Bolfánek
| Bolfánek | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Konstrukce | zděná |
| Kóta paty | 583 m n. m. |
| Rok vzniku | 1845 |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Souřadnice | 49°27′34,56″ s. š., 13°9′45,72″ v. d. |
 | |
| Technické informace | |
| Výška stavby | 45 m |
| Počet schodů | 138 |
| Stav | funkční |
| Kód památky | 30871/4-2987 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bolfánek je zděná rozhledna na vrchu Žďár (583 m), něco přes kilometr jihozápadně od městyse Chudenice v okrese Klatovy. Samotná rozhledna měří 45 m a má celkem 138 schodů.[1] Jedná se o věž bývalého kostela, zasvěceného bavorskému světci Wolfgangovi, jehož počeštěným jménem je místo nazýváno. Rozhledna je chráněna jako kulturní památka.[2]
Historie kostela sv. Wolfganga[editovat | editovat zdroj]
Na místě, kde dnes stojí rozhledna, stávala původně kaplička, postavená na paměť řezenského biskupa, svatého Wolfganga. Roku 973 zde měl přenocovat cestou z Prahy, kde vysvětil prvního českého biskupa Dětmara. Kdy přesně vznikla, není známo. Z písemných památek je však zřejmé, že církevní stavba zasvěcená sv. Wolfgangovi zde již před rokem 1600 stávala a že byla cílem náboženských poutí.
V letech 1724–1729 zde byl na popud Františka Josefa Czernina podle projektu významného architekta této doby Františka Maxmiliana Kaňky postaven barokní kostel.[3] Kaňka navrhl mohutný chrám se zaklenutou lodí, jehož zvonici zakončovala rozměrná cibulová báň s lucernou. Kostel měl tři oltáře - donátorem hlavního, zasvěceného sv. Wolfgangovi, byl hrabě František Josef, donátorkou bočních, zasvěcených sv. Janu Nepomuckému a sv. Václavovi, byla jeho manželka Isabella Marie, rozená komtesa z Merode – Westerloo.[3]
Ke kostelu již tehdy patřila dodnes zachovaná Šlépějová kaple, kterou nechal postavit Prokop Vojtěch, syn hraběte Františka Josefa.[3] Je v ní možné vidět kus skály s údajnými otisky nohy sv. Wolfganga a jeho biskupské berly.
Poutě na Bolfánek se konaly vždy 21. října. Faráři při bohoslužbě a zpovědích pomáhal poustevník, pro kterého byla u kostela zřízena poustevna. Autorem tohoto obydlí byl opět F. M. Kaňka.
Po 60 letech byl kostel výnosem císaře Josefa II. roku 1786 označen za filiální a jako takový zrušen. Mobiliář byl rozvezen do okolních kostelů a kaplí, chrám na Ždáru začal chátrat.
Nejpozději v roce 1810 byl kostel kvůli špatnému stavu zbořen. Materiál byl rozebrán a využit pro stavby v okolí - nejvíce kamene je použito v ohradní zdi Bažantnice pod Lučicemi.[3]
Roku 1814 rozhodli Černínové o úpravě osiřelé zvonice na rozhlednu. Adaptace, při níž věž novogoticky upravil tesař Kubát z Pušperka, trvala do roku 1845.[3] Nad vstupem do rozhledny při ní bylo v místě bývalé kruchty osazeno velké obloukové okno. Po stranách věže jsou dodnes patrná napojení někdejší chrámové lodi i její základy.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Archivovaná kopie. www.tipynavylet.cz [online]. [cit. 2008-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-01-31.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-10-08]. Identifikátor záznamu 142349 : Jiná sakrální stavba – věž býv. kostela sv. Wolfganga, Bolfánek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e KLÍMA, David. Sv. Wolfgang u Chudenic - od kostela k rozhledně [online]. Sumavanet.cz. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bolfánek na Wikimedia Commons - Výhled z rozhledny Bolfánek na youtube.com
- Rozhledny v okrese Klatovy
- Rozhledny ve Švihovské vrchovině
- Zaniklé kostely plzeňské diecéze
- Kostely zasvěcené svatému Wolfgangovi v Česku
- Kostely v okrese Klatovy
- Kulturní památky v okrese Klatovy
- Postaveno v Česku 1729
- Postaveno v Česku 1845
- Zaniklo 1810
- Krajinná památková zóna Chudenicko
- Chudenice
- Zaniklé kostely v Plzeňském kraji