Brandýský hřbet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Brandýský hřbet
Brandýský hřbet nad Řetovou
Brandýský hřbet nad Řetovou

Nejvyšší bod557 m n. m. (Řetová)

Nadřazená jednotkaKozlovský hřbet
Sousední
jednotky
Semanínský hřbet, Řetovský hřbet, Potštejnský hřbet, Choceňská plošina, Litomyšlský úval

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
PovodíOrlice, Loučná
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brandýský hřbet je geomorfologický podokrsek Svitavské pahorkatiny. Nachází se v její severní části v okrese Ústí nad Orlicí. Nejvyšším vrcholem hřbetu je Řetová (557 m).

Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Brandýský hřbet náleží do geomorfologické subprovincie Česká tabule, oblasti Východočeská tabule, celku Svitavská pahorkatina, podcelku Českotřebovská vrchovina a okrsku Kozlovský hřbet[1]. Začíná u obce Sudslava a táhne se jihovýchodním směrem kolem Brandýsa nad Orlicí a Řetové ke Zhoři, kde končí. Na severovýchodě jej od sousedních hřbetů dělí postupně toky Brodce, Tiché Orlice a Řetůvky. Na jihozápadě spadají svahy hřbetu do níže položených částí České tabule Choceňské plošiny a Litomyšlského úvalu.

Vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Zátvor

Seřazeno od severozápadu k jihovýchodu:

  • bezejmenný (474 m, jihovýchodně od Sudslavi, okrajový vrchol)
  • bezejmenný (511 m, severozápadně od Horní Rozsochy)
  • Zátvor (496 m)
  • Roveň (378m, v průlomu Tiché Orlice)
  • Lysina (506 m)
  • Vilamovský kopec (508 m)
  • Řetová (557 m, nejvyšší vrchol)
  • bezejmenný (555 m, severovýchodně od Zhoře, okrajový vrchol)

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Přibližně uprostřed v prostoru osady Bezpráví se hřbetem v východu na západ prolamuje Tichá Orlice. Její tok zde tvoří velký meandr okolo vrchu Roveň. Do jejího povodí spadá větší část hřbetu. Potok Brodec tekoucí pod severním zakončením hřbetu je levým přítokem Divoké Orlice. Jediný svah v jižním zakončení spadá do povodí Loučné resp. Vlčkovského potoka.

Vegetace[editovat | editovat zdroj]

Vrcholová partie hřbetu je téměř souvisle zalesněna. Přerušení nejsou významná, ale pás lesa často úzký, zejména v severní části. Na svazích se nacházejí pole a louky. Prostor okolo průlomu Tiché Orlice spadá do Přírodního parku Orlice.

Komunikace[editovat | editovat zdroj]

Průlomem Tiché Orlice je vedena železniční trať Kolín - Česká Třebová, která je sledována cyklostezkou a cyklotrasou 4061. Významnější silniční komunikace, které procházejí napříč hřbetem jsou (od severu):

Stavby[editovat | editovat zdroj]

Do svahů hřbetu sice často zasahuje zástavba přilehlých obcí, ale přímo ve vrcholové ose se nachází pouze východní okraj Sudislavy nad Orlicí. Mezi zajímavé stavby patří zříceniny hradů Brandýsa nad Orlicí, Orlíka a Katrštejna.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)