Bona Dea
Bona Dea ("Dobrá bohyně") byl starořímská bohyně. Byla spojována s čistotou a plodností mezi vdanými ženami a také s ochranou státu a lidu Říma.[1] Dochované sochy ji ukazují jako klidnou ženu s rohem hojnosti a hadem v rukou. Podle římských literárních pramenů byl její kult přivezen z Magna Graecia někdy během rané nebo střední republiky a vzápětí bohyně dostala státní kult na Aventinském kopci. Při rituálech k její poctě mohly ženy požívat silné víno a dělat krvavé oběti, což jim jinak římská tradice zakazovala. Muži byli z některých jejích mystérií zcela vyloučeni. Přibližně třetinu jejích uctívačů přesto muži tvořili, ti byli nazývání akolyté. O její kult jinak pečovaly zejména vestálky. Kněžky se nazývaly Sacerdos Bonae Deae nebo Damiatrix. Protože římští literáti a historikové byli většinou muži, dochovalo se o bohyni poměrně málo zpráv, a když tak rozporuplných, neboť mužští autoři měli omezené znalosti o rituálech, ba i atributech bohyně. Nejčastěji byla identifikována jako manželka, sestra nebo dcera boha Fauna. Za její řecký protějšek bývá považována Déméter.[2] Bohyně měla dva hlavní každoroční festivaly. Jeden se konal v jejím chrámu na Aventinu, pro prospěch římského lidu. Druhý hostila manželka římského staršího soudce, tato slavnost byla pořádána jen pro pozvanou skupinu elitních matrón. Kolem této slavnosti se v roce 62 př. n. l. rozpoutal skandál, když byl politik Publius Clodius Pulcher souzen za svatokrádežné narušení obřadu, údajně s cílem svést manželku Julia Caesara Pompeiu. Clodius byl shledán nevinným, ale Caesar se s Pompeiou kvůli skandálu stejně rozvedl. Za podporu obžaloby si Cicero vysloužil Clodiovu horoucí nenávist.[3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BROUWER, Hendrik H. J. Bona Dea. [s.l.]: BRILL 606 s. Dostupné online. ISBN 978-90-04-08606-7. (anglicky) Google-Books-ID: NHe98gAFmrYC.
- ↑ VERSNEL, H. S. The Festival for Bona Dea and the Thesmophoria. Greece & Rome. 1992-04, roč. 39, čís. 1, s. 31–55. Dostupné online [cit. 2025-11-26]. ISSN 1477-4550. doi:10.1017/S0017383500023974. (anglicky)
- ↑ TATUM, W. Jeffrey. The Patrician Tribune: Publius Clodius Pulcher. [s.l.]: University of North Carolina Press 365 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8078-7206-2. (anglicky) Google-Books-ID: Qx8KnwEACAAJ.
