Bohumil Kučera (1894–1980)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
prof. JUDr. Bohumil Kučera
Narození 16. října 1894
Rakousko-Uhersko Zvíkovec, Čechy, Rakousko-Uhersko
Úmrtí 2. dubna 1980 (ve věku 85 let)
Národnost česká
Alma mater Univerzita Karlova
Povolání profesor mezinárodního práva
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bohumil Kučera (16. října 1894 Zvíkovec2. dubna 1980) byl profesorem mezinárodního práva na Právnické fakultě Masarykovy univerzity.

Život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1919 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, po krátké praxi advokátního koncipienta nastoupil na ministerstvo zahraničních věcí, a to jej přivedlo k celoživotnímu vědeckému zájmu o mezinárodní právo. Publikoval v odborných časopisech, přičemž jeho pozornost se více zaměřovala na mezinárodní právo soukromé.[1] Roku 1929 se habilitoval na Právnické fakultě Masarykovy univerzity a odborně se vrátil k mezinárodnímu právu veřejnému. O rok později byl jako zaměstnanec ministerstva zahraničních věcí, jímž zůstal až do jeho zrušení v roce 1939, přidělen k československému velvyslanectví v Nizozemsku, aby monitoroval Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti, což jej vedlo ke zvýšenému zájmu o soudní prostředky řešení mezinárodních sporů. Při té příležitosti se také účastnil i činnosti společností Institut Juridique International v Haagu a International Law Association v Londýně.[2]

Těsně před uzavřením českých vysokých škol 17. listopadu 1939 byl na brněnské právnické fakultě jmenován mimořádným profesorem mezinárodního práva. Vzhledem k nastalé situaci ale nakonec přešel do odboru sociálního pojištění protektorátního ministerstva sociální a zdravotní správy, kde zůstal až do konce války. Po válce se začal věnovat už převážně jen teorii (byl stoupencem brněnské normativní teorie), roku 1946 byl v Brně jmenován řádným profesorem, napsal několik odborných statí inspirovaných válečnými událostmi, byl také hlavním redaktorem časopisu Bulletin de droit tchécoslovaque a pro ministerstvo zahraničních věcí už jen občas zpracovával posudky a školil adepty diplomacie. Po únoru 1948 byl rozhodnutím akčního výboru z právnické fakulty vyhnán a následně předčasně penzionován, takže dílo Soustava mezinárodního práva, které mělo systematicky obsáhnout mezinárodní právo a jeho poválečné proměny, už vydáno nebylo. Stejně tak nemohl publikovat pozdější práci Demokratická společnost a lidská práva a další. Zemřel v zapomenutí.[1][3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Mezinárodní základy cizineckého práva (Brno : Barvič a Novotný, 1929)
  • Mezinárodní rozsudek. Studie z mezinárodního soudního procesu (Brno : Orbis, 1935)
  • Základní problémy mezinárodního soudního procesu (Brno : Orbis, 1938)
  • Charta Spojených národů. Zároveň příspěvek k dějinám mezinárodní organisace (Praha : Melantrich, 1946)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b MALÍŘ, Jan. In margine auctoritatis aneb Úvodní slovo k reedici „Základních problémů mezinárodního soudního procesu“ Bohumila Kučery. In KUČERA, Bohumil. Základní problémy mezinárodního soudního procesu. Praha : Ústav státu a práva AV ČR, 2014. ISBN 978-80-87439-09-8. S. VII–XVI.
  2. VOJÁČEK, Ladislav; SCHELLE, Karel. Průkopníci mezinárodního práva soukromého na brněnské právnické fakultě – Michail A. Zimmermann a Bohumil Kučera. In TAUCHEN, Jaromír. Soubor publikovaných příspěvků k historii soukromého práva. Brno : The European Society for History of Law, 2010. ISBN 978-80-904522-3-7. S. 797–798.
  3. CHUTNÁ, Monika. Život a dílo prof. JUDr. Bohumila Kučery. Brno : Masarykova univerzita, 1993. ISBN 80-210-0782-6. S. 4–5.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]