Bonyhád

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bonyhád
Letecký pohled na Bonyhád
Letecký pohled na Bonyhád
Bonyhád – znak
znak
Bonyhád – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Časové pásmo+1
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
ŽupaTolna
OkresBonyhád
Administrativní děleníAlsóbörzsöny, Börzsöny, Majos, Ladomány, Szecska, Tabód, Tabódszerdahely
Bonyhád
Bonyhád
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha72,14 km²
Počet obyvatel12 163 (2023)[1]
Hustota zalidnění168,6 obyv./km²
Správa
StatusMěsto
StarostkaFilóné Ferencz Ibolya Gyöngyi
Vznik1542
Oficiální webwww.bonyhad.hu
PSČ7150
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bonyhád [boňhád] (německy Bonnhard) je město v Maďarsku v župě Tolna, těsně u hranic župy Baranya. Nachází se asi 16 km jihozápadně od Szekszárdu a je správním městem stejnojmenného okresu. V roce 2018 zde žilo 12 982 obyvatel. Podle údajů z roku 2001 zde byli 87,4 % Maďaři a 2,7 % Romové. Poblíže se nachází též město Nagymányok a obce Aparhant, Bonyhádvarasd, Cikó, Grábóc, Hidas, Kakasd, Kisdorog, Mőcsény a Zomba. Okolí města vyplňují četné vinice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V lokalitě okolo dnešního Bonyhádu byly objeveny keltské archeologické nálezy. Jako samostatné sídlo existuje přibližně od 14. století. Přechodné období bylo poznamenáno hrozbou vylidnění pod tureckou okupací.

Město mělo ve 14. století svůj kostel, a to v gotickém stylu. Turci jej zcela zničili v roce 1542, pravděpodobně jej vypálili.Postupem času byly některé kameny z trosek jeho zdí odstraněny, jak bylo v té době zvykem, a základy byly nakonec zasypány zeminou. Při vykopávkách polorozbořené zříceniny našli archeologové kus bronzového zvonu a mince z 15. století.

Město bylo po turecké okupaci postupně dosidlováno, po Turcích zdědilo bohatou národnostní i náboženskou strukturu. V Bonyhádu společně Maďaři, Srbové, později Němci a Židé. Později město osídlili také lidé z území dnešního Slovenska a Sedmihradska. Ve městě tak žili společně katolíci, luteráni, reformovaní a Židé. V roce 1872 se Bonyhád stal pohou obcí, neboť ztratil původní statut města s tržním právem a v roce 1903 velkou obcí.

Mezi dvěma světovými válkami se Bonyhád stal jedním z ústředních dějišť střetu mezi německou menšinou, která bojovala za svá národní práva, a mocnostmi, které měly zájem na její asimilaci. Po druhé světové válce koaliční vláda zkonfiskovala veškerý majetek značného počtu Němců a vyhnala je z vlasti. Do prázdných domů byli dosídleni Maďaři z oblastí, které se po Trianonské smlouvě nacházely za hranicemi Maďarska.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

V Bonyhádu stojí synagoga, dále kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (maďarsky Szeplőtelen fogantatás templom). Stojí zde také dvě regionální muzea a muzeum školství, město má také svoji knihovnu, které je pojmenována po Imre Solymárovi.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Městem prochází silnice celostátního významu č. 6.

Železniční stanice (Hidás-Bonyhád) je umístěna jižně od města. Do samotného Bonyhádu vede železniční vlečka, kterou využívají místní průmyslové podniky.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Město má celkem 8 partnerských měst:[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Detailed Gazetteer of Hungary. 30. října 2023. Dostupné online. [cit. 2023-11-05]
  2. Bonyhád város. www.bonyhad.hu [online]. [cit. 2023-04-11]. Dostupné online. (maďarsky) 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bonyhád na maďarské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]