Bukovina (Černilov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bukovina
Bukovina (Čenilov).jpg
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Černilov
Okres Hradec Králové
Kraj Královéhradecký kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 156 (2011)[1]
Katastrální území Bukovina u Hradce Králové (5,57 km²)
PSČ 503 43
Počet domů 52 (2011)[1]
Bukovina
Bukovina
Další údaje
Kód části obce 16047
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bukovina (německy Buchenwald) je vesnice, část obce Černilov v okrese Hradec Králové. Nachází se asi 2,5 km na západ od Černilova. V roce 2009 zde bylo evidováno 69 adres.[2] Trvale zde žije 156[1] obyvatel.

Bukovina leží v katastrálním území Bukovina u Hradce Králové o rozloze 5,57 km².[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1340.[4]

Exulanti[editovat | editovat zdroj]

V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny do pruského Slezska. Dělo se tak pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků zpočátku organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit např. bratrskou Bibli kralickou, která byla na indexu, bylo trestné.[5] Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti.[6] Protestantům mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Z Bukoviny uprchli v roce 1742 přes městečko Münsterberg v pruském Slezsku tito nekatolíci:[7]

  • Ondřej Koutecký, sedlák. Emigroval s manželkou a dvěma malými dětmi. Patří mezi zakladatele druhé české exulantské obce v pruském Slezsku. Tuto obec pojmenovali exulanti na počet pruského krále Friedrichův Tábor. Ondřej zde zemřel 16.9.1782 ve věku 80 let.
  • Jan Jelínek, krejčí. Emigroval s manželkou a dvěma syny. Dne 20.8.1946 podepsal v Münsterbergu žádost o povolení luterského kazatele. Zemřel ve Friedrichově Táboře 11. 8. 1788 ve věku 72 let.
  • Václav Moravec *(1693), sedlák. Emigroval s manželkou, dvěma syny a dcerou. Zemřel 24. ledna 1763 ve věku 70 let v Husinci, první české exulantské obci v pruském Slezsku.

Podrobně celou historii popisuje ve svých knihách Edita Štěříková (včetně informačních zdrojů, odkazů i údajů z matrik). Potomci exulantů žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii, někteří reemigranti byli repatriováni v roce 1945 do Čech z polského Zelova.[8]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Venkovská usedlost čp. 40

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (458 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 548. 
  5. LOSKOT, František. O indexech zakázaných knih [online]. [cit. 2020-05-31]. Dostupné online. 
  6. Ferdinand Hrejsa: Dějiny české evangelické církve v Praze a ve středních Čechách v posledních 250 letech. Praha 1926.
  7. Edita Štěříková: Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigratských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. Kalich, 2001.
  8. Edita Štěříková: Zelów. Česká exulantská obec v Polsku. Kalich, 2002.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]