Přeskočit na obsah

Boeing P-12

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Boeing P-12
Boeing P-12E
Boeing P-12E
Určenístíhací letoun
VýrobceBoeing
První let11. dubna 1929
Zařazeno1930
UživatelArmádní letecký sbor Spojených států amerických
Námořnictvo Spojených států amerických
Filipínské letectvo
Thajské královské letectvo
Výroba19291932
Vyrobeno kusů586
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boeing P-12 byl dvouplošný stíhací letoun vyvinutý americkým výrobcem Boeing pro Armádní letecký sbor Spojených států amerických. Prototyp absolvoval první let roku 1929. Do služby byl zařazen roku 1930. Jako F4B jej provozovalo rovněž americké námořnictvo a námořní pěchota. Většinu 30. let 20. století tak byl hlavním stíhacím letounem amerických ozbrojených sil. Kromě toho jej výrobce exportoval do řady dalších zemí. Mezi jeho uživateli byla Brazílie, Čína, Filipíny, Španělsko, Thajsko. Několik exemplářů se dochovalo.[1] Celkem bylo vyrobeno 366 letounů P-12, 187 letounů F4B a dalších 33 strojů pro export.[1]

Boeing F4B-1 amerického námořnictva

Společnost Boeing z vlastní iniciativy postavila prototyp Boeing Model 99, který zamýšlela jako náhradu za stíhací letouny Boeing F2B a Boeing F3B. Prototyp absolvoval první let roku 1928. Oproti letounům F2B a F3B byl menší a obratnější. Jeho dalším vývojem vznikl prototyp Boeing P-12, který vzlétl 11. dubna 1929.[1] Upravené verze letounu získalo americké námořnictvo, námořní pěchota, zahraniční a civilní uživatelé.

Dne 3. března 1931 bylo objednáno 135 kusů verze P-12E, z nichž bylo nakonec 25 kusů dokončeno ve verzi P-12F s výkonnějším motorem. Prototyp verze P-12E výrobce později prodal do Číny jako Boeing Model 218.[2]

Boeing Model 218, což byl prototyp verze P-12E/F4B-3

P-12 byl jednomotorový jednomístný dvouplošník s pevným záďovým podvozkem.[1] Křídla byla dřevěná s plátěným potahem. P-12E a P-12F měly celokovový trup.[3] Obvyklou výzbrojí byly buď dva 7,62mm kulomety Browning, anebo jeden 7,62mm a jeden 12,7mm kulomet Browning. Dále unesl až 111 kg pum. Poháněl jej hvězdicový vzduchem chlazený devítiválec Pratt & Whitney R-1340-17 Wasp o výkonu 500 hp (370 kW).[1]

Uživatelé

[editovat | editovat zdroj]
Boeing Model 100, což byla civilní verze F4B-1
Thajský Boeing P-12E vystavený v Muzeu thajského královského letectva
BrazílieBrazílie Brazílie
Čínská republikaČínská republika Čínská republika
FilipínyFilipíny Filipíny
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
ThajskoThajsko Thajsko

Specifikace (P-12E)

[editovat | editovat zdroj]
Třípohledový nákres

Technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • Maximální rychlost: 304 km/h
  • Cestovní rychlost: 260 km/h
  • Dostup: 8000 m
  • Dolet: 920 km
  1. a b c d e HANCOCK, Austin. Today in Aviation History: First Flight of the Boeing P-12 Fighter [online]. Vintage Aviation News, 2025-04-11 [cit. 2025-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Boeing P-12E/F4B-3 [online]. Planes of Fame [cit. 2025-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Boeing P-12E [online]. National Museum of the United States Air Force [cit. 2025-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • DAVIS, Larry. Boeing P-12/F4B in action - Aircraft No. 141. [s.l.]: quadron/Signal Publications Inc., 1994. 50 s. ISBN 978-0897473095. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Boeing P-12 na Wikimedia Commons
  • Boeing P-12 [online]. Aviation Safety Network [cit. 2025-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Boeing P-12E [online]. National Museum of the United States Air Force [cit. 2025-04-17]. Dostupné online. (anglicky)