Bujanovac

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Bujanovac
Bujanovac.JPG
Bujanovac – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Stát SrbskoSrbsko Srbsko
Bujanovac
Bujanovac
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 461 km²
Správa
Oficiální web www.bujanovac.rs
PSČ 17520
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bujanovac (v srbské cyrilici Бујановац, albánsky Bujanoci) je město na jihu Srbska, v Preševské dolině. Nachází se 16 km jihozápadně od města Vranje.[1] Administrativně spadá pod Pčinjský okruh. Známé je také díky nedalekým pramenům minerální vody. Jeho obyvatelé jsou Srbové, Romové a Albánci.

Bujanovac má strategickou polohu v blízkosti trati Niš-Skopje a dálnice spojující Srbsko s Makedonií. Nachází se jižně od města Vranje, v blízkosti od hranic s Kosovem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Poprvé byla osada zaznamenána pod názvem Gojanovci v dokumentu z roku 1379.

Město bylo během existence Osmanské říše řemeslnickým centrem, které vzniklo na odbočce z hlavního dopravního tahu z Makedonie na sever směrem do dnešního Kosova. Obyvatelstvo, které bylo od středověku pravoslavné, změnilo svojí etnickou i náboženskou strukturu na počátku 18. století. Po Stěhování Srbů v souvislosti s různými habsbursko-tureckými válkami odešla řada pravoslavných obyvatel dále na sever a na jejich místo se dosídlilo albánsky mluvící obyvatelstvo. Hospodářský rozvoj osady po dlouhou dobu brzdila existence nedalekého města Vranje. Až do 19. století zůstával Bujanovac víceméně větší vesnicí.[2] To po osvobození bylo připojeno k Srbsku, zatímco Bujanovac se stal novým městem na turecké severní hranici, vzdálený pouhých 6 km od nově ustanovené linie.

Až po první balkánské válce bylo město připojeno k Srbsku a později se stalo součástí Jugoslávie. V lednu 1914 získal statut většího sídla (varošica).[2] Hospodářský rozvoj zaostalé části regionu však probíhal teprve až v dobách existence SFRJ. V roce 1959 zde byla otevřena továrna Gumoplastika, která pomohla zprůmyslnit oblast. V roce 1981 zde žilo 11 789 obyvatel. V závěru 20. století byl v Bujanovaci také vyráběn nábytek, zpracovávan tabák, potraviny apod.

Roku 1938 byl vybudován místní pravoslavný kostel. Dochována je rovněž i historická mešita.[zdroj?]

V roce 1950 byla do města zavedena elektřina a v roce 1963 byl vypracován první urbanistický plán města Bujanovac. Roku 1976 město postihla povodeň, kterou nepřežila řada domů. Obyvatelé, kteří o své domy přišli vybudovali v blízkosti města novou osadu. V témže roce byla rovněž přebudována vodovodní a kanalizační síť.[2] V 90. letech byla v souvislosti s válkou v Kosovu oblast Bujanovace a celé Preševské doliny předmětem ozbrojených střetů. Srbská armáda zde proto zřídila vojenskou základnu.

V roce 2015 bylo město jedním z center migrační krize, neboť odtud uprchlíci cestovali prostřednictvím autobusů nebo vlaků dále na sever.

Dne 7. března 2017 navštívil město albánský prezident Bujar Nishani.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 1 (A-Đ). Beograd: Stručna knjiga, 2000. Kapitola Novi Beograd, s. 261. (srbština) 
  2. a b c STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 1 (A-Đ). Beograd: Stručna knjiga, 2000. Kapitola Novi Beograd, s. 164. (srbština)