Bystřice (Česká Kubice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bystřice
Rybník u bývalé sklárny.
Rybník u bývalé sklárny.
Lokalita
Charakterzaniklé sídlo
ObecČeská Kubice
OkresDomažlice
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíDolní Folmava
Nadmořská výška540 m n. m.
Bystřice na mapě
Bystřice
Bystřice
Další údaje
Zaniklé obce.cz2003
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bystřice nebo též Fuchsova Huť (německy Fichtenbach) je zaniklá osada v Českém lese, v dnešním okrese Domažlice. Vesnice se nacházela pod vrchem Čerchov, nedaleko od hranice Čech s Bavorskem i s Horní Falcí. V blízkosti Bystřice je dodnes k nalezení i trojmezí těchto tří zemí známé jako Tři znaky (německy Dreiwappen). Nejbližší osadou na české straně je Dolní Folmava, do jejíhož katastrálního území Bystřice kdysi patřila. Na německé straně jsou to sídla Unterhütte a lovecký zámeček Voithenberg.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Až do roku 1707 patřila celá oblast, kde se později nacházela ves Bystřice, k Bavorsku. V roce 1710 zde Jan Jiří Schmaus založil sklárnu, kterou jeho rod provozoval do roku 1765, kdy ji převzali Fuchsové. V roce 1793 zde již jistě stály sklárny dvě – Dolní, která byla starší, a Horní, novější, která však zanikla dříve. Roku 1823 koupil fungující Dolní sklárnu hrabě Filip Kinský. Rod Kinských vystavěl ve Fichtenbachu zámeček se zahradou a skleníkem. Sklářský provoz zde zanikl roku 1908, kdy byla sklárna přemístěna do Kryr.

Po první světové válce, kdy tato oblast přešla pod Domažlickou správu, byly již sklárny zpustlé. Zámeček Kinských byl během první republiky využíván pro rekreační účely, ve vsi vznikla česká škola a opravil se hostinec pro turisty. Po druhé světové válce se Fichtenbach ocitl v hraničním pásmu a většina domů, včetně zbylých sklářských budov, byla na přelomu let 1955 a 1956 srovnána se zemí. Ze zámku Kinských bylo zřízeno sídlo roty Pohraniční stráže.[1]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Sommerova topografie z roku 1839 popisuje ve vsi 25 domů a 151 obyvatel.[2] Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 386 obyvatel, z toho 362 Němců, devět obyvatel české národnosti a 15 cizinců. K římskokatolické církvi se hlásilo 376 obyvatel, k evangelické jeden obyvatel, k izraelské devět.[3]

Vývoj počtu obyvatel a domů[4]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 435 703 687 714 496 386 331 15 . . . . . .
Počet domů 24 43 53 49 41 38 34 13 . . . . . .

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Fichtenbach je popisován v díle Jana Vrby z roku 1926 Zapomenuté údolí.[1]

Alej 86 dubů, táhnoucí se podél nepoužívané cesty a zaniklého náhonu z Bystřice směrem k Folmavě, byla v roce 2009 zapsána mezi památné stromy.[5] Jako vánoční strom byl v roce 2013 poražen v místě zaniklé vesnice 25 metrů vysoký smrk, který ozdobil Svatopetrské náměstí ve Vatikánu.[6]

Reference [editovat | editovat zdroj]

  1. a b Bystřice / Fuchsova huť (Fichtenbach). Příběhy Sudet [online]. Centrum pro komunitní práci Západní Čechy [cit. 2017-12-07]. Dostupné online. 
  2. PROCHÁZKA, Zdeněk. Putování po zaniklých místech Českého lesa I. Domažlicko. 3 upravené. vyd. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2021. 380 s. ISBN 978-80-7660-011-9. S. 72. 
  3. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Fichtenbach. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 271. 
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Domažlice. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 3. 
  5. Registr památných stromů AOPK ČR drusop.nature.cz
  6. ŠMÍDA, Zdeněk et al. Tajemství západní hranice. 1. vyd. Plzeň: Starý most s.r.o., 2021. 235 s. ISBN 978-80-7640-021-4. S. 217. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]