Bohdanečský rybník (národní přírodní rezervace)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zdroje k infoboxuNárodní přírodní rezervace
Bohdanečský rybník

Bohdanečský rybník
Datum vyhlášení 22. listopadu 1951
Kód ÚSOP 2419
Lokalita Lázně Bohdaneč
Výška 215 m n. m.
Výměra 247,76
Seznam CHÚ v okrese Pardubice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Souřadnice
Bohdanečský rybník
Green pog.svg
Bohdanečský rybník
Bohdanečský rybník a rybník Matka

Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník leží ve východních Čechách u města Lázně Bohdaneč. Zvláště chráněné území zde bylo vyhlášeno již roku 1951 tehdejším Ministerstvem školství, věd a umění a mělo statut Státní přírodní rezervace. Předmětem ochrany byly především významná ornitologická lokalita s výskytem řady vzácných druhů (například bahňáků) a komplex vodních, mokřadních a lesních ekosystémů, dále pak slatinné louky a bažinné olšiny, vrbiny a doubravy.[1]

Od roku 2005 jsou Bohdanečský rybník spolu s rybníkem Matka součástí národní přírodní rezervace (NPR) Bohdanečský rybník podle vyhlášky Ministerstva životního prostředí ČR č.451/2005 Sb.[2] a spadá pod správu regionálního pracoviště Východní Čechy AOPK ČR.[1][3] Rozloha NPR činí 247,8 ha a 60 ha[4] ochranné pásmo.[1]

Roku 2004 zde byla nařízením vlády č.608/2004 Sb.[2] vyhlášena ptačí oblast (PO) Bohdanečský rybník o výměře 306,8 ha,[5] do které kromě Bohdanečského rybníka a rybníka Matka patří také Zábranské rybníčky a louka Zástava poblíž Dolan.[6] Předmětem ochrany je populace chřástala kropenatého (Porzana porzana) a jeho biotop.[7] Ve stejném roce došlo i k vyhlášení Evropsky významné lokality (EVL) Bohdanečský rybník a rybník Matka. EVL má 251,3 ha a vznikla pro ochranu druhů: kuňka ohnivá (Bombina bombina), lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus), modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis).[8]

Lokalita[editovat | editovat zdroj]

Lokalita se nachází na území Pardubického kraje asi 10 km od města Pardubice, na severozápadním okraji města Lázně Bohdaneč. Leží v nadmořské výšce 215 až 220 m v rovinaté oblasti Východolabské tabule. Fytogeograficky spadá do oblasti Pardubického Polabí.[1] Součástí oblasti jsou rybníky (Bohdanečský rybník, Matka) včetně rákosin a ostřicových porostů, ostrovy a také okolní louky a lesy.

Bohdanečský rybník má při hospodářské hladině plochu 90 ha a jeho katastrální výměra činí 158 ha.[6] Rybník Matka plochu 7 ha a katastrální výměru 14 ha.[3] Oba rybníky jsou napájeny vodou z Opatovického kanálu.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínky o Bohdanečském rybníce pochází již z 15. století. Ačkoliv jeho vznik není jasný, pravděpodobnými zakladateli byli fišmistr Vlček (rok 1496) a Jan Křenek z Čestic (15181520). Za vlády Viléma z Pernštejna došlo k velkému rozvoji rybníkářství na Pardubicku a po dokončení Opatovického kanálu (32,5 km) vznikla rozlehlá rybniční soustava asi 250 rybníků (v roce 1560), jejíž součástí se stal i Bohdanečský rybník. V 17. století však došlo k ekonomické krizi a rybníky byly postupně rušeny a vysušovány. V dnešní době je Bohdanečský rybník největší ze všech, které se ze starší doby dochovaly.[2] V době vyhlášení Státní přírodní rezervace bylo území bohaté na mnoho vzácných druhů rostlin i zvířat, především bahňáků.

V druhé polovině 20. století se bohužel situace zhoršila. Ptáci trpěli především devastací Polákova poloostrova, kde až do roku 1974 probíhal chov vodní drůbeže Státním rybářstvím Litomyšl, a intenzivním chovem ryb.[3] Slatinné louky v okolí, které byly původně sečeny a spásány, byly ponechány bez zásahů a rybník nebyl nadále letněn. Vlivem tohoto ochranářsky nevhodného managementu lokalita začala zarůstat, zajímavé druhy byly nahrazeny náletovými dřevinami a křovinami.[2][6]

Proto bylo roku 1993 obnoveno kosení rákosí a luk a současně byly likvidovány náletové dřeviny a ve dvou fázích došlo k vymýcení aleje nepůvodního topolu kanadského (Populus canadensis).[3] Vznikla mozaika ploch ponechaných volnému vývoji a ploch obhospodařovaných, což vedlo opět ke zvýšení biodiverzity. Napomohla tomu i revitalizace rybníka Matka a vytvoření tůní v severozápadní zátoce v roce 1999.[4][6] Poté následovala revitalizace Bohdanečského rybníka od roku 2005, jeho odbahnění, vytvoření litorálních pásem a soustavy ostrůvků a lagun a rozčlenění rákosinových porostů.[3]

Po skončení první fáze revitalizace Bohdanečského rybníka, která proběhla mezi roky 2013-2014, vznikly na 15 ha mělčiny a laguny, což prospělo řadě vzácných druhů. Během revitalizace bylo odstraněno taktéž přes 150 000 m³ sedimentů.[9] V lednu 2015 započala poslední etapa revitalizace Bohdanečského rybníka s předpokládaným ukončením v roce 2016.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Pohled do rezervace

Podloží oblasti tvoří recentní hlinité a hlinitopísčité naplaveniny, které vytváří nivní hygromorfní půdy, gleje, pseudogleje a arenické kambizemě.[4]

Největší plochu (60 %) zaujímají mokřady s mokřadní vegetací, které tvoří Bohdanečský rybník a rybník Matka a Zábranské rybníky a tok Opatovického kanálu v ochranném pásmu.[4] Téměř 20 % rozlohy mají lesy, ať už kulturní porosty, které jsou složeny především z nepůvodních druhů dřevin, které sem byly introdukovány v minulosti[3] nebo olšiny a vrbiny, které jsou klimaxovým stádiem podmáčených stanovišť a břehů rybníků. Dalších 9% tvoří vlhké kosené podmáčené louky (bezkolencové, ostřicové, slatinné, mezofilní ovsíkové), které jsou v národní přírodní rezervaci druhově nejbohatším biotopem. Zbylé území tvoří ze 7 % kulturní krajina a ze 3 % křoviny.[7]

Flora[editovat | editovat zdroj]

Během inventarizačního průzkumu bylo nalezeno 455 druhů vyšších rostlin, 300 druhů hub[6] a 73 druhů mechů.[2] Z vodních rostlin se zde vyskytuje ohrožená řečanka přímořská (Najas marina),[4] bublinatka menší (Utricularia minor) a zevar nejmenší (Sparganium minimum).[6]

V severozápadní zátoce a rybníku Matka je hojný rdest světlý (Potamogeton lucens), z těch vzácnějších pak nalezneme rdest tupolistý (Potamogeton obtusifolius), rdest ostrolistý (Potamogeton acutifolius) a rdest alpský (Potamogeton alpinus).[4] Na březích rybníků se vyskytují rákosiny přecházející v ostřicové porosty. Z lučních společenstev se tu nachází silně ohrožené ostřice Davallova (Carex davalliana) a prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata) a ohrožené prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a pupečník obecný (Hydrocotyle vulgaris).[4] V minulosti byla zaznamenána i kriticky ohrožená orchidej hlízovec Loeselův (Liparis loeselii), která ale zarůstáním vymizela.[6][7]

Ze vzácných hub zde rostou zástupci holubinka mokřadní (Russula subrubens), holubinka Queletova (Russula Queletii) a žampion Langeův (Agaricus langei Moell.). V lesích jsou z nepůvodních dřevin smrk ztepilý (Picea abies) a invazní trnovník akát (Robinia pseudoacacia), dub červený (Quercus rubra) a borovice vejmutovka (Pinus strobus).[3] Přirozené doubravy tvoří dub letní (Quercus robur), topol osika (Populus tremula) a bříza bělokorá (Betula pendula). V olšinách lze nalézt kapradiník bažinný (Thelypteris palustris).[4]

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Racek chechtavý je zde zcela běžným druhem
Skupina volavek bílých a popelavých

Co se týče bezobratlých živočichů, bylo na území národní rezervace zjištěno 33 druhů měkkýšů, například kriticky ohrožená hrachovka okružankovitá (Pisidium pseudosphaerium) nebo ohrožená okružanka mokřadní (Sphaerium nucleus),[4] 66 druhů brouků, 37 druhů vážek, např. silně ohrožená klínatka rohatá (Ophiogomphus serpentinus),[4] 37 druhů denních motýlů, např. ohrožení batolec červený (Apatura ilia), batolec duhový (Apatura iris) a bělopásek topolový (Limenitis populi)[4][7] a 19 druhů chrostíků, např. vzácný Erotesis baltica,[7] celkem 162 druhů hmyzu. Ze členovců je zde početná populace listonoha letního (Triops cancriformis).[7]

Z 10 zaznamenaných druhů obojživelníků lze zmínit např. čolka obecného (Triturus vulgaris), rosničku zelenou (Hyla arborea) a již zmíněnou kuňku ohnivou (Bombina bombina). Dále pak 4 druhy plazů a na 30 druhů savců, pozorována byla i vydra říční (Lutra lutra).[2][4]

Ptáci[editovat | editovat zdroj]

Slavík modráček
Sýkořice vousatá
Kolpík bílý je zde vzácným hostem

Oblast Bohdanečského rybníka je především ornitologickou lokalitou, jednou z nejvýznamnějších v Pardubickém kraji.[6] Během let 19952002 zde bylo zaznamenáno 185 druhů ptáků, z toho 78 hnízdících.[10]

Lokalita funguje jako důležité shromaždiště, hnízdiště, tahová zastávka i zimoviště pro mnoho druhů, včetně druhů z přílohy I Směrnice o ptácích,[11] např. bukač velký (Botaurus stellaris) a moták pilich (Circus cyaneus)- zimující, bukáček malý (Ixobrychus minutus)[12] a slavík modráček (Luscinia svecica)-hnízdící, lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) a ťuhýk obecný (Lanius collurio).[4][6][7]

V rákosinách početně nocují druhy jako špaček obecný (Sturnus vulgaris), vlaštovka obecná (Hirundo rustica) a vzácněji konipas luční (Motacilla flava).[7]

V létě se sem slétává až 300 labutí velkých (Cygnus olor), na podzim čírky obecné (Anas crecca),[7] kterých bylo v listopadu roku 2001 při průtahu pozorováno až 975 jedinců,[13] kachny divoké (Anas platyrhynchos),[7] běžně se zde nachází stovky racků chechtavých (Larus ridibundus), desítky racků bělohlavých (Larus cachinnans), volavek popelavých (Ardea cinerea) a bílých (Egretta alba).[14]

Z dalších významných druhů zde hnízdí již zmíněný chřástal kropenatý (Porzana porzana)[4], chřástal vodní (Rallus aquaticus), sýkořice vousatá (Panurus biarmicus),[7] čejka chocholatá (Vanellus vanellus) a od roku 2005 také jeřáb popelavý (Grus grus),[4] zaznamenáno bylo i hnízdění potápky černokrké (Podiceps nigricollis)a v minulosti také břehouše černoocasého (Limosa limosa).[6][13]

Mimořádně byly v rezervaci pozorovány i tyto druhy:kolpík bílý (Platalea leucorodia) zdržující se na lokalitě na přelomu dubna a května 2000[15], konipas citronový (Motacilla citreola) v dubnu 2000 a rákosník tamaryškový (Acrocephalus melanopogon) v červenci 2001[16] či rákosník ostřicový (Acrocephalus paludicola) v srpnu 2002.[17]

V oblasti ornitologie zde působí Východočeská pobočka České společnosti ornitologické (VČP ČSO)[7] a Patronátní skupina významného ptačího území-Bohdanečský rybník.[6]

V letech 19741979 byl na lokalitě proveden ornitologický výzkum, v letech 19981999 byl zopakován ve stejných liniích (sčítání vždy 4× v hnízdní sezóně, tj. květen–červen). Porovnáním těchto dvou studií vyšel úbytek denzity z 161,5 párů/10 ha na 69 párů/10 ha. Počet zjištěných druhů se snížil ze 78 na 48.[18]

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Ornitologická pozorovatelna na Polákově poloostrově
Pohled z pozorovatelny

Po okraji území rezervace, okolním lesem a loukami, vede naučná stezka o délce 7,25 km. Naučná stezka v západní části rybníka je velmi špatně přístupná a není na ní mnoho k vidění. Již není udržována a je velmi hustě zarostlá náletovými rostlinami a spadlými kmeny stromů. Pro turistiku není vhodná. Pěkně přístupná je východní část stezky, která je součástí cyklostezky. Tato část je vhodná i pro rodiny s dětmi.

Cestou je rozmístěno několik informačních tabulí a na Polákově poloostrově je k dispozici pozorovatelna s otevřeným výhledem na rybník. Rybník Matka leží uvnitř rezervace a navštívit ho nelze.

Podél východní a jižní části trasy vede cyklostezka č. 4040.

Spolek pro ochranu mokřadů Pardubice a Česká společnost ornitologická zde každoročně pořádají akce pro veřejnost, například Vítání ptačího zpěvu, Svátek hmyzu, Festival ptactva a Pletení pomlázek.[6]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Výlov rybníka


Jedním z ohrožujících faktorů je chov kapra (ačkoliv intenzivní hospodaření bylo nahrazeno extenzivním), což vede ke snižování stavu zooplanktonu, měkkýšů a larev hmyzu, a tím ke snižování potravní nabídky pro ptáky.

Druhým problémem je stárnutí rákosin a zarůstání. Dalším je přemnožení divokých prasat a přikrmování zvěře, která je lákána dovnitř rezervace a následně může způsobit škody hnízdícím ptákům.

Nakonec zde jsou neukáznění návštěvníci, běžkaři, bruslaři, jezdci na koních, kteří vstupují mimo vyznačené cesty.[3][7]


Plán péče a ochrana[editovat | editovat zdroj]

Plán péče určuje omezení rybářského obhospodařování, zákaz lovu pernaté zvěře a zákaz přikrmování zvěře. Ukládá dodržování ochranných podmínek národní přírodní rezervace a zároveň stanovuje péči o biotopy a pravidelné kontroly vývoje lokality a soulad vývoje s cíli plánu.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=19
  2. a b c d e f Naučná stezka NPR Bohdanečský rybník
  3. a b c d e f g h i http://drusop.nature.cz/ost/archiv/plany_pece/index.php?frame&ID=9249
  4. a b c d e f g h i j k l m n o p http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=NPR_bohdanecsky_rybnik_cz
  5. http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/ptacob/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=2291
  6. a b c d e f g h i j k l http://www.lazne.bohdanec.cz/cs/108-narodni-prirodni-rezervace/
  7. a b c d e f g h i j k l m http://www.birdlife.cz/index.php?a=cat.1000&spa_id=2
  8. http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/evl/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=11937
  9. Vzácné druhy ptáků začínají opět obývat Bohdanečský rybník [online]. Ekolist.cz, [cit. 2014-10-26]. Dostupné online.  
  10. Martin Paclík, Alois Holub, Hana Krausová, Radek Hampl; Stav poznávání avifauny Bohdanečského rybníka v letech 1995 až 2002 - byl dosavadní výzkum dostačující? Sylvia 39, 2003, 53-66
  11. http://www.biomonitoring.cz/druhy-ptaci.php
  12. BÁRTA, František; REJL, Jiří, 1995: Bukáček malý (Ixobrychus minutus) hnízdil na Bohdanečském rybníce. Východočeský sborník přírodovědný. Práce a studie 3: s. 137–138.
  13. a b Martin Paclík, Výskyt vodních ptáků na Bohdanečském rybníce, Panurus 16, 2007, 3-25
  14. http://www.vcpcso.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=662%3Apodzimni-exkurze-vp-so-na-bohdanesky-rybnik&catid=34%3Aexkurze&Itemid=1&lang=cs
  15. LEMBERK, Vladimír; REJL, Jiří; VESELÝ, Jiří, 2002: Kolpík bílý (Platalea leucorodia) v NPR Bohdanečský rybník a rybník Matka. Zprávy České společnosti ornitologické 54: s. 22.
  16. BÁRTA, František, 2002: Konipas citronový (Motacilla citreola) a rákosník tamaryškový (Acrocephalus melanopogon) odchyceni v NPR Bohdanečský rybník a rybník Matka. Zprávy České společnosti ornitologické 55: s. 22–23.
  17. HORÁK, Jan; HARANT, Kryštof, 2003: Rákosník ostřicový (Acrocephalus paludicola) zastižen na Bohdanečském rybníce. Zprávy České společnosti ornitologické 56: s. 21.
  18. LEMBERK, Vladimír, 2001: Avifauna NPR Bohdanečský rybník a rybník Matka – srovnání po 20 letech. Východočeský sborník přírodovědný. Práce a studie 9: s. 159–166.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]