Budeč (kolej)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kolej Budeč
Pohled na roh budovy
Pohled na roh budovy
Účel stavby

studentská kolej

Základní informace
Architekt Bohumír Kozák
Výstavba 19231925
Poloha
Adresa Wenzigova 1982/20, Praha, ČeskoČesko Česko
Ulice Wenzigova, Lublaňská a Bělehradská
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Budeč je název pro koleje, které se nacházejí v Praze na Vinohradech, na adrese Wenzigova 1982/20. Jedná se o funkcionalistický objekt, který vznikl během existence první republiky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Objekt kolejí, které nesou název podle Budče, hradiště s nejstarším provozovaným kostelem na území českých zemí, kde se podle legend vzdělával svatý Václav, byl navržen v roce 1923. Sloužit měl studentům Karlovy univerzity, jeho provozovatelem bylo Obrodné hnutí československého studentstva.[1] O výstavbu areálu se zasloužil tehdejší podnikatel Václav M. Havel, otec pozdějšího českého spisovatele a politika Václava Havla. K realizaci projektu byl nakonec vybrán návrh z pera Bohumíra Kozáka.[2] Výsledný projekt kolejí však nebyl první, který Kozák do soutěže přihlásil. Jeho pohled na stavbu se postupně vyvíjel, a to od stylu připomínajícího Jana Kotěry až k striktnímu a rigidnímu funkcionalismu, resp. klasicizujícímu expresionismu.[1] Objekt byl dobudován v roce 1925; zcela dokončen pak až v roce 1937 dokončením pátého patra.

Koleje sloužily jako dívčí s ohledem na to, že samostatné dívčí koleje v Praze do té doby neexistovaly, resp. ubytovací kapacity byly v tomto směru velmi nedostatečné. Řada ženských spolků o budování kolejí rovněž usilovala. Koleje Budeč dokázaly pojmout cca 200 studentek. Ve své době se jednalo o velmi moderní objekt s centrálním topením, lékařskou ordinací a mensou.

Po druhé světové válce byl k budově kolejí přistavěn dřevěný objekt internátu. V současné době je objekt ve vlastnictví Karlovy univerzity. V letech 20162018 byl objekt koleje rekonstruován; byla obnovena fasáda, vyměněna okna a upravena střecha.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b KOLEKTIV AUTORŮ. Slavné stavby Prahy 2. Praha: Foibos Books, 2011. ISBN 978-80-87073-35-3. S. 173. (čeština) 
  2. Článek na portálu prostor-ad (česky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]