumbie Cali, Kolumbie
Poznámkynepřátelé:
Medellínský kartel,
kartel z Norte del Valle
spojenci:
Los Pepes
Golfský kartel
Dřívější názevLas Chemas
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Calijský kartel (španělsky Cartel de Cali) byl drogový kartel založený v jižní Kolumbii, v okolí města Cali a Valle del Cauca. Jeho zakladateli byla dvojice bratrů Gilberto a Miguel Rodríguez Orejuela a José Santacruz Londoño, přezdívaný „Chepe“.[2] Koncem 80. let se odtrhli od Pabla Escobara a jeho spolupracovníků z Medellínu, když se Hélmer Herrera, přezdívaný „Pacho“, připojil k novému kartelu z Cali.

S vazbami na britské a izraelské žoldáky, spojence mezi zeměmi, nespočetnými špiony a informátory ve vládě a s rozsáhlou zpravodajskou a monitorovací sítí v celém městě Santiago de Cali byl kartel kdysi proslulý i ve srovnání se sovětskou KGB a byl americkým Úřadem pro potírání drog (Drug Enforcement Administration, DEA) označován za „jeden z nejsilnějších zločineckých syndikátů v historii“, později nazvaný „Cali KGB“.

Kartel z Cali měl kontrolu nad 90 % světového kokainového trhu. V polovině 90. let mělo obchodní impérium kartelu z Cali obrat několik miliard dolarů.

Prvopočátky kartelu se datují do konce 70. let nebo začátku 80. let.[3] Předtím, než se přeorientovala na distribuci marihuany a později kokainu, se skupina jmenovala Las Chemas a jejich hlavní aktivitou byly únosy. Skupině velel Luis Fernando Tamayo García. Las Chemas se zapletla do četných únosů včetně únosu dvou švýcarských občanů: diplomata Hermana Buffa a studenta Zacka Martina. Únosci měli údajně obdržet výkupné 700 000 amerických dolarů. Tyto peníze měly posloužit k rozjezdu obchodu s drogami. Poté, co obchodování s marihuanou vykazovalo nedostatečné výnosy, se skupina zaměřila na lukrativnější kokain.

V polovině 70. let[zdroj?] poslal kartel Hélmera „Pacha“ Herreru do New Yorku, aby zde založil distribuční centrum. Tato akce byla provedena v době, kdy byl americký Úřad pro potírání drog (DEA) zaměřený více na heroin než kokain.

Během 80. let kartel spolupracoval s kartelem Medellínským, oba kartely často sdílely výrobu drog nebo dopravní kanály, a též společně podnikly akci proti únoscům Marthy Ochoa, sestry spoluzakladatele Medellínského kartelu Jorgeho Luise Ochoy Vásqueze.[4] Martha Nieves Ochoa Vásquez byla unesena kolumbijskou gerilovou skupinou Hnutí 19. dubna (M-19). Na konci 80. let došlo k rozkolu, který byl dán rovněž rozdílnou povahou obou organizací. Zatímco kartel z Medellínu tvořili v minulosti chudí lidé, kteří během krátké doby zbohatli, calijský kartel se více podobal byznysu a jeho členové nepocházeli z tak chudých poměrů. Pablo Escobar se navíc domníval, že calijský kartel sehrál roli ve smrti jeho partnera Gonzala Rodrígueze Gachy. Další rozpory vyvolala snaha Medellínského kartelu proniknout na kokainový trh v New Yorku, což porušovalo dřívější dohodu, která stanovila, který kartel bude dodávat do kterého amerického města.

V roce 1989 už mezi oběma kartely panovalo nepřátelství.[1] Rodríguezové plánovali Escobara zabít za využití žoldáků, ale jejich plány skončily neúspěšně.[1] V tomto období se ke kartelu připojil dřívější voják Jorge Salcedo, později důvěrný partner nejvýše postavených osob v kartelu, který sehrál důležitou roli v jejich zatčení.[1]

Zatčení špiček kartelu

[editovat | editovat zdroj]

Mezi červnem a červencem 1995 bylo šest ze sedmi předních představitelů kartelu zatčeno. Gilberto byl zatčen ve svém domě, a Henry Loaiza-Ceballos, Victor Patiño-Fomeque a Phanor Arizabaleta-Arzayus se sami vzdali úřadům. Jose Santa Cruz Londoño byl zajat v restauraci a o měsíc později byl během razie zadržen Miguel Rodriguez. Obecně se má za to, že kartel nadále řídil z vězení.

Bratři Rodríguezové byli vydáni v roce 2006 do Spojených států a během soudu v Miami (Florida) se přiznali k obviněním z pašování drog a souhlasili se zabavením majetku ve výši 2,1 milionu amerických dolarů. Dohoda však nevyžadovala, aby spolupracovali při dalším vyšetřování. Pouze odpovídali za identifikaci aktiv vyplývajících z jejich obchodování s kokainem. Hélmer Herrera (Pacho) byl postřelen na vězeňském dvoře a na následky zranění zemřel v nemocnici 4. listopadu 1998.

Organizace

[editovat | editovat zdroj]

Calijský kartel se na rozdíl od Medellínského kartelu snažil chovat více obezřetně a méně násilně,[2] oproti svému konkurentovi byl také více decentralizovaný. O tom svědčí fakt, že zatímco členy kartelu z Cali nazývali kolumbijské bezpečnostní složky los caballeros („džentlmeni“ či „pánové“), tak členy toho medellínského nazývali los hampones („gangsteři“ či „gauneři“).[2] Calijský kartel se také snažil investovat do legální sféry obchodu, oproti tomu Medellínský kartel se více orientoval na půdu, na teritoriální zisk, a poté platil paravojenské skupiny, aby území ochraňovaly.[4] Kartel při přepravě kokainu mnohdy využíval dopravních kontejnerů.[3] Zpočátku využíval karibské dopravní cesty, ovšem úřady USA tyto cesty podchytily, čímž donutily Calijský kartel přeorientovat se na mexický organizovaný zločin.

Rozsáhlé kriminální aktivity obsahovaly prodej drog, úplatkářství, praní špinavých peněz, prostituci, vydírání, únosy, vraždy, obchod se zbraněmi.

Vazby na další organizace

[editovat | editovat zdroj]

Při dopravě kokainu do Evropy se calijský kartel dostal do kontaktu s italskou mafií, se kterou navázal obchodní vztahy, ne-li strategické partnerství.[5] Členy obou mafií spojovalo též podobné nadšení z fotbalu.[5] Italská mafie měla zkušenosti s distribucí heroinu, převzala tedy i distribuci kokainu.[5] Nejbližší vazby pěstoval kartel z Cali se zločineckou organizací Camorra s centrem v Neapoli v italském regionu Kampánie.

Významní členové

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b c d William C. Rempel. A daring betrayal helped wipe out Cali cocaine cartel. Seattle Times [online]. 2007-02-25, rev. 2017-09-09 [cit. 2019-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c James R. Richards. Transnational Criminal Organizations, Cybercrime, and Money Laundering: A Handbook for Law Enforcement Officers, Auditors, and Financial Investigators [online]. CRC Press, 1998 [cit. 2019-10-26]. Kapitola The Cali Cartel, s. 17–21. Google Books. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b WOODY, Christopher. What the Cali cartel learned from Pablo Escobar, according to a DEA agent who hunted both of them. BusinessInsider.com [online]. 2017-09-08 [cit. 2019-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b ROBERTS, Brad. Order and Disorder After the Cold War [online]. The MIT Press, 1995 [cit. 2019-10-27]. S. 246–247. Google Books. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c CHEPESIUK, Ron. The Bullet Or the Bribe: Taking Down Colombia's Cali Drug Cartel [online]. Greenwood Publishing Group, 2003 [cit. 2019-10-27]. Kapitola Going Multinational, s. 115. Google Books. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]