Eduard Pergner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Boris Janíček)
Eduard Pergner
Narození19. prosince 1935
Sobotka
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí30. března 2001 (ve věku 65 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníRakovník
Povolánítextař, hudební skladatel a scenárista
DětiTereza Pergnerová
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Eduard Pergner (19. prosince 1935 Sobotka30. března 2001 Praha) byl český textař a scenárista, otec moderátorky, zpěvačky a herečky Terezy Pergnerové a Borise Pergnera.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí prožil s matkou v Lužné u Rakovníka, kam se vracel i v dalších letech. Vystudoval sochařství na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Na Kladně pracoval v dolech a v roce 1960 stál u zrodu divadélka Quo vadis v Kladně (autor písní byl hudebník Vít Fiala), kde byl také autorem všech divadelních her, po zásahu cenzury byla činnost divadla ukončena v roce 1962. Poté působil v Praze. Od roku 1972 psal písňové texty pod pseudonymem Boris Janíček. Písně s jeho texty zpívali např. Michal David, Jitka Zelenková, Karel Gott, Petr Spálený nebo Michal Penk. Mezi nejznámější z jím otextovaných písní patří např. Ty mi smíš i lhát, Josefína nebo Děti ráje.[2]

Kromě divadelních her byl autorem námětů a scenáristou filmů, např. Strašidla z vikýře, Discopříběh a Discopříběh 2. V dalších filmech vystupoval v menších rolích, případně napsal texty písní.[3] Je pohřbený v Rakovníku.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Tereza Pergnerová utekla za drogami přímo z porodnice!. nasehvezdy.cz [online]. [cit. 2020-11-07]. Dostupné online. 
  2. Kam zmizel ten starý song: Eduard Pergner, Česká televize
  3. Filmová databáze FDb.cz: Eduard Pergner (filmografie)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FROLÍK, František. Osobnosti Rakovnicka a Novostrašecka s ukázkami jejich rukopisů. 1. vyd. Nové Strašecí: Jiří Červenka – Gelton, 2016. 315 s. ISBN 978-80-88125-04-4. Kapitola Eduard Pergner, s. 103–104. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]