Bukovina (Černilov)
| Bukovina | |
|---|---|
.jpg) | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Černilov |
| Okres | Hradec Králové |
| Kraj | Královéhradecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°15′58″ s. š., 15°53′9″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 163 (2021)[1] |
| Katastrální území | Bukovina u Hradce Králové (5,57 km²) |
| PSČ | 503 43 |
| Počet domů | 52 (2011)[2] |
  Bukovina | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 16047 |
| Kód k. ú. | 616044 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bukovina (německy Buchenwald) je vesnice, část obce Černilov v okrese Hradec Králové. Nachází se asi 2,5 kilometru západně od Černilova. Bukovina leží v katastrálním území Bukovina u Hradce Králové o rozloze 5,57 km².[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1340.[4]
Exulanti[editovat | editovat zdroj]
V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny do pruského Slezska. Dělo se tak pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků zpočátku organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. Z Bukoviny uprchli v roce 1742 přes městečko Münsterberg v pruském Slezsku tito nekatolíci:[5]
- Ondřej Koutecký, sedlák. Emigroval s manželkou a dvěma malými dětmi. Patří mezi zakladatele druhé české exulantské obce v pruském Slezsku. Tuto obec pojmenovali exulanti na počet pruského krále Friedrichův Tábor. Ondřej zde zemřel 16.9.1782 ve věku 80 let.
- Jan Jelínek, krejčí. Emigroval s manželkou a dvěma syny. Dne 20.8.1946 podepsal v Münsterbergu žádost o povolení luterského kazatele. Zemřel ve Friedrichově Táboře 11. 8. 1788 ve věku 72 let.
- Václav Moravec *(1693), sedlák. Emigroval s manželkou, dvěma syny a dcerou. Zemřel 24. ledna 1763 ve věku 70 let v Husinci, první české exulantské obci v pruském Slezsku.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Vesnice stojí v Orlické tabuli. Jižně od ní protéká Librantický potok, jehož část toku zde je součástí přírodní památky Piletický a Librantický potok.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Venkovská usedlost čp. 40
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (458 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 548.
- ↑ Edita Štěříková: Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigratských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. Kalich, 2001.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bukovina na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Bukovina v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Bukovina u Hradce Králové na webu ČÚZK
