Císařský dům (Plzeň)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Císařský dům
Císařský dům
Císařský dům
Poloha
Adresa Plzeň, Vnitřní Město, ČeskoČesko Česko
Ulice Náměstí Republiky
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 20958/4-175 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Císařský dům v Plzni je dům č. 290/41 na severní straně náměstí Republiky. Je chráněn jako kulturní památka.[1] Stojí vedle budovy radnice, se kterou je propojen.

Historie domu[editovat | editovat zdroj]

Dům vznikl spojením dvou renesančních domů patřících Jiřímu Krumlovskému ml. z Hartenštejna a Bernartu Tomáškovi. V domě Jiřího Krumlovského bydlel kolem roku 1565 stavitel radnice Jan de Statia. V roce 1581 de Statia postoupil dům Janu de Mutonibus a ten jej za dva roky prodal Jiřímu Krumlovskému z Hartenštejna. V roce 1594 a v roce 1599 tu pobýval císař Rudolf II. Domy byly zakoupeny v roce 1606 pro jeho potřeby, protože císař měl zájem vybudovat si v Plzni vedlejší sídlo.[2] V letech 1606–1607 byly domy stavebně upraveny dvorním stavitelem Giovannim Mariem Filippim jako jedna budova. Na nové dvojici renesančních štítů byli umístěni velcí plechoví orlové a mezi nimi monogram císaře "R". Vznikl tak tzv. Císařský dům, který ale Rudolf II. ani jeho následovníci nikdy nevyužívali. Po dobytí Plzně v roce 1618 v něm pobýval do roku 1621 Arnošt Mansfeld. Poté se ucházela neúspěšně o koupi válkou zpustlého domu obec. Z rukou Ferdinanda III. získal dům v roce 1631 do držení hrabě Maxmilián z Trautmannsdorfu. Šlechtický rod Trautmannsdorfů ho měl ve vlastnictví až do roku 1793, kdy se dům dostal do rukou měšťanů. V roce 1793 jej vlastnila Dorota Mosrová, v letech 1809 až 1834 byl dům ve vlastnictví Josefa a Josefy Feyerfeilových. V tomto období byl v přízemí domu jeden z největších koloniálních obchodů v Plzni. Jeden rok vlastnil dům šlechtic Josef Eduard Schabner ze Schönbaumu. Poté se stal jeho vlastníkem pozdější plzeňský purkmistr František Wanka, který dům v roce 1838 prodal kupci Petru Exlovi. V roce 1863 byla v přízemí umístěna Občanská záložna, v první polovině 19. století měl v prvním poschodí první kavárnu v Plzni kavárník Gutenstein, v roce 1854 zde byla opět otevřena hospoda "Zum Kaiserhaus", kterou vedl Jan Reitzner. V roce 1869 jej tehdejší majitelka Johanna Exlová prodala obci. Majitelé v domě většinou nebydleli, střídaly se v něm šlechtické a vojenské návštěvy. V roce 1869 proběhla adaptace, kterou prováděl ing.Tomáš Kilian a v roce 1913 důkladná renovace domu. V první polovině 20. století bylo v přízemí domu knihkupectví.[3]

Popis budovy[editovat | editovat zdroj]

Je to pozdně renesanční dvoupatrový dům s prejzovou střechou. Dům má dva portály, které patřily domům, ze kterých dům vznikl – renesanční portál vedle radnice s letopočtem 1565, kdy tato část domu vznikla, na levé polovině domu je další portál s letopočtem 1793, kdy byla provedena úprava fasády. V roce 1919 byla na dům přemístěna barokní socha rytíře Žumbery, původně z renesanční kašny na náměstí. Současný vzhled budovy je z roku 1913. Dům má s radnicí společný dvůr, na který je vstup přes radnici. Na levé straně dvora je vysoké nádvorní křídlo Císařského domu, postavené v roce 1869 na místě bývalých maštalí.[3] V prvním patře se dochoval renesanční sál s nástěnnými malbami z rudolfínské doby. V roce 1993 bylo objeveno na půdě domu pod fasádou původní renesanční sgrafito zobrazující jezdce.[2] V předsíni domu je temperová malba ze 17. století představující císaře jako spravedlivého soudce.[4] Dům je spojen s budovou radnice. V přízemí sídlí městské informační centrum, v patře je kancelář primátora.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-02-09]. Identifikátor záznamu 131811 : Měšťanský dům Císařský. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b DOUŠA, Jaroslav; MARTINOVSKÝ, Ivan, et al. Dějiny Plzně v datech : od prvních stop osídlení až po současnost. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 788 s. (Dějiny českých měst). ISBN 80-7106-723-7. S. 67, 69, 546. 
  3. a b LÁBEK, Ladislav. Radnice a Císařský dům. Plzeň: Společnost pro národopis a ochranu památek v Plzni, 1930. 28 s. 
  4. KRIEGER, Miloslav. Plzeňský poutník aneb Plzní ze všech stran. 1. vyd. Praha: Baset, 2001. 187 s. ISBN 80-86223-32-9. S. 39. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  1. Strnad, Josef: Císařský dům v Plzni. In: Plzeňské listy 1899, č. 114-120
  2. Strnad, Josef: K historii Císařského domu. In:Český časopis historický, V., 1899, s. 3.
  3. Schiebl, Jaroslav: Císařský dům a jeho historie. Radnice král. města Plzně (1912), s. 109.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. Národní památkový ústav: Památkový katalog [2]