Berneška rudokrká
 Berneška rudokrká | |
|---|---|
_(cropped).jpg) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 zranitelný[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Chordata) |
| Řád | vrubozobí (Anseriformes) |
| Čeleď | kachnovití (Anatidae) |
| Rod | berneška (Branta) |
| Binomické jméno | |
| Branta ruficollis (Pallas, 1769) | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Berneška rudokrká (Branta ruficollis) je malý druh husy z rodu Branta.
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
Z taxonomického hlediska se jedná o monotypický druh.[2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
- Celková délka: 54–60 cm
- Rozpětí křídel: 110–125 cm
- Hmotnost: 1000–1625 g[2]
Berneška rudokrká je o něco menší než berneška tmavá, má krátký, silný krk, kulatou hlavu a nápadně malý zobák. Po celý rok je velmi výrazně zbarvená, díky čemuž je mezi všemi husami naprosto nezaměnitelná. Tělo je černé s výrazným bílým pruhem na bocích, který vzadu přechází v bílý kostřec. Hruď a hrdlo jsou kaštanově rudohnědé, temeno hlavy a zadní část krku jsou černé, na lících je velká rudohnědá skvrna. Mezi černými a rudohnědými poli jsou vždy kontrastní bílé lemy. Mezi okem a zobákem se na černém podkladu nachází výrazná bílá skvrna. Složená křídla dospělých ptáků mají vzadu dvojici příčných bílých pásek, za letu jsou křídla zespodu celá černá. Zobák a nohy jsou také černé. Pohlaví se od sebe zbarvením neliší.[2][3]
Mladí ptáci mají na složeném křídle větší množství (4–5) méně kontrastních pásek, rudohnědá lícní skvrna je méně výrazná a má širší bílý lem.[3]
Hlas[editovat | editovat zdroj]
Ozývá se vysoko položeným „ki-kui“ nebo „kik-jik“.[3]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Berneška rudokrká hnízdí v tundře na severu Sibiře, zimuje na severním a západním pobřeží Severního moře, často zaletuje až do Bulharska a Rumunska. Jednotlivci se spolu s hejny jiných druhů hus mohou dostat až do střední a západní Evropy.[3] V České republice se dříve vyskytovala poměrně vzácně,[2] po roce 2005 jsou ale zimující ptáci pravidelně pozorováni na jihomoravských vodních plochách.[4]
Je vedena v Červeném seznamu IUCN, kde je k 1. říjnu 2016 zařazena mezi zranitelné druhy. Odhad početnosti populace činil v roce 2015 44 000–56 000 jedinců s klesajícím trendem.[5]
Bionomie[editovat | editovat zdroj]
Během zimování se bernešky rudokrké shlukují do velkých hejn, často se také přidávají k jiným druhů hus. V období hnízdění vytváří menší kolonie (do počtu 30 párů)[2] v tundře v blízkosti pobřeží či při ústí řek. Často přitom vyhledávají přítomnost dravců, kteří berneškám poskytují ochranu před suchozemskými predátory (např. polárními liškami.[3] Živí se převážně trávami.[2]
Hnízdění[editovat | editovat zdroj]
Hnízdo si staví na zemi mezi kameny. Během června klade samice 3–6 (vzácně až 9) smetanově zbarvených vajec, na kterých sedí sama po dobu 24–26 dnů. Po vylíhnutí mláďat se k péči přidává i samec.[2]
Hospodářský význam[editovat | editovat zdroj]
Ve většině areálu výskytu se jedná o lovnou zvěř. Sbírá se také prachové peří z hnízd.[2]
Kulturní význam[editovat | editovat zdroj]
Berneška rudokrká byla vyobrazena na symbolech Tajmyrského autonomního okruhu, zaniklého subjektu Ruské federace existujícího v letech 1930–2007.[6][7]
Chov v zoo[editovat | editovat zdroj]
Na počátku roku 2020 byla berneška rudokrká chována přibližně ve 160 evropských zoo. V rámci Česka se jednalo o tyto zoo:[8]
- Zoo Hluboká
- Zoopark Chomutov
- Zoo Ostrava
- Zoo Plzeň
- Zoo Praha
- Zoo Ústí nad Labem
- Zoo Sedlec
- Zoo Plasy
Na Slovensku je chována v Zoo Bojnice, Zoo Bratislava a Zoo Košice.
Chov v Zoo Praha[editovat | editovat zdroj]
V Zoo Praha je berneška rudokrká chována od roku 1998. První úspěšný odchov se podařil o pět let později.[9] V průběhu roku 2018 byli dovezeni dva samci ze Zoo Ostrava. Ke konci roku 2018 bylo chováno šest jedinců (pět samců a jedna samice).[10] V prosinci 2019 byli dovezeni tři samci a jedna samice ze Zoo Ostrava.[11]
Tento druh je chován v expozici Ptačí mokřady v dolní části zoologické zahrady.[9]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- ↑ a b c d e f g h Branta ruficollis (berneška rudokrká) [online]. BioLib.cz [cit. 2020-10-31]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e SVENSSON, Lars a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Plzeň: Ševčík, 2016. ISBN 978-80-7291-246-9. S. 22–23.
- ↑ Přehled pozorování bernešky rudokrké na stránkách FK ČSO [online]. [cit. 2020-10-31]. Dostupné online.
- ↑ IUCN: Branta ruficollis (Red-breasted Goose) [online]. [cit. 2020-10-31]. Dostupné online.
- ↑ Vlajka Tajmyrského autonomního okruhu na Flags of the World
- ↑ Zpravodaj Vexilologie č. 128 (VI/2003)
- ↑ www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2020-01-24]. Dostupné online.
- ↑ a b Berneška rudokrká - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2020-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018
- ↑ Přírůstky. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2020-01-24]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu berneška rudokrká na Wikimedia Commons - Galerie berneška rudokrká na Wikimedia Commons
Taxon Branta ruficollis ve Wikidruzích- BirdLife Archivováno 27. 12. 2008 na Wayback Machine.
- Feathersite
- BioLib.cz – Branta ruficollis (berneška rudokrká) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
