Bromid barnatý
Šablona:Infobox Chemická sloučenina
Bromid barnatý je anorganická sloučenina bromu a barya se vzorcem BaBr2. Podobně jako chlorid barnatý, také bromid se snadno rozpouští ve vodě a je toxický.
Struktura a vlastnosti
BaBr2 krystalizuje ve struktuře obdobné chloridu olovnatému, tvoří bílé orthorhombické krystaly, které navlhají.[1] Ve vodných roztocích se chová jako prostá sůl.
Bromid barnatý reaguje se síranovým iontem z kyseliny sírové a tvoří sraženinu síranu barnatého:
- BaBr2(aq) + SO42- → BaSO4(s) + 2 Br- (aq)
Podobně reaguje také s kyselinou šťavelovou, fluorovodíkovou a fosforečnou.
Příprava
Bromid barnatý lze připravovat ze sulfidu nebo uhličitanu barnatého reakcí s kyselinou bromovodíkovou; takto vzniká hydratovaný bromid barnatý. Reakce proběhne během krátké doby.
Bromid barnatý krystalizuje z roztoku v podobě dihydrátu BaBr2·2H2O. Bezvodou formu lze získat zahříváním na 120 °C.[2]
Použití
Bromid barnatý je prekurzorem chemikálií používaných ve fotografii i dalších bromidů.
Dříve se používal k čištění radia v procesu frakční krystalizace, který vynalezla Marie Curie. Protože radium se z roztoku bromidu barnatého sráží přednostně, množství radia k baryu je ve sraženině vyšší než v roztoku.[3]
Bezpečnost
Bromid barnatý, podobně jako jiné barnaté soli rozpustné ve vodě, je toxický a při požití může způsobit vážnou otravu.
Reference
- V tomto článku byl použit překlad textu z článku Barium bromide na anglické Wikipedii.
- ↑ BRACKETT, Elizabeth B.; BREACKETT, Thomas E.; SASS, Ronald L. The Journal of Physical Chemistry. [s.l.]: [s.n.], December. Dostupné online. Kapitola The Crystal Structures of Barium Chloride, Barium Bromide, and Barium Iodide., s. 2132. (anglicky)
- ↑ PATNAIK, Pradyot. Handbook of Inorganic Chemical Compounds. [s.l.]: McGraw-Hill Professional, 2003. Dostupné online. ISBN 0070494398. S. 81–82. (anglicky)
- ↑ SIME, Ruth Lewin. Lise Meitner: A Life in Physics. [s.l.]: University of California Press, 1996. Dostupné online. ISBN 0520208609. S. 233. (anglicky)
Literatura
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.