Bohušovice (Těšín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bohušovice
Boguszowice
Poloha
Souřadnice
Stát PolskoPolsko Polsko
vojvodství Slezské vojvodství Slezské
obec Těšín
Bohušovice na mapě
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohušovice[1][2][3][4] (polsky Boguszowice, německy Boguschowitz nebo Bohusdorf) jsou čtvrť Těšína rozkládající se v severní části města na silnici do Karviné a železniční trati do Žibřidovic. Leží na řece Olši, která tu je zároveň státní hranicí mezi Polskem a Českou republikou, sousedí na severu s Marklovicemi, na západě s Chotěbuzem, konkrétně osadou Zpupná Lhota, na jihu a východě pak s čtvrtěmi Malá Louka, Fryštátské předměstí, Pastviska a Kalubice.

První zmínka o Bohušovicích pochází z 31. ledna 1290, kdy Měšek I. Těšínský rytíři Bohušovi daroval 10 franckých lánů pro založení vesnice Bogusovici. Tento dokument je zároveň prvním, v němž Měšek používá titulu těšínského knížete, a tudíž se jedná o první zmínku o samostatném Těšínském knížectví, pročež se za datum jeho vzniku přijímá právě rok 1290.

Od poloviny 19. století byly Bohušovice součástí obce Pastviska. Spolu s nimi připadly po rozdělení Těšínska v roce 1920 Polsku, a v roce 1973 byly připojeny k Těšínu. V roce 1997 sídelní jednotku Boguszowice obývalo 361 lidí.

Roku 1991 byl v Bohušovicích otevřen 760 m dlouhý silniční most překlenující údolí Olše spolu s hraničním přechodem Cieszyn-Boguszowice – Chotěbuz, který byl do vstupu Polska a České republiky do schengenského prostoru v roce 2007 největším co do rozsahu infrastruktury a počtu odbavených vozidel hraničním přechodem mezi zeměmi. Přes most vede rychlostní silnice S52, jejímž pokračováním na české straně je dálnice D48.

Pod jedním z pilířů mostu se nachází pěchotní srub č. VI Anna, součást polského pohraničního opevnění z roku 1939, který jako jediný na Těšínsku se aktivně zúčastnil bojů v září 1939 – místní posádka ostřelovala německé jednotky snažící se přepravit se přes Olši; nyní se jedná o významnou kulturní památku. V severní částí Bohušovic na tzv. Loukách na Kopcích byla postavena motokrosová trať.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 896. 
  2. Ottův slovník naučný, 4. Bianchi-Giovini - bžunda, s. 262
  3. Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922
  4. DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 22. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŻERAŃSKI, Marcin. Cieszyn i Czeski Cieszyn. Śladem tramwaju. Przewodnik turystyczny. Cieszyn: Pracownia na Pastwiskach, 2011. ISBN 978-83-933109-0-6. S. 125. (polsky) 
  • PANIC, Idzi. Śląsk Cieszyński w średniowieczu (do 1528). Cieszyn: Starostwo Powiatowe w Cieszynie, 2010. ISBN 978-83-926929-3-5. S. 294–302. (polsky)