Boris Ivanovič Čeranovskij

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Boris Ivanovič Čeranovskij
Čeranovskij a Koroljov
Čeranovskij a Koroljov
Narození13. července 1896
Pavloviči, Volyňská gubernie
Ruské impérium Ruská říše
Úmrtí17. prosince 1960 (ve věku 64 let)
Moskva
Sovětský svaz Sovětský svaz
Alma materŽukovského vojenská letecká inženýrská akademie
Povoláníletecký konstruktér
OceněníŘád rudé hvězdy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boris Ivanovič Čeranovskij (rusky Борис Иванович Черановский, 13. července 1896 Pavloviči17. prosince 1960 Moskva) byl sovětský letecký konstruktér, významný jako tvůrce prvních letuschopných samokřídel.

Původním povoláním byl malíř a sochař, ale v roce 1920 se začal zajímat o letectví. V letech 1924 až 1927 studoval na Žukovského vojenské letecké inženýrské akademii. Od roku 1922 se začal zabývat konstrukcí samokřídel. V roce 1924 vytvořil kluzáky BIČ-1 a BIČ-2. Roku 1926 následovalo první motorové samokřídlo BIČ-3. Mezi jeho další pozoruhodné konstrukce patří např. bezocasý letoun BIČ-11, který byl pod názvem RP-1 použit pro zkoušky raketového motoru OR-2 zkonstruovaného F. Zanderem. V roce 1934 vznikl jeho první dvoumotorový letoun BIČ-14. Ve stejném roce vytvořil lidskou silou poháněnou bezocasou ornitoptéru BIČ-16. Tento letoun nebyl úspěšný. O vyřešení problému letu lidskou silou se pokusil ještě v roce 1937 s letounem BIČ-18, ale ani ten nevedl k úspěchu. Čeranovskij vytvořil ještě řadu prototypů a projektů většinou bezocasých letadel. Za své zásluhy v oblasti letectví byl vyznamenán Řádem rudé hvězdy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GORDON, Yefim; GUNSTON, Bill. Soviet X-planes. Earl Shilton: Midland publishing, 2000. ISBN 1857800990. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]