Bohdanečský rybník (národní přírodní rezervace)
 Bohdanečský rybník | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 Bohdanečský rybník | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 22. listopadu 1951 |
| Nadm. výška | 215 m n. m. |
| Rozloha | 247,77 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Pardubice |
| Umístění | Lázně Bohdaneč |
| Souřadnice | 50°5′34,08″ s. š., 15°40′23,88″ v. d. |
  Bohdanečský rybník | |
| Další informace | |
| Kód | 2419 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník leží ve východních Čechách u města Lázně Bohdaneč. Zvláště chráněné území zde bylo vyhlášeno již roku 1951 tehdejším Ministerstvem školství, věd a umění a mělo statut Státní přírodní rezervace. Předmětem ochrany byly především významná ornitologická lokalita s výskytem řady vzácných druhů (například bahňáků) a komplex vodních, mokřadních a lesních ekosystémů, dále pak slatinné louky a bažinné olšiny, vrbiny a doubravy.[3]
Od roku 2005 jsou Bohdanečský rybník spolu s rybníkem Matka součástí národní přírodní rezervace (NPR) Bohdanečský rybník podle vyhlášky Ministerstva životního prostředí ČR č.451/2005 Sb.[4] a spadá pod správu regionálního pracoviště Východní Čechy AOPK ČR.[3][5] Rozloha NPR činí 247,8 ha a 60 ha[6] ochranné pásmo.[3]
Roku 2004 zde byla nařízením vlády č.608/2004 Sb.[4] vyhlášena ptačí oblast (PO) Bohdanečský rybník o výměře 306,8 ha,[7] do které kromě Bohdanečského rybníka a rybníka Matka patří také Zábranské rybníčky a louka Zástava poblíž Dolan.[8] Předmětem ochrany je populace chřástala kropenatého (Porzana porzana) a jeho biotop.[9] Ve stejném roce došlo i k vyhlášení Evropsky významné lokality (EVL) Bohdanečský rybník a rybník Matka. EVL má 251,3 ha a vznikla pro ochranu druhů: kuňka ohnivá (Bombina bombina), lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus), modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis).[10]
Lokalita[editovat | editovat zdroj]
Lokalita se nachází na území Pardubického kraje asi 10 km od města Pardubice, na severozápadním okraji města Lázně Bohdaneč. Leží v nadmořské výšce 215 až 220 m v rovinaté oblasti Východolabské tabule. Fytogeograficky spadá do oblasti Pardubického Polabí.[3] Součástí oblasti jsou rybníky (Bohdanečský rybník, Matka) včetně rákosin a ostřicových porostů, ostrovy a také okolní louky a lesy.
Bohdanečský rybník má při hospodářské hladině plochu 90 ha a jeho katastrální výměra činí 158 ha.[8] Rybník Matka plochu 7 ha a katastrální výměru 14 ha.[5] Oba rybníky jsou napájeny vodou z Opatovického kanálu.[6]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První zmínky o Bohdanečském rybníce pochází již z 15. století. Ačkoliv jeho vznik není jasný, pravděpodobnými zakladateli byli fišmistr Vlček (rok 1496) a Jan Křenek z Čestic (1518 až 1520). Za vlády Viléma z Pernštejna došlo k velkému rozvoji rybníkářství na Pardubicku a po dokončení Opatovického kanálu (32,5 km) vznikla rozlehlá rybniční soustava asi 250 rybníků (v roce 1560), jejíž součástí se stal i Bohdanečský rybník. V 17. století však došlo k ekonomické krizi a rybníky byly postupně rušeny a vysušovány. V dnešní době je Bohdanečský rybník největší ze všech, které se ze starší doby dochovaly.[4] V době vyhlášení Státní přírodní rezervace bylo území bohaté na mnoho vzácných druhů rostlin i zvířat, především bahňáků.
V druhé polovině 20. století se bohužel situace zhoršila. Ptáci trpěli především devastací Polákova poloostrova, kde až do roku 1974 probíhal chov vodní drůbeže Státním rybářstvím Litomyšl, a intenzivním chovem ryb.[5] Slatinné louky v okolí, které byly původně sečeny a spásány, byly ponechány bez zásahů a rybník nebyl nadále letněn. Vlivem tohoto ochranářsky nevhodného managementu lokalita začala zarůstat, zajímavé druhy byly nahrazeny náletovými dřevinami a křovinami.[4][8]
Proto bylo roku 1993 obnoveno kosení rákosí a luk a současně byly likvidovány náletové dřeviny a ve dvou fázích došlo k vymýcení aleje nepůvodního topolu kanadského (Populus canadensis).[5] Vznikla mozaika ploch ponechaných volnému vývoji a ploch obhospodařovaných, což vedlo opět ke zvýšení biodiverzity. Napomohla tomu i revitalizace rybníka Matka a vytvoření tůní v severozápadní zátoce v roce 1999.[6][8] Poté následovala revitalizace Bohdanečského rybníka od roku 2005, jeho odbahnění, vytvoření litorálních pásem a soustavy ostrůvků a lagun a rozčlenění rákosinových porostů.[5]
Po skončení první fáze revitalizace Bohdanečského rybníka, která proběhla mezi roky 2013-2014, vznikly na 15 ha mělčiny a laguny, což prospělo řadě vzácných druhů. Během revitalizace bylo odstraněno taktéž přes 150 000 m³ sedimentů.[11] Poslední etapa revitalizace Bohdanečského rybníka započala v lednu 2015 a byla ukončena v roce 2016.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
.JPG)
Podloží oblasti tvoří recentní hlinité a hlinitopísčité naplaveniny, které vytváří nivní hygromorfní půdy, gleje, pseudogleje a arenické kambizemě.[6]
Největší plochu (60 %) zaujímají mokřady s mokřadní vegetací, které tvoří Bohdanečský rybník a rybník Matka a Zábranské rybníky a tok Opatovického kanálu v ochranném pásmu.[6] Téměř 20 % rozlohy mají lesy, ať už kulturní porosty, které jsou složeny především z nepůvodních druhů dřevin, které sem byly introdukovány v minulosti,[5] nebo olšiny a vrbiny, které jsou klimaxovým stádiem podmáčených stanovišť a břehů rybníků. Dalších 9 % tvoří vlhké kosené podmáčené louky (bezkolencové, ostřicové, slatinné, mezofilní ovsíkové), které jsou v národní přírodní rezervaci druhově nejbohatším biotopem. Zbylé území tvoří ze 7 % kulturní krajina a ze 3 % křoviny.[9]
Flora[editovat | editovat zdroj]
Během inventarizačního průzkumu bylo nalezeno 455 druhů vyšších rostlin, 300 druhů hub[8] a 73 druhů mechů.[4] Z vodních rostlin se zde vyskytuje ohrožená řečanka přímořská (Najas marina),[6] bublinatka menší (Utricularia minor) a zevar nejmenší (Sparganium minimum).[8]
V severozápadní zátoce rybníka Matka je hojný rdest světlý (Potamogeton lucens), z těch vzácnějších pak nalezneme rdest tupolistý (Potamogeton obtusifolius), rdest ostrolistý (Potamogeton acutifolius) a rdest alpský (Potamogeton alpinus).[6] Na březích rybníků se vyskytují rákosiny přecházející v ostřicové porosty. Z lučních společenstev se tu nachází silně ohrožené ostřice Davallova (Carex davalliana) a prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata) a ohrožené prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a pupečník obecný (Hydrocotyle vulgaris).[6] V minulosti byla zaznamenána i kriticky ohrožená orchidej hlízovec Loeselův (Liparis loeselii), která ale zarůstáním vymizela.[8][9]
Ze vzácných hub zde rostou zástupci holubinka mokřadní (Russula subrubens), holubinka Queletova (Russula Queletii) a žampion Langeův (Agaricus langei Moell.). V lesích jsou z nepůvodních dřevin smrk ztepilý (Picea abies) a invazní trnovník akát (Robinia pseudoacacia), dub červený (Quercus rubra) a borovice vejmutovka (Pinus strobus).[5] Přirozené doubravy tvoří dub letní (Quercus robur), topol osika (Populus tremula) a bříza bělokorá (Betula pendula). V olšinách lze nalézt kapradiník bažinný (Thelypteris palustris).[6]
Fauna[editovat | editovat zdroj]
Co se týče bezobratlých živočichů, bylo na území národní rezervace zjištěno 33 druhů měkkýšů, například kriticky ohrožená hrachovka okružankovitá (Pisidium pseudosphaerium) nebo ohrožená okružanka mokřadní (Sphaerium nucleus),[6] 66 druhů brouků, 37 druhů vážek, např. silně ohrožená klínatka rohatá (Ophiogomphus serpentinus),[6] 37 druhů denních motýlů, např. ohrožení batolec červený (Apatura ilia), batolec duhový (Apatura iris) a bělopásek topolový (Limenitis populi)[6][9] a 19 druhů chrostíků, např. vzácný Erotesis baltica,[9] celkem 162 druhů hmyzu. Ze členovců je zde početná populace listonoha letního (Triops cancriformis).[9]
Z 10 zaznamenaných druhů obojživelníků lze zmínit např. čolka obecného (Triturus vulgaris), rosničku zelenou (Hyla arborea) a již zmíněnou kuňku ohnivou (Bombina bombina). Dále pak 4 druhy plazů a na 30 druhů savců, pozorována byla i vydra říční (Lutra lutra).[4][6]
Ptáci[editovat | editovat zdroj]
Oblast Bohdanečského rybníka je především ornitologickou lokalitou, jednou z nejvýznamnějších v Pardubickém kraji.[8] Během let 1995 až 2002 zde bylo zaznamenáno 185 druhů ptáků, z toho 78 hnízdících.[12]
Lokalita funguje jako důležité shromaždiště, hnízdiště, tahová zastávka i zimoviště pro mnoho druhů, včetně druhů z přílohy I Směrnice o ptácích,[13] např. bukač velký (Botaurus stellaris) a moták pilich (Circus cyaneus)- zimující, bukáček malý (Ixobrychus minutus)[14] a slavík modráček (Luscinia svecica)-hnízdící, lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) a ťuhýk obecný (Lanius collurio).[6][8][9]
V rákosinách početně nocují druhy jako špaček obecný (Sturnus vulgaris), vlaštovka obecná (Hirundo rustica) a vzácněji konipas luční (Motacilla flava).[9]
V létě se sem slétává až 300 labutí velkých (Cygnus olor), na podzim čírky obecné (Anas crecca),[9] kterých bylo v listopadu roku 2001 při průtahu pozorováno až 975 jedinců,[15] kachny divoké (Anas platyrhynchos),[9] běžně se zde nachází stovky racků chechtavých (Larus ridibundus), desítky racků bělohlavých (Larus cachinnans), volavek popelavých (Ardea cinerea) a bílých (Egretta alba).[16]
Z dalších významných druhů zde hnízdí již zmíněný chřástal kropenatý (Porzana porzana)[6], chřástal vodní (Rallus aquaticus), sýkořice vousatá (Panurus biarmicus),[9] čejka chocholatá (Vanellus vanellus) a od roku 2005 také jeřáb popelavý (Grus grus),[6] zaznamenáno bylo i hnízdění potápky černokrké (Podiceps nigricollis)a v minulosti také břehouše černoocasého (Limosa limosa).[8][15]
Mimořádně byly v rezervaci pozorovány i tyto druhy:kolpík bílý (Platalea leucorodia) zdržující se na lokalitě na přelomu dubna a května 2000[17], konipas citronový (Motacilla citreola) v dubnu 2000 a rákosník tamaryškový (Acrocephalus melanopogon) v červenci 2001[18] či rákosník ostřicový (Acrocephalus paludicola) v srpnu 2002.[19]
V oblasti ornitologie zde působí Východočeská pobočka České společnosti ornitologické (VČP ČSO)[9] a Patronátní skupina významného ptačího území-Bohdanečský rybník.[8]
V letech 1974–1979 byl na lokalitě proveden ornitologický výzkum, v letech 1998–1999 byl zopakován ve stejných liniích (sčítání vždy 4× v hnízdní sezóně, tj. květen–červen). Porovnáním těchto dvou studií vyšel úbytek denzity z 161,5 párů/10 ha na 69 párů/10 ha. Počet zjištěných druhů se snížil ze 78 na 48.[20]
Turistika[editovat | editovat zdroj]
Po okraji území rezervace, okolním lesem a loukami, vede naučná stezka o délce 7,25 km. Naučná stezka v západní části rybníka je velmi špatně přístupná a není na ní mnoho k vidění. Již není udržována a je velmi hustě zarostlá náletovými rostlinami a spadlými kmeny stromů. Pro turistiku není vhodná. Pěkně přístupná je východní část stezky, která je součástí cyklostezky. Tato část je vhodná i pro rodiny s dětmi.
Cestou je rozmístěno několik informačních tabulí a na Polákově poloostrově je k dispozici pozorovatelna s otevřeným výhledem na rybník. Rybník Matka leží uvnitř rezervace a navštívit ho nelze.
Podél východní a jižní části trasy vede cyklostezka č. 4040.
Spolek pro ochranu mokřadů Pardubice a Česká společnost ornitologická zde každoročně pořádají akce pro veřejnost, například Vítání ptačího zpěvu, Svátek hmyzu, Festival ptactva a Pletení pomlázek.[8]
Ohrožení[editovat | editovat zdroj]
Jedním z ohrožujících faktorů je chov kapra (ačkoliv intenzivní hospodaření bylo nahrazeno extenzivním), což vede ke snižování stavu zooplanktonu, měkkýšů a larev hmyzu, a tím ke snižování potravní nabídky pro ptáky.
Druhým problémem je stárnutí rákosin a zarůstání. Dalším je přemnožení divokých prasat a přikrmování zvěře, která je lákána dovnitř rezervace a následně může způsobit škody hnízdícím ptákům.
Nakonec zde jsou neukáznění návštěvníci, běžkaři, bruslaři, jezdci na koních, kteří vstupují mimo vyznačené cesty.[5][9]
Plán péče a ochrana[editovat | editovat zdroj]
Plán péče určuje omezení rybářského obhospodařování, zákaz lovu pernaté zvěře a zákaz přikrmování zvěře. Ukládá dodržování ochranných podmínek národní přírodní rezervace a zároveň stanovuje péči o biotopy a pravidelné kontroly vývoje lokality a soulad vývoje s cíli plánu.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
- ↑ a b c d http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=19
- ↑ a b c d e f Naučná stezka NPR Bohdanečský rybník
- ↑ a b c d e f g h i http://drusop.nature.cz/ost/archiv/plany_pece/index.php?frame&ID=9249
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p Archivovaná kopie. www.cittadella.cz [online]. [cit. 2012-01-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-31.
- ↑ http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/ptacob/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=2291
- ↑ a b c d e f g h i j k l Archivovaná kopie. www.lazne.bohdanec.cz [online]. [cit. 2012-01-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-01-23.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m http://www.birdlife.cz/index.php?a=cat.1000&spa_id=2
- ↑ http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/evl/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=11937
- ↑ Vzácné druhy ptáků začínají opět obývat Bohdanečský rybník [online]. Ekolist.cz [cit. 2014-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-06.
- ↑ Martin Paclík, Alois Holub, Hana Krausová, Radek Hampl; Stav poznávání avifauny Bohdanečského rybníka v letech 1995 až 2002 - byl dosavadní výzkum dostačující? Sylvia 39, 2003, 53-66
- ↑ Archivovaná kopie. www.biomonitoring.cz [online]. [cit. 2012-01-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-31.
- ↑ BÁRTA, František; REJL, Jiří, 1995: Bukáček malý (Ixobrychus minutus) hnízdil na Bohdanečském rybníce. Východočeský sborník přírodovědný. Práce a studie 3: s. 137–138.
- ↑ a b Martin Paclík, Výskyt vodních ptáků na Bohdanečském rybníce, Panurus 16, 2007, 3-25
- ↑ http://www.vcpcso.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=662%3Apodzimni-exkurze-vp-so-na-bohdanesky-rybnik&catid=34%3Aexkurze&Itemid=1&lang=cs
- ↑ LEMBERK, Vladimír; REJL, Jiří; VESELÝ, Jiří, 2002: Kolpík bílý (Platalea leucorodia) v NPR Bohdanečský rybník a rybník Matka. Zprávy České společnosti ornitologické 54: s. 22.
- ↑ BÁRTA, František, 2002: Konipas citronový (Motacilla citreola) a rákosník tamaryškový (Acrocephalus melanopogon) odchyceni v NPR Bohdanečský rybník a rybník Matka. Zprávy České společnosti ornitologické 55: s. 22–23.
- ↑ HORÁK, Jan; HARANT, Kryštof, 2003: Rákosník ostřicový (Acrocephalus paludicola) zastižen na Bohdanečském rybníce. Zprávy České společnosti ornitologické 56: s. 21.
- ↑ LEMBERK, Vladimír, 2001: Avifauna NPR Bohdanečský rybník a rybník Matka – srovnání po 20 letech. Východočeský sborník přírodovědný. Práce a studie 9: s. 159–166.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohdanečský rybník na Wikimedia Commons
