Bohumil Bydžovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bohumil Bydžovský
Bohumil Bydžovský
Bohumil Bydžovský
Narození14. března 1880 nebo 14. dubna 1880
Duchcov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí6. května 1969 (ve věku 89 let)
Jindřichův Hradec
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Alma materUniverzita Karlova
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Gymnázium Jana Nerudy
Povolánípedagog, matematik, publicista, učitel a vysokoškolský učitel
ZaměstnavatelUniverzita Karlova
ChoťMarie Bydžovská-Komínková
Funkcerektor Univerzity Karlovy (1946–1947)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohumil Bydžovský (14. března 1880 Duchcov[1] – 6. května 1969 Jindřichův Hradec[2]) byl přední český matematik, manžel historičky a překladatelky Marie Bydžovské-Komínkové.

Život[editovat | editovat zdroj]

Bohumil Bydžovský vystudoval akademické gymnázium v Praze, kde v roce 1898 s vyznamenáním maturoval. Od následujícího školního roku byl přijat na Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity ke studiu matematiky a fyziky. V prvních letech se vedle studia zmíněných dvou předmětů věnoval i svým zálibám, a to filozofii a literatuře. Na vysoké škole byl žákem profesora Eduarda Weyra, který v něm vzbudil zájem o geometrii a při obhajobě své disertační práce a doktorských zkouškách se setkal i s profesorem Karlem Petrem. Vysokoškolská studia ukončil v roce 1902. O rok později, v listopadu 1903, byl promován doktorem filozofie.

Následovalo období, kdy Bohumil Bydžovský působil jako středoškolský učitel. V roce 1903 se stal učitelem na střední škole v Kutné Hoře, poté na reálkách v Praze 3 a v Kladně (1905). V letech 1907–1910 byl profesorem na reálce v Praze-Karlíně. V roce 1909 se habilitoval pro matematiku na univerzitě a v roce 1910 začal suplovat přednášky na České vysoké škole technické v Praze. V roce 1911 mu byla habilitace rozšířena i na techniku, kde přednášel až do roku 1917. V tomto roce byl totiž jmenován titulárním profesorem matematiky na univerzitě. Po dvou letech přišlo jmenování mimořádným profesorem (1919) a v roce 1920 pak profesura řádná. Své působení na univerzitě přerušil po 1. světové válce, kdy rok pracoval jako tajemník na ministerstvu školství a národní osvěty.

Po rozdělení filozofické fakulty na filozofickou a přírodovědeckou fakultu byl ve studijním roce 1930–31 jmenován děkanem Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity. V roce 1946 byl jednomyslně zvolen rektorem. Když v roce 1948 odstoupil z funkce rektora profesor K. Engliš, byl Bohumil Bydžovský zvolen na jeho místo a řídil průběh oslav 600 let trvání univerzity. V roce 1955 odešel Bohumil Bydžovský na trvalý odpočinek.

Jako vědecký pracovník v oblasti matematiky byl Bohumil Bydžovský členem mnoha vědeckých spolků. Od roku 1919 byl dopisujícím členem České akademie věd a umění, roku 1929 byl zvolen řádným členem Královské české společnosti nauk, v roce 1949 byl zvolen předsedou Československé národní rady badatelské. V roce 1952 se stal jako jeden z prvních řádným členem Akademie věd.

Zemřel roku 1969 v Jindřichově Hradci. Byl pohřben na Olšanských hřbitovech[3], spolu se svou manželkou.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Bydžovský pracoval zejména v oblasti algebry a algebraické geometrie. Mezi jeho nejvýznamnější práce patří ty, které se věnují teorii nekonečných grup, teorii matic a determinantů a teorii konfigurací. Zabýval se rovněž historií geometrie. Byl autorem vysokoškolských učebnic analytické geometrie a teorie determinantů a matic a také napsal několik učebnic aritmetiky pro vyšší třídy středních škol (spolupracoval s Janem Vojtěchem). Velkou pozornost věnoval Bydžovský i otázkám školské reformy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 87. 
  • ČERVINKA, Jaroslav, Bohumil Bydžovský a československé školstvo, Pedagogika, 1980, roč. 30, č. 2, s. 235-245.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 165–166. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun-By. Praha: Libri, 2007. 225-368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 364. 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Duchcov
  2. ↑ Pravda (Plzeň), 7.5.1969, s.2 (dostupné online v NK ČR)
  3. ↑ Prague Guide Olšanský hřbitov 2. Portal Triobo.com [online]. [cit. 2020-10-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Rektoři Univerzity Karlovy
1882–1920
(česká Karlo-Ferdinandova univerzita)
1882–1883: Václav Vladivoj Tomek • 1883–1884: Antonín Randa • 1884–1885: Jan Streng • 1885–1886: Václav Vladivoj Tomek • 1886–1887: Emil Ott • 1887–1888: Vilém Weiss • 1888–1889: František Josef Studnička • 1889–1890: Matouš Talíř • 1890–1891: Vladimír Tomsa • 1891–1892: Antonín Frič • 1892–1893: Jiří Pražák • 1893–1894: František Xaver Kryštůfek • 1894–1895: Arnold Spina • 1895–1896: Karel Vrba • 1896–1897: Jaromír Hanel • 1897–1898: Eugen Kadeřávek • 1898–1899: Josef Reinsberg • 1889–1900: Jan Gebauer • 1900–1901: Josef Stupecký • 1901–1902: Jan Ladislav Sýkora • 1902–1903: Ivan Horbaczewski • 1903–1904: Čeněk Strouhal • 1904–1905: František Storch • 1905–1906: Antonín Vřešťál • 1906–1907: Jaroslav Hlava • 1907–1908: Jaroslav Goll • 1908–1909: Leopold Heyrovský • 1909–1910: Josef Král • 1910–1911: Jan Janošík • 1911–1912: Jaromír Čelakovský • 1912–1913: František Vejdovský • 1913–1914: František Mareš • 1914–1915: Kamil Henner • 1915–1916: Rudolf Dvořák • 1916–1917: Vítězslav Janovský • 1917–1918: Gabriel Pecháček • 1918–1919: Karel Hermann-Otavský • 1919–1920: Josef Zubatý
od 1920 (Univerzita Karlova)
1920–1921: František Mareš • 1921–1922: Bohumil Němec • 1922–1923: Cyril Horáček • 1923–1924: František Pastrnek • 1924–1925: Otakar Kukula • 1925–1926: Karel Petr • 1926–1927: Josef Vančura • 1927–1928: Lubor Niederle • 1928–1929: Vladimír Slavík • 1929–1930: Jindřich Matiegka • 1930–1931: August Miřička • 1931–1932: Josef Pekař • 1932–1933: Rudolf Kimla • 1933–1934: Karel Domin • 1934–1935: Josef Drachovský • 1935–1936: Gustav Friedrich • 1936–1937: Karel Weigner • 1937–1938: František Slavík • 1938–1939: Vilém Funk • 1939–1939: Bedřich Hrozný • 1945–1946: Jan Bělehrádek • 1946–1947: Bohumil Bydžovský • 1947–1948: Karel Engliš • 1948–1954: Jan Mukařovský • 1954–1958: Miroslav Katětov • 1958–1966: Jaroslav Procházka • 1966–1969: Oldřich Starý • 1969–1970: Josef Charvát • 1970–1976: Bedřich Švestka • 1976–1990: Zdeněk Češka • 1990–1994: Radim Palouš • 1994–1999: Karel Malý • 2000–2006: Ivan Wilhelm • 2006–2014: Václav Hampl • 2014–2022: Tomáš Zima • od 2022: Milena Králíčková
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bohumil_Bydžovský&oldid=22902210“