Bruno Gröning

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bruno Gröning
Narození30. května 1906
Gdaňsk
Úmrtí26. ledna 1959 (ve věku 52 let)
Paříž
Příčina úmrtíkarcinom žaludku
Povolánísenzibil
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bruno Gröning (30. května 1906 Gdaňsk-Oliva26. ledna 1959 Paříž) byl německý duchovní léčitel, který neměl ani lékařské ani teologické vzdělání. Považoval se za božího vyslance a ve svých vystoupeních vyzýval k „velké proměně“ (doslovně „Großer Umkehr“). Někteří jej považovali za zázračného doktora, jiní za šarlatána.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Gdaňsku jako čtvrté ze sedmi dětí v prosté rodině. Později nabyl přesvědčení, že byl obdařen darem od Boha, jenž mu umožňuje získat vliv nad jinými osobami i zvířaty; to popsal i ve svojí knize Stationen meines irdischen Lebens („Stanice mého pozemského života“). Poprvé se proslavil v německém Herfordu roku 1949 zázračným uzdravením dvanáctiletého chlapce Dietera Hilsmana postiženého svalovou dystrofií. Gröning pouze pobýval v jeho domě a po několika dnech se hoch uzdravil. Šťastní rodiče poté dali inzerát do novin informující o případu, což vyvolalo velký zájem dalších nemocných; Gröning hovořil k přicházejícím lidem z balkónu jejich domu a mnoho z nich se poté také uzdravilo. Ve filmovém dokumentu "Fenomén Bruno Grőning"[1] vypovídá 50 očitých svědků o událostech v Herfordu ve Vestfálsku. Poté, co úřady Gröningovi zakázaly působit, uchýlil se do ústraní v Bavorsku. Novináři ho našli i tam a až 30 000 lidí denně putovalo na rosenheimský Traberhof.

Bruno Gröning duchovní sílu, která způsobovala vyléčení, označoval výrazem Heilstrom[2]. Používal i výrazů Heilwelle nebo Boží síla (Heil=něco, co přináší uzdravení, blaho, záchranu, Strom=proud, Welle=vlna). Gröningova činnost vyvolala nejen nadšení uzdravených, ale i negativní reakce ze strany lékařů. Byl proti němu veden soudní proces a vydán zákaz léčení; ten byl i nepřímým důvodem jeho předčasné smrti v roce 1959.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GRÖNING, Bruno. Jsem pro toho zde, kdo mě volá [online]. 1. vyd. Kruh přátel Bruna Gröninga, 2008. Dostupné online. 
  • KAMP, Matthias. Bruno Gröning: Revoluce v lékařství [online]. 1. vyd. Kruh přátel Bruna Gröninga, 2008. Dostupné online. 
  • EICH, Thomas. Působení Bruno Gröninga za jeho života a dnes [online]. 1. vyd. Kruh přátel Bruna Gröninga, 2013. Dostupné online. 
  • HÄUSLER, Grete. Bruno Gröning: Žiji, aby lidstvo mohlo žít dále [online]. 1. vyd. Grete Häusler GmbH Verlag, 2002. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]