Buza
Buza (rusky Буза, Buzá) je ruský bojový styl, zaměřující se na pěstní zápas, boj s nožem a jinými zbraněmi. Vychází z lidové tradice pěstních zápasů na severozápadní Rusi. Dnes je rekonstruovaná buza rozšířena především ve Tverské, Vologodské, Psovké a Novgorodské oblasti. Její součástí je také mužský sólový tanec, tzv. pljáska (rus. пляска) a další lidové tradice.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší zmínka o buze ve smyslu bojového stylu je v Ódě na pěstní boj I. S. Barkova, pocházející pravděpodobně z roku 1750. V ní se vypráví, jak buznik (tj. člověk ovládající buzu) přemůže v osobním souboji známého zápasníka, hraběte Alexeje Orlova-Česmeňského[1]. Buza tedy již v 18. stol. byla značně rozšířena a všeobecně známa. Dá se však předpokládat, že její prvopočátky sahají až k vrcholnému středověku, do doby někdejších knížecích rodových družin.
Za carského režimu byla tradice pěstních zápasů na severovýchodě evropské části Ruska značně populární. S příchodem sovětské vlády byly souboje postupně zakázány a tradice se uchovávala pouze u pamětníků[2]. Opětovná snaha o její pokračování se pak objevuje na konci 20. stol.
Od roku 1987 bylo Tverskou státní univerzitou zorganizováno několik etnografických expedic a v roce 2002 byla G. N. Bazlovem obhájena disertační práce na téma lidové tradice pěstních zápasů[3]. Od 90. let „buznici“ aktivně spolupracují s folkloristy ve snaze prohloubit své znalosti o někdejší tradici.
Organizace[editovat | editovat zdroj]
Buznici se sdružují do tzv. artělů (rus. артель). Artěly se zabývají výukou zájemců a organizací akcí folklórního a vzdělávacího charakteru. Buza se vyučuje prostřednictvím pravidelných schůzek a jsou organizovány kurzy jak pro děti (věkové kategorie 7-14 let a 14-18 let), tak i pro dospělé[4]. Mezi volnočasové aktivity, které artěly pořádají, patří kromě folklorních akcí i např. výpravy do přírody a tréninky v terénu.
Mezi nejvýznamnější artěly v Rusku patří např. artěl v Moskvě, Sankt-Petěrburgu, Tveru, Čerepovci aj.
Styly[editovat | editovat zdroj]
Styly se rozdělují na styly se zbraní a beze zbraně.
Se zbraní[editovat | editovat zdroj]
- Boj s nožem
- Boj s holí
- Hod
- Střelba
- Improvizovaný boj
Beze zbraně[editovat | editovat zdroj]
- Technika úderu
- Technika hodu
- Technika zneškodnění protivníka pomocí úchopů, držení, apod.
- Specializovaná taneční akrobacie
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ 41. ОДА КУЛАШНОМУ БОЙЦУ. rvb.ru [online]. [cit. 2019-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Что такое Буза. www.buza.su [online]. [cit. 2019-01-10]. Dostupné online.
- ↑ БАЗЛОВ, Григорий Николаевич. Деревенская артель кулачных бойцов-рукопашников :Опыт реконструкции : По материалам северо-западной России. www.dissercat.com. 2002. Dostupné online [cit. 2019-01-10]. (rusky)
- ↑ Буза в Череповце. www.buza.su [online]. [cit. 2019-01-10]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Záznam mužského sólového tance na terénním tréninku buzniků
- Oficiální stránky "Ruské bojové tradice", jedné z organizací buzy - rusky