Boris Lipnitzki
| Boris Lipnitzki | |
|---|---|
| Narození | 4. února 1887 Oster |
| Úmrtí | 6. července 1971 (ve věku 84 let) Paříž |
| Místo pohřbení | krematorium s kolumbáriem Père-Lachaise |
| Povolání | fotograf |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Boris Lipnitzki (ukrajinsky Boris Lipnickij /Борис Липницкий/ roz. Chaim (Efim) Lipnickij /Хаим (Ефим)/, fr. Haim (Efime) Boris Lipnitzki nebo Lipnitzky; 4. února 1887, Oster – 6. července 1971, Paříž) byl ukrajinsko-francouzský umělecký fotograf; fotografoval balet, módu, kino, výtvarné umění, spisovatele a hudebníky.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Haim Efime Boris Lipnitzki (nebo Lipnitzky) se narodil v židovské rodině v Osteru v Černihivské oblasti Ruské říše (nyní Ukrajina) dne 4. února 1887. Zemřel v Paříži dne 6. července 1971 ve věku 84 let a je pohřben na hřbitově Pere Lachaise.[1]
Lipnitzki nejprve pracoval jako asistent pro fotografa v Oděse, poté si otevřel vlastní studio v Pultusku. Do Paříže přijel na počátku 20. let. Tam založil ateliér na adrese rue du Colisée 40, kde fotografoval mnoho uměleckých osobností od 20. do 60. let 20. století[2] a zobrazoval je ve svém vlastním okolí. Jeho přátelství s módním návrhářem Paulem Poiretem, s nímž by zůstal fotografovat v Biarritzu, poskytlo vstup do těchto kruhů.[3]
Mezi jeho fotografované osobnosti patřili Maurice Ravel, René Hubert, Albert Camus, Blaise Cendrars,[4] Jean Cocteau, Otto Preminger, Igor Strawinsky, Arthur Honegger,[5] Leonid Massine, Serge Lifar, Paul Poiret, Coco Chanel, Olga Spessivtseva, Nyota Inyoka, Tamara Karsavina, Serge Gainsbourg, Les Six, Marc Chagall, Pablo Picasso,[2] a také Josephine Bakerová s níž v roce 1926 vytvořil slavnou sérii fotografií aktů.[6]
Lipnitzki byl fotografem během natáčení Ganceova snímku Napoléon a zachytil neformální pohledy na zákulisí štábu a herce[7] jeho snímky byly použity na obálkách programů a zobrazeny v kinech, ale navzdory ujištění mu nebyl přiznán kredit. Následoval soud na seinském tribunálu a producentovi filmu bylo nařízeno zaplatit Lipnitzkimu 30 000 franků (asi 16 000 USD v roce 2010). Průmyslová publikace Le Photographe na to upozornila jako na precedens ve francouzském autorském právu.[8] Natočil také mnoho významných baletních představení a vytvořil studiové portréty tanečníků.[9]
Fotografie Lipnitského byly publikovány v časopisech Femina, The Paříž Times, Paříž-Alger magazine, Les Modes, La Vie Pařížienne, Chantecler revue, Vogue (Paříž), L'Atlantique, Paříž-soir, La Femme de France, Être belle, Le Photographe „ Le Point, Adam: revue des modes maskcines en France et à l'étranger, Ambiance, Comoedia, Claudine, Le Monde illustré, L'Art musical, Bravo, Le Petit journal, Le Théâtre et Comœdia illustré a další.[10]
V článku o relativní hodnotě ručně kreslené a fotografické ilustrace, Robert Lang ředitel a redaktor Rester Jeune, popisující stylistiku různých ilustrátorů a fotografů, píše o Lipnitzkém, že „má rád svatozáře a další umělecké paralely z prostředí divadla„.[11]
Lipnitzkého archiv byl zdecimován, když bylo zatopeno divadlo Athenaeum, kde mu jeho přítel Louis Jouvet pomohl skrýt jeho tisky během okupace, když uprchl, aby zůstal se svým přítelem Chagallem v New Yorku.
Poválečný[editovat | editovat zdroj]
Po válce založil se svými bratry studio Lipnitzki, které v roce 1946 poptávalo nové zaměstnance[12] a fungovalo až do doby, než Lipnitzki zemřel.[13] V polovině 50. let vstoupil do studia na tři roky jeho synovec Bernard Lipnitski, který byl najat týdeníkem France Dimanche, pro který fotografoval Céline Monsarrat, Françoise Saganovou a Salvadora Dalího, poté byl zaměstnán jako fotoreportér v dalších francouzských časopisech.[14] Boris Lipnitzki pokračoval v agitování autorského práva ve vztahu k profesionální fotografii a jeho názor se za jeho účasti projednával na schůzi komise Commission des Droits d'Auteur v únoru 1945 a také při dalších příležitostech.[15]
Dědictví[editovat | editovat zdroj]
V roce 1970 jeho sbírku – více než milion negativů a 600 000 výtisků – a sbírku jeho synovce koupila agentura Roger-Viollet.[16] Připsání autorství fotografií pořízených ve studiu v letech 1945–1969 konkrétnímu bratrovi není vždy jisté.
V roce 2022 byla objevena v pozůstalosti po Borisi Lipnitzkém, která je uložena v Národní knihovně Izraele v Jeruzalémě, dosud neznámá skladba, Romance pro housle a klavír (H 186bis).[17][18]
Publikace[editovat | editovat zdroj]
- Haim Efime Boris Lipnitzki. Images de Louis Jouvet. [s.l.]: Paříž Emile-Paul frères Dostupné online.
- Lipnitzki, Boris; DENOYELLE, FRANÇOISE. Boris Lipnitzki : le magnifique. [s.l.]: Chaudun ISBN 978-2-35039-140-3.
Výstavy[editovat | editovat zdroj]
Samostatné[editovat | editovat zdroj]
- 2005, 7. května – 12. června: Boris Lipnitzki, Espace Saint-Jean, Melun
Skupinové[editovat | editovat zdroj]
- 2019–20, 26. října 2019 – 19. ledna: 1925–1935, Une décennie bouleversante (a decade of change), společně s: Marcel Arthaud, Laure-Albin Guillot, Jean Moral, André Papillon, Gaston Paříž a další, Musée Nicéphore Niépce, Chalon-sur-Saône[19]
- 27. listopadu 2013 – 31. března 2014: Biographical forms: Construction and individual mythology, společně s: Brassaï, Günter Brus, Claude Cahun, Bruce Conner, VALIE EXPORT, Tomislav Gotovac, Raymond Hains, Santu Mofokeng, Nadar (Gaspard-Félix Tournachon), Henrik Olesen, Ahlam Shibli, Ed Templeton, Jeff Wall, Francesca Woodman, a další, Museo Nacional Centro de Arte Reina Sofia (MNCARS), Madrid
- 2011, 12. listopadu – 29. prosince: Beispielhaft 3, společně s: František Drtikol, Leo Fuchs, Charlotte March, Egbert Mittelstädt, Stefan Moses, Edward Quinn, Gerhard Riebicke, Valerie Schmidt, André Villers, Ira Vinokurova, KOELN-ART, Cologne
- 2011, 12. května – 16. června: Some Photographs taken in France, společně s: Berenice Abbott, Eugène Atget, Denise Bellon, Ilse Bing, Erwin Blumenfeld, Brassaï, Henri Cartier-Bresson, André Adolphe-Eugène Disdéri, Louis-Emile Durandelle, Martin Kollar, Germaine Krull, Henri Le Secq, Man Ray, Willy Ronis, Raoul Ubac, a další, Diemar/Noble Photography, Londýn
- 2008, 5. dubna – 1. června: CONTROVERSIES, společně s: Annelies Štrba, Abbas, Ladislav Bielik, Guy Bourdin, Robert Capa, Lewis Carroll, Henri Cartier-Bresson, Larry Clark, Luc Delahaye, Robert Doisneau, Horst Faas, Frank Fournier, Marc Garanger, Garry Gross, Lewis Hine, Rip Hopkins, Irina Ionesco, Jevgenij Chalděj, Lehnert & Landrock, Michael Light, Man Ray, Robert Mapplethorpe, Steven Meisel, Nadar (Gaspard-Félix Tournachon), Sebastião Salgado, Andres Serrano, Jock Sturges, Oliviero Toscani, Nick Ut a další, Musée de l'Élysée, Lausanne
- 2005, 10. února – 20. dubna: Talking Pictures, společně s: Peter Galadzhev, Lotte Jacobi, Germaine Krull, Fritz Lang, Man Ray, Raymond Voinquel, a další, Galerie Berinson, Berlín
- 1984, 15. června – 1. září: Hommage à Claire Croiza, Francouzská národní knihovna, Music departement[20]
- 1978, 17. června – 1. října: André Barsacq : cinquante ans de théâtre, Francouzská národní knihovna, Paříž[21]
- 1964, 11. června – 11. července: Guy Ropartz, Francouzská národní knihovna[22]
- 1961–1962, prosinec–březen: Louis Jouvet : exposition organisée pour le dixième anniversaire de sa mort[23]
- 1957–1958, 19. prosince – 28. února, Gustave Flaubert et Madame Bovary: exhibition organised for the centenary of the publication of the novel, Paříž, Francouzská národní knihovna[24]
- 1930 27. února – 9. března: 7th Exposition de la Photographie et du Cinéma, společně s: Genia Reinberg, Germaine Douazi, Vallois, Wilfrid Sketch, Pierre Petit, Nadar, Charles Martin, Lemonnier, Charles Gerschel, Duvivier, Charles Rouget. Parc des Expositions, Porte de Versailles[25]
Sbírky[editovat | editovat zdroj]
- Musée Niepce[26]
- Francouzská národní knihovna
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Boris Lipnitzki na anglické Wikipedii.
- ↑ BEAUVIS, CHARLETTE., Langlade, Vincent. Le columbarium du Père-Lachaise : la crémation, son histoire, sa pratique, son avenir. Paříž: Editions Vermet, 1992. Dostupné online. ISBN 2-86514-022-9. OCLC 30318883
- ↑ a b CARIGUEL, OLIVIER. Revue Des Deux Mondes, 2012, pp. 182–183. JSTOR, www.jstor.org/stable/44193291
- ↑ La Côte basque : revue illustrée de l'Euzkalerria ["puis" de l'Eskual-herria] [online]. 1927-09-11 [cit. 2021-02-03]. Dostupné online. (EN)
- ↑ Max Blagg: On Boris Lipnitzki's 1953 Portrait of Blaise Cendrars. (2009). Aperture, (195), 88–88. Retrieved February 1, 2021, from http://www.jstor.org/stable/24473440
- ↑ Arthur Honegger (1892–1955). Autograph score: Arioso pour Violon et Piano. 2 leaves. Undated. Given by the composer to the Paříž photographer Efim Boris Lipnitzki (1887–1971). Dedication: „à Lipnitzki en très amical souvenir et avec mes remerciements pour les belles photos. A. Honegger”
- ↑ JULES-ROSETTE, BENNETTA. Josephine Baker in art and life : the icon and the image. Urbana: University of Illinois Press, 2007. Dostupné online. ISBN 0-252-03157-1. OCLC 64442908
- ↑ Agence Roger-Viollet : Napoleon seen by Abel Gance [online]. 2021-02-01 [cit. 2021-02-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Le Photographe : organe des photographes professionnels, Société Photovision (Paříž) No.233, 5 January 1929, p.16
- ↑ Past to Present : Photos by Boris LIPNITZKI [online]. [cit. 2021-02-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Boris Lipnitski - magazine publications search - Gallica [online]. [cit. 2021-02-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Robert Lang, “Drawings? Photographs? How to illustrate women's magazines: the moral to draw from a controversy without conclusion„, Presse publicité: hebdomadaire technique de toute la presse, No. 19, 12. září 1937, s. 3
- ↑ advertisement, Le Photographe : organe des photographes professionnels, Société Photovision (Paříž), no.633, 6 October 1946
- ↑ ROGER-VIOLLET AGENCY. Boris LIpnitzki [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. (EN)
- ↑ ROGER-VIOLLET AGENCY. Bernard Lipnitzki [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. (EN)
- ↑ “Commission des Droits d'Auteur, Séance du 12 février 1945„, Le Photographe: organe des photographes professionnels, No.622, 20. dubna 1946, s. 66–67
- ↑ Boris Lipnitzki photographs held by the Roger-Viollet Photo agency [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. (EN)
- ↑ Prameny | Databáze pramenů Institutu B. Martinů. database.martinu.cz [online]. [cit. 2022-11-24]. Dostupné online.
- ↑ VEBER, Petr. Natálie Krátká: Nálezy jako Romance Bohuslava Martinů jsou otázkou štěstí a náhody. www.klasikaplus.cz [online]. [cit. 2022-11-24]. Dostupné online.
- ↑ musée Nicéphore Niépce - 1925-1935, une décennie bouleversante [online]. [cit. 2021-02-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hommage à Claire Croiza : [ exposition , Paříž, Francouzská národní knihovna], Département de la musique, 15 juin-1er septembre 1984 / [catalogue par Jean-Michel Nectoux] 1984
- ↑ André Barsacq : cinquante ans de théâtre: [exposition , Paříž], Francouzská národní knihovna, [17 juin-1er octobre] 1978 / [catalogue par Marie-Françoise Christout, avec la collab. de Noëlle Guibert] ; [préf. de Georges Le Rider] 1978
- ↑ Guy Ropartz : [exposition, Paříž, Francouzská národní knihovna, 11 juin-11 juillet 1964] / catalogue réd. par Simone Wallon,... ; [préf. de Julien Cain] Wallon, Simone. Auteur du texte
- ↑ André Veinstein, Julien Cain, Louis Jouvet : exposition organisée pour le dixième anniversaire de sa mort. Francouzská národní knihovna ; [catalogue ], Paříž 1961
- ↑ Gustave Flaubert et Madame Bovary : exposition organisée pour le centenaire de la publ. du roman, Paříž, Francouzská národní knihovna, [19. prosince 1957 – 28. února 1958] / [catalogue réd. par Madeleine Cottin et Jacques Suffel] ; [préf. de Julien Cain] 1957
- ↑ L'Informateur de la photographie : organe officiel de la Chambre syndicale des fabricants et négociants de la photographie, No.109, March 1930, p.27
- ↑ Lipnitzki Boris - 19251935partie6 [online]. [cit. 2021-02-01]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Boris Lipnitzki na Wikimedia Commons
