Branko Žeželj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Obrázek Tomuto článku chybí obrázky. Víte-li o nějakých svobodně šiřitelných, neváhejte je načíst a přidat do článku. Pro rychlejší přidání obrázku můžete přidat žádost i sem.
WikiProjekt Fotografování
Branko Žeželj
Narození 14. března 1910
Benkovac
Úmrtí 20. února 1995 (ve věku 84 let)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Branko Žeželj (v srbské cyrilici Бранко Жежељ; 15. března 1910, Benkovac, Rakousko-Uhersko - 20. února 1995, Bělehrad, SR Jugoslávie) byl stavební inženýr, inovátor, akademik, profesor, účastník jugoslávského partyzánského boje, a člen Srbské akademie věd a umění. Jeho revoluční stavby získaly celou řadu domácích[1] (jugoslávských) i mezinárodních ocenění.

Život[editovat | editovat zdroj]

Střední školu vystudoval ve Splitu a později stavební fakultu v Bělehradě na místní univerzitě. Svá studia dokončil v roce 1932. Poté začal působit na Ministerstvu výstavby. Po vypuknutí války se přidal k partyzánům a byl zajat německým vojskem. Po válce pracoval jako ředitel útvaru pro výstavbu mostů v rámci Svazového ministerstva výstavby. V pozdějším věku se stal profesorem na Fakultě stavební Bělehradské univerzity a členem Akademie věd (SANU). Po své smrti zanechal srbský inženýr celkem 24 patentů, které byly využity jak doma, tak i v zahraničí.[2]

Práce[editovat | editovat zdroj]

Žeželj se během své projektantské práce specializoval na problematiku využití předpjatého betonu. Jeho postupy našly uplatnění v celé řadě oblastí, nicméně nejrychleji se rozšířily ve stavbě mostů. První most, který využíval tohoto typu konstrukce, byl podle Žeželjových plánů vybudován přes Smailskou řeku v blízkosti středosrbského města Kraljevo; poté následoval most přes řeku Tisu v blízkosti města Titel, Dálniční most Beška přes Dunaj a také most Bratrství a jednoty v Novém Sadu. Jeho dílem je také obloukový most přes řeku Moraču v Podgorici v Černé Hoře.

Kromě systému IMS – Žeželj, který byl navržen pro rychlou výstavbu prefabrikovaných objektů v rámci Srbské akademie věd a umění definoval a propagoval v závěru svého života ještě systém Sistem 50, který byl pokročilejší variantou výše uvedeného.

Realizoval ale i celou řadu dalších staveb. První z nich bylo sídlo společnosti IMS, která pod jeho vedením působila. Hala 1 bělehradského výstaviště s ohromnou kopulí vznikla v roce 1957 podle Žeželjova návrhu (ve spolupráci s Miloradem Pantovićem a Milanem Krstićem, byla první stavbou, na kterou byla na území tehdejší Jugoslávie použito prefabrikovaných dílů.[3] Žeželjovy technologie byly později použity v masovém měřítku např. při výstavbě Nového Bělehradu a místních panelových domů, především Bloku 22, Bloku 23 a Bloku 28. Celkem byla cca jedna třetina staveb realizována za pomoci systému IMS–Žeželj.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Biografie na portálu akademie SANU (srbsky). www.sanu.ac.rs [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. 
  2. Článek na portálu novosti.rs (srbsky)
  3. Článek na portálu gradnja.rs (srbsky)
  4. Článek na portálu zis.gov.rs (srbsky)