Březová nad Svitavou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Březová nad Svitavou
Celkový pohled ze silnice směrem od Svitav na jih, ve směru průběhu Česko-moravské hranice
Celkový pohled ze silnice směrem od Svitav na jih, ve směru průběhu Česko-moravské hranice
Znak města Březová nad SvitavouVlajka města Březová nad Svitavou
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecSvitavy
Obec s rozšířenou působnostíSvitavy
(správní obvod)
OkresSvitavy
KrajPardubický
Historická zeměMorava + Čechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 619 (2023)[1]
Rozloha12,70 km²[2]
Nadmořská výška383 m n. m.
PSČ569 02
Počet domů388 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.5
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa městského úřaduMoravské náměstí 1
569 02 Březová nad Svitavou
posta@brezova.cz
StarostaKarel Adámek
Oficiální web: www.brezova.cz
Březová nad Svitavou
Březová nad Svitavou
Další údaje
Kód obce505145
Kód části obce14729
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Březová nad Svitavou (do roku 1949 jen Březová,[4] německy Brüsau[5]) je malé město v okresu Svitavy v Pardubickém kraji. Katastrální území má výměru 1270 hektarů. Žije zde přibližně 1 600[1] obyvatel. Městem protéká řeka Svitava. Město je součástí Mikroregionu Svitavsko.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město Březová vzniklo kolem roku 1300. Bylo součástí svitavského panství, jež vlastnilo biskupství olomoucké. 1. srpna 1497 král Vladislav II. obci udělil status města. V 16. století nastal díky rozmachu soukenické výroby hospodářský vzestup města. Po roce 1784 zde prosperoval i průmysl lnářský. V polovině 18. století bylo město napojeno na říšskou silnici spojující Prahu a Brno, což přineslo další rozvoj oblasti. 1. ledna 1849 pak do města byla přivedena železniční trať Brno – Česká Třebová. Po poválečném odsunu Němců nastalo ve městě znatelné snížení počtu obyvatel a ekonomický úpadek, cílem politiky bylo dokonce vysídlení a asanování města, což se však nakonec nestalo. V roce 1960 byla k obci připojena tehdejší obec Dlouhá (s místním národním výborem v České Dlouhé) a osada Zářečí (patřící dosud k Brněnci), v letech 1976–1990 náleželo celé území Březové nad Svitavou k Brněnci[6]

Po roce 1945 status města zanikl, v roce 1991 o jeho znovuudělení neúspěšně žádali.[7] Další podání žádosti o znovupřidělení statusu města již bylo úspěšné a s účinností od 26. listopadu 1999 je Březová nad Svitavou opět městem.

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Město se nečlení na části, má ale pět katastrálních území, která jsou zároveň základními sídelními jednotkami (ZSJ):

Z těchto 5 katastrů se na území Moravy nachází celé katastrální území Moravská Dlouhá, téměř celé katastrální území Březová nad Svitavou a bez svých některých okrajových parcel i téměř celé katastrální území Muzlov a dále malé okrajové části katastrálních území Česká Dlouhá a Zářečí. Pro změnu v Čechách se nachází téměř celá katastrální území Česká Dlouhá a Zářečí, některé okrajové parcely k. ú. Muzlov a nepatrná část k. ú. Březová nad Svitavou.

Vesnice Muzlov v severozápadní části současného katastru města, byla po roce 1948 vysídlena a její území asanováno a zalesněno, a to z důvodu rozšíření ochranného pásma Brněnského vodovodu. Stejný osud měl potkat i samotné město, což však nakonec nebylo realizováno.

Vodní zdroj[editovat | editovat zdroj]

Na katastru Březové je významné vydatné prameniště podzemních vod. K jejich využití v Muzlově došlo na počátku 20. století. První březovský vodovod pro město Brno byl vybudován v letech 1911–1913, což mělo posléze negativní dopad na osudy přilehlého území. Obec Muzlov byla po roce 1948 vysídlena a asanována, podobný osud měl potkat i město Březovou. Tento první březovský vodovod je dodnes funkční technickou památkou.

Současná vodárenská soustava Březová II má (spolu s Vírským oblastním vodovodem a vodovodem Březová I) rozhodující podíl na zásobování obyvatelstva pitnou vodou v Jihomoravském kraji, především pro územní celky Brno-venkov a Brno-město, kde jsou dominantními vodárenskými soustavami a tvoří páteř rozvodného systému s napojeními skupinových a samostatných vodovodů a dále vodovodního systému města Brna.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Březové nad Svitavou.

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
  5. http://www.zwittau.de/orte/bruesau/bruesau.htm Brüsau bei Zwittau
  6. KUČA, Karel. Historický lexikon městysů a měst. Praha: Baset, 2006. Kapitola Březová nad Svitavou, s. 115. 
  7. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 5. června 1991 č. 178
  8. informační tabule u rozhledny

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]