Bojan (staroruský básník)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bojan
Bojan na obraze Viktora Michajloviče Vasněcova z roku 1910
Bojan na obraze Viktora Michajloviče Vasněcova z roku 1910
Povolání pěvec a básník
Národnost ruská
Stát Kyjevská Rus
Období 11. století
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bojan (rusky Боян) je jméno staroruského pěvce a básníka, který je zmíněn ve starých ruských literárních památkách Slovo o pluku Igorově a Zádonština.[1] Skládal vlastní písně a jejich přednes doprovázel na strunný brnkací nástroj zvaný gusli (гусли).[2]

Bojanova charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Ve Slovu o pluku Igorově je Bojan nazýván věštcem a pro jeho krásný hlas také slavíkem starého času. Kromě toho má při zpěvu kouzelné schopnosti proměny (ve vlka nebo orla atp.). Je považován za vnuka vládce slovanského podsvětí Velese, který je mimo jiné také bohem básnictví. Autor Slova se však od něho distancuje s tím, že příběhy mají zaznít tak, jak se skutečně staly, že se vyprávění má vzdát krásy dávných vidění Bojanových.[3] Podobně se o Bojanovi zmiňuje i Zádonština.[4]

Bojan je považován za ruského národního pěvce, ačkoliv není zcela jasné, zda skutečně žil. Někteří literání historikové totiž považují jeho jméno za slovo obecné, znamenající pěvce vůbec, a spojují jej se slovem баяти (bajati), což znamená praviti nebo pěti.[5] Podle názorů těch, kteří jej považují za skutečnou historickou osobnost, žil Bojan v 2. polovině 11. století na dvoře knížete Vsevoloda, což podporuje fakt, že jeho jméno je možno najít v jednom z nápisů na stěně Katedrály svaté Sofie v Kyjevě v souvislosti s prodejem Bojanových pozemků.[6]

Bojan v umění[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Kromě Slova o pluku Igorově a Zádonštiny, které jsou považovány spíše za primární zdroje, se postava Bojana objevuje v romantické poemě Alexandra Sergekeviče Puškina Ruslan a Ludmila (1820) nebo v díle polského básníka Ryszarda Berwińského Bogunka na Gople (1840).[7] Ve dvacátém století se stal Bojan postavou v díle ruského básníka Viktora Sosnory Bojanovy písně (Песни Бояна).[8]

Hudba[editovat | editovat zdroj]

Bojan je rovněž postavou v opeře Ruslan a Ludmila (1837-1840) Michaila Ivanoviče Glinky.

Film[editovat | editovat zdroj]

Kromě filmových a televizních adaptací Glinkovy opery se Bojan také objevil v ruském animovaném filmu Kníže Vladimír (2006, Князь Владимир) režiséra Jurie Kulakova.[9]

Výtvarné umění[editovat | editovat zdroj]

Kromě obrazu Viktora Michajloviče Vasněcova z roku 1910 je Bojan námětem mnoha dalších sochařských a malířských děl.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ottův slovník naučný, 4. díl, Paseka a Argo, Polička a Praha 1997, S. 273.
  2. Encyclopedia of "The Lay of Igor's Campaign"
  3. Slovo o pluku Igorově, Supraphon, Praha 1978, přeložil Otto Libertin
  4. Tři zpěvy staroruské, SNKLHU, Praha 1955, přeložila Hana Skalová
  5. Баян, певец - Энциклопедический словарь Брокгауза и Ефрона
  6. Боян - Большая российская энциклопедия
  7. Ryszard Wincenty Berwiński
  8. Соснора Виктор Александрович - Писатели
  9. Knyaz Vladimir - IMDB