Botanická zahrada Teplice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pohled na skleníky z vnější expozice z boku

Botanická zahrada Teplice je příspěvková organizace Magistrátu statutárního města Teplice v Šanově, v ulici Josefa Suka 1388/18. Z celkové rozlohy asi dvou hektarů je zhruba polovina věnována venkovní expozici, výstavní skleníky zaujímají plochu 2400 m². Zásobní skleníky o rozloze 1750 m² nejsou veřejnosti přístupné.[1] Zahrada je otevřena po celý rok denně kromě pondělí od 9 do 18, v zimě do 17 hodin. Venkovní expozice představuje jak divoce rostoucí, tak také pěstované rostliny a dřeviny.

Botanická zahrada se zúčastnila Kongresu evropských botanických zahrad, stala se řádným členem BCGI a začala se zajímat i o připojení k IPEN (International Plant Exchange Network). Připravila i obnovené vydávání vlastního Index seminum, které rozeslala zahradám v únoru 2007.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Teplická botanická zahrada byla založena teplickým magistrátem k 1. lednu roku 2002 jako první v Ústeckém kraji. Vznikla ovšem na ploše, která byla pro zahradnické účely využívána již přibližně 100 let. O původním počátku zahrady z konce 19. století toho však mnoho nevíme. Je možné, že zde sehrál významnou roli hrabě Clary-Aldringen, ale také možná jde jen o pověst.

Stavební plány budov pocházejí z roku 1904. Původní skleníky, které jistě sloužily především lázním, se podařilo (hlavně díky úsilí Ing. Marie Sternthalové) počátkem 70. let 20. století zrekonstruovat. Zrekonstruovaná botanická zahrada byla otevřena v březnu 1975. V té době však patřila pod Technické služby města.[3]

Jeden ze skleníků

V době oficiálního vzniku zahrada měla asi 2000 druhů rostlin.

K unikátním druhům, které v ní dosud najdete, patří prastarý exemplář afrického jehličnanu Afrocarpus gracilior či ze stejné oblasti pocházející cykas Encephalartos villosus, obrovský exemplář filipínské Medinilla magnifica, mexický Dasylirion serratifolium či padesátileté kaktusy a jiné sukulenty ze sbírek profesora F. Ecka a zvláště teplického kaktusáře V. Pulce. Za zmínku též stojí dva asi sedmdesátileté a bohatě plodící exempláře nahovětvece Gymnocladus canadensis.

Areál prošel mezi léty 2002 - 2006 rekonstrukcí.

Skleníky[editovat | editovat zdroj]

Místo k odpočinku na konci cesty v jednom ze skleníků
  • Xerický (sukulentní): Mexiko a Střední Amerika, Jižní Amerika, Galapágy, Arábie, Jemen, Sokotra, jižní Afrika, Madagaskar.
  • Tropický: Tichomoří, Austrálie a Australasie, jihovýchodní Asie, Střední Amerika, Jižní Amerika, tropická Afrika, severní Madagaskar, „Křížovkářský záhon“ (rostliny, které znáte z křížovek, kuchyně a lékárny).
  • Subtropický: Vznik hnědého uhlí (krajina na Teplicku v období raného miocénu), hory jihovýchodní Asie, Austrálie, Nový Zéland, hory jižní Afriky, flora And od Mexika po Ohňovou zem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.botanickateplice.cz/o-zahrade-zakl-info.php
  2. http://www.botanickateplice.cz/o-zahrade-2002-2006.php
  3. http://www.botanickateplice.cz/o-zahrade-historie.php

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CHYTRÁ, Magdalena; HANZELKA, Petr; KACEROVSKÝ, Radoslav. Botanické zahrady a arboreta České republiky. Praha : Academia a Unie botanických zahrad České republiky, 2010.  , strany 194 - 207

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]