Bujanovac
| Bujanovac | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 42°28′ s. š., 21°46′ v. d. |
| Nadmořská výška | 384 m n. m. |
| Stát |  Srbsko |
  Bujanovac | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 461 km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 017 |
| PSČ | 17520 |
| Označení vozidel | BU |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bujanovac (v srbské cyrilici Бујановац, albánsky Bujanoci) je město na jihu Srbska, v Preševské dolině. Nachází se 16 km jihozápadně od města Vranje.[1] Administrativně spadá pod Pčinjský okruh. Známé je také díky nedalekým pramenům minerální vody. Jeho obyvatelé jsou Srbové, Romové a Albánci.
Bujanovac má strategickou polohu v blízkosti trati Niš-Skopje a dálnice spojující Srbsko s Makedonií. Nachází se jižně od města Vranje, v blízkosti od hranic s Kosovem.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Poprvé byla osada zaznamenána pod názvem Gojanovci v dokumentu z roku 1379.
Město bylo během existence Osmanské říše řemeslnickým centrem, které vzniklo na odbočce z hlavního dopravního tahu z Makedonie na sever směrem do dnešního Kosova. Obyvatelstvo, které bylo od středověku pravoslavné, změnilo svojí etnickou i náboženskou strukturu na počátku 18. století. Po Stěhování Srbů v souvislosti s různými habsbursko-tureckými válkami odešla řada pravoslavných obyvatel dále na sever a na jejich místo se dosídlilo albánsky mluvící obyvatelstvo. Hospodářský rozvoj osady po dlouhou dobu brzdila existence nedalekého města Vranje. Až do 19. století zůstával Bujanovac víceméně větší vesnicí.[2] To po osvobození bylo připojeno k Srbsku, zatímco Bujanovac se stal novým městem na turecké severní hranici, vzdálený pouhých 6 km od nově ustanovené linie.
Až po první balkánské válce bylo město připojeno k Srbsku a později se stalo součástí Jugoslávie. V lednu 1914 získal statut většího sídla (varošica).[2] Hospodářský rozvoj zaostalé části regionu však probíhal teprve až v dobách existence SFRJ. V roce 1959 zde byla otevřena továrna Gumoplastika, která pomohla zprůmyslnit oblast. V roce 1981 zde žilo 11 789 obyvatel. V závěru 20. století byl v Bujanovaci také vyráběn nábytek, zpracovávan tabák, potraviny apod.
Roku 1938 byl vybudován místní pravoslavný kostel. Dochována je rovněž i historická mešita.[zdroj?]
V roce 1950 byla do města zavedena elektřina a v roce 1963 byl vypracován první urbanistický plán města Bujanovac. Roku 1976 město postihla povodeň, kterou nepřežila řada domů. Obyvatelé, kteří o své domy přišli vybudovali v blízkosti města novou osadu. V témže roce byla rovněž přebudována vodovodní a kanalizační síť.[2] V 90. letech byla v souvislosti s válkou v Kosovu oblast Bujanovace a celé Preševské doliny předmětem ozbrojených střetů. Srbská armáda zde proto zřídila vojenskou základnu.
V roce 2015 bylo město jedním z center migrační krize, neboť odtud uprchlíci cestovali prostřednictvím autobusů nebo vlaků dále na sever.
Dne 7. března 2017 navštívil město albánský prezident Bujar Nishani.[3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 1 (A-Đ). Beograd: Stručna knjiga, 2000. Kapitola Novi Beograd, s. 261. (srbština)
- ↑ a b c STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 1 (A-Đ). Beograd: Stručna knjiga, 2000. Kapitola Novi Beograd, s. 164. (srbština)
- ↑ Visit of Nishani in Presevo Valley starts off with meetings in Bujanovac. European Western Balkans [online]. [cit. 2021-12-25]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bujanovac na Wikimedia Commons
