Cévenneská válka

Cévenneská válka byl vnitrostátní ozbrojený konflikt, probíhající v letech 1702–1710 na jihu Francie zejména v oblastech Cévennes a Languedoc. Paralelně s ním probíhala válka o španělské dědictví (1701–1714), která francouzskou armádu zaměstnávala i v Evropě.

Příčina

K hlavním příčinám vzniku této války patřilo zrušení náboženské svobody. V roce 1685 zrušil Ludvík XIV. Nantský edikt z roku 1598, který zaručoval protestantům ve Francii náboženskou svobodu, a nahradil jej Ediktem z Fontainebleau, jímž přikázal zničení všech protestantských kostelů i škol a zavedl tvrdá opatření proti nekatolíkům. Obyvatelé byli nuceni volit mezi konverzí ke katolicismu nebo exilem.

V témže roce reagoval braniborský kurfiřt vydáním Ediktu postupimského, v němž pronásledovaným hugenotům nabídl azyl. Počet uprchlíků a vyhnanců není přesně znám, odhaduje se však, že Francii opustilo mezi 400 tisíci až 1 milionem obyvatel. Ti, kteří v zemi zůstali, pak čelili tzv. dragonádám. Proces rekatolizace ve Francii probíhal podobným způsobem jako v Čechách po Bílé hoře.

Tajné shromáždění protestantů překvapených katolickými vojáky (obraz Karla Girardeta z roku 1842)

Zbylí protestanti, podobně jako krypto-protestanti v Habsburské monarchii, se brzy poté začali scházet na odlehlých místech a své bohoslužby vykonávali tajně. Jejich víru posilovala různá proroctví, která se mezi obyvatelstvem šířila. Jedním z těchto proroků byl Abraham Mazel (1677–1710), původem z oblasti Saint-Jean-du-Gard.

Cévenneská válka vypukla dne 24. července 1702, kdy skupina místních obyvatel vedená Abrahamem Mazelem a Espritem Séguierem po neúspěšném vyjednávání za propuštění uvězněných spoluvěrců zaútočila na rezidenci Abbého du Chayla v Le-Pont-de-Montvert a osvobodila vězně s použitím násilí. Du Chayla, katolický „arcikněz“ pověřený dohledem nad rekatolizací, byl známý krutým zacházením s hugenoty, pro které si zřídil vězení ve vlastním domě. Bitka skončila smrtí Du Chayly, čímž začalo ozbrojené povstání. V následné odvetě byl Esprit Séguier dne 12. srpna 1702 upálen zaživa. To byl počátek cévénneské války, ve které byli vzbouřenci označeni slovem camisardi.

Alphonse de Neuville: Smrt Rolanda Laporte (14. srpna 1704)

Boje

Camisardi, převážně rolníci, pastýři a řemeslníci, se zformovali do malých ozbrojených skupin a zahájili gerilovou válku proti vojenským jednotkám vyslaným králem k potlačení vzpoury. Využívali přitom své výborné znalosti hornatého terénu a operovali převážně v noci. Útočili na vojenské hlídky, konvoje a katolické duchovní, poté se rychle stáhli do hor. Jejich cílem nebylo dobývání měst, ale obrana náboženské svobody a podkopání autority krále. Jedním z nejvýznamnějších vůdců camisardů byl Jean Cavalier (1681–1740), mladý pastýř, který se vypracoval v charismatického velitele. Dalšími známými vůdci byli například Roland Laporte (1675–1704) a výše zmíněný Abraham Mazel. V průběhu války se násilí stupňovalo a k masakrům docházelo na obou stranách. Camisardi spálili asi 200 kostelů, královská vojska na podzim roku 1703 s královým souhlasem systematicky vypálila oblast Cévennes; bylo zničeno 466 osad a jejich obyvatelé byli zabiti či deportováni. Dne 14. října 1710 byl Abraham Mazel zastřelen a oblast povstání, vypálená a zpustošená boji, se proměnila v poušť. V některých pramenech je rok 1710 označován za konec cévenneské války.

Shrnutí

Přestože přímé boje trvaly pouhé 3 roky, kruté zásahy proti kalvinistům trvaly až do roku 1787, kdy panovník podepsal edikt o toleranci, který hugenotům částečně zaručoval náboženskou svobodu. Rovnost všech náboženských denominací ve Francii byla zavedena až francouzskou revolucí prostřednictvím Deklarace práv člověka a občana.

Muzeum pouště

Musée du Désert je nejvýznamnější muzeum protestantské historie ve Francii. Nachází se v Mas Soubeyran, části obce Mialet v regionu Cévennes, přímo v rodném domě vůdce camisardů Rolanda Laporteho. Muzeum bylo otevřeno v roce 1911 a postupně rozšířeno na více než 20 výstavních sálů s více než 3000 autentickými exponáty. Cévenneská válka je po kapitolách představena i ve virtuálním muzeu protestantismu.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Cévenneská válka na Wikimedia Commons