Císařský dům (Plzeň)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Císařský dům
Císařský dům
Císařský dům
Poloha
Adresa náměstí Republiky 290/41, Plzeň, Vnitřní Město, ČeskoČesko Česko
Ulice Náměstí Republiky
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 20958/4-175 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Císařský dům v Plzni je dům č. 290/41 na severní straně náměstí Republiky. Je chráněn jako kulturní památka.[1] Stojí vedle budovy radnice, se kterou je propojen.

Historie domu[editovat | editovat zdroj]

Dům vznikl spojením dvou renesančních domů patřících Jiřímu Krumlovskému ml. z Hartenštejna a Bernartu Tomáškovi. V domě Jiřího Krumlovského bydlel kolem roku 1565 stavitel radnice Jan de Statia. V roce 1581 de Statia postoupil dům Janu de Mutonibus a ten jej za dva roky prodal Jiřímu Krumlovskému z Hartenštejna. V roce 1594 a v roce 1599 tu pobýval císař Rudolf II. Domy byly zakoupeny v roce 1606 pro jeho potřeby, protože císař měl zájem vybudovat si v Plzni vedlejší sídlo.[2] V letech 1606–1607 byly domy stavebně upraveny dvorním stavitelem Giovannim Mariem Filippim jako jedna budova. Na nové dvojici renesančních štítů byli umístěni velcí plechoví orlové a mezi nimi monogram císaře "R". Vznikl tak tzv. Císařský dům, který ale Rudolf II. ani jeho následovníci nikdy nevyužívali. Po dobytí Plzně v roce 1618 v něm pobýval do roku 1621 Arnošt Mansfeld. Poté se ucházela neúspěšně o koupi válkou zpustlého domu obec. Z rukou Ferdinanda III. získal dům v roce 1631 do držení hrabě Maxmilián z Trautmannsdorfu. Šlechtický rod Trautmannsdorfů ho měl ve vlastnictví až do roku 1793, kdy se dům dostal do rukou měšťanů. V roce 1793 jej vlastnila Dorota Mosrová, v letech 1809 až 1834 byl dům ve vlastnictví Josefa a Josefy Feyerfeilových. V tomto období byl v přízemí domu jeden z největších koloniálních obchodů v Plzni. Jeden rok vlastnil dům šlechtic Josef Eduard Schabner ze Schönbaumu. Poté se stal jeho vlastníkem pozdější plzeňský purkmistr František Wanka, který dům v roce 1838 prodal kupci Petru Exlovi. V roce 1863 byla v přízemí umístěna Občanská záložna, v první polovině 19. století měl v prvním poschodí první kavárnu v Plzni kavárník Gutenstein, v roce 1854 zde byla opět otevřena hospoda "Zum Kaiserhaus", kterou vedl Jan Reitzner. V roce 1869 jej tehdejší majitelka Johanna Exlová prodala obci. Majitelé v domě většinou nebydleli, střídaly se v něm šlechtické a vojenské návštěvy. V roce 1869 proběhla adaptace, kterou prováděl ing.Tomáš Kilian a v roce 1913 důkladná renovace domu. V první polovině 20. století bylo v přízemí domu knihkupectví.[3]

Popis budovy[editovat | editovat zdroj]

Je to pozdně renesanční dvoupatrový dům s prejzovou střechou. Dům má dva portály, které patřily domům, ze kterých dům vznikl – renesanční portál vedle radnice s letopočtem 1565, kdy tato část domu vznikla, na levé polovině domu je další portál s letopočtem 1793, kdy byla provedena úprava fasády. V roce 1919 byla na dům přemístěna barokní socha rytíře Žumbery, původně z renesanční kašny na náměstí. Současný vzhled budovy je z roku 1913. Dům má s radnicí společný dvůr, na který je vstup přes radnici. Na levé straně dvora je vysoké nádvorní křídlo Císařského domu, postavené v roce 1869 na místě bývalých maštalí.[3] V prvním patře se dochoval renesanční sál s nástěnnými malbami z rudolfínské doby. V roce 1993 bylo objeveno na půdě domu pod fasádou původní renesanční sgrafito zobrazující jezdce.[2] V předsíni domu je temperová malba ze 17. století představující císaře jako spravedlivého soudce.[4] Dům je spojen s budovou radnice. V přízemí sídlí městské informační centrum, v patře je kancelář primátora.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-02-09]. Identifikátor záznamu 131811 : Měšťanský dům Císařský. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b DOUŠA, Jaroslav; MARTINOVSKÝ, Ivan, et al. Dějiny Plzně v datech : od prvních stop osídlení až po současnost. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 788 s. (Dějiny českých měst). ISBN 80-7106-723-7. S. 67, 69, 546. 
  3. a b LÁBEK, Ladislav. Radnice a Císařský dům. Plzeň: Společnost pro národopis a ochranu památek v Plzni, 1930. 28 s. 
  4. KRIEGER, Miloslav. Plzeňský poutník aneb Plzní ze všech stran. 1. vyd. Praha: Baset, 2001. 187 s. ISBN 80-86223-32-9. S. 39. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  1. Strnad, Josef: Císařský dům v Plzni. In: Plzeňské listy 1899, č. 114-120
  2. Strnad, Josef: K historii Císařského domu. In:Český časopis historický, V., 1899, s. 3.
  3. Schiebl, Jaroslav: Císařský dům a jeho historie. Radnice král. města Plzně (1912), s. 109.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. Národní památkový ústav: Památkový katalog [2]