Božena Viková-Kunětická

Božena Viková-Kunětická, rozená Novotná (30. července 1862, Pardubice – 18. března 1934, Libočany u Žatce) byla česká nacionalistická politička, spisovatelka s feministickou tendencí, dramatička.

Život

Narodila se v rodině obchodníka s obilím v Zámecké ulici v domě čp. 22. Vzdělání získala na školách v Pardubicích. Chtěla být herečkou, kvůli tomu se učila u Otilie Sklenářové-Malé až do vyhoření Národního divadla, zahrála si předtím na prknech Prozatímního divadla. Pak se provdala za cukrovarnického úředníka J. Vika, žili v Uhříněvsi a Českém Brodě a věnovala se rodině. Měla tři děti, oba chlapci podlehli ještě malí záškrtu, zůstala jí dcera Vlasta.

Později se zapojila do politiky za mladočeskou stranu a v roce 1912 se stala první českou ženou zvolenou do Českého zemského sněmu (za volební obvod Mladá Boleslav–Nymburk). Sněm se v této době kvůli českoněmeckým sporům nescházel a následně byl Anenskými patenty v roce 1913 rozpuštěn. Proto otázka, zda jí úřady dovolí její mandát vykonávat, nebyla nikdy vyřešena.

V letech 1918–1920 zasedala za Československou národní demokracii v Revolučním národním shromáždění.^[1]^[2] Po parlamentních volbách v roce 1920 získala senátorské křeslo v Národním shromáždění za národní demokraty. Mandát nabyla ale až dodatečně roku 1925 jako náhradnice poté, co rezignoval senátor Jan Herben. V senátu zasedala jen krátkou dobu do parlamentních voleb v roce 1925.^[3]^[4]

Do roku 1930 předsedala Zemské komisi žen národní demokracie. Odmítala právní uznání Sovětského svazu. Vystupovala proti rozšiřování německého živlu v pohraničí, neznalosti českého jazyka u dětí, ale také Židům či Masarykovi. Byla oddanou obdivovatelkou předsedy své strany, nacionálně-konzervativního politika Karla Kramáře, kterého navštěvovala ve Vysokém nad Jizerou.^[5]

V roce 1927 byla za své literární a dramatické dílo jmenována členkou České akademie věd, společně s Eliškou Krásnohorskou jako první ženy. V období 1. republiky bylo vydáno 15 svazků jejích sebraných spisů. V románové tvorbě obhajovala ženkou emancipaci, feministické zásady proti mužům a to přesto, že prožila šťastné manželství. Napsala i několik cestopisů, dramat pro Stavovské a Národní divadlo, politicky zaměřených spisů, pro poezii použila i pseudonym Ignota.

V roce 1934 byla vydána její biografie od J. Voborníka. Pozůstalost Vikové-Kunětické je uložena v Literárním archivu Památníku národního písemnictví.

Urna byla uložena na Kunětické hoře.

Literární dílo

Povídková tvorba

Povídky (1887)
Drobné povídky (1888)
Čtyři povídky (1890)
Po svatbě (1892)
Nové povídky (1892)
Vdova po chirurgovi (1893)
Idylky (1894)
Silhouetty mužů (1899)
Staří mládenci a jiné povídky (1901)
Macecha a jiné črty (1902)

Romány a novely

Justyna Holdanová (1892)
Minulost (1895)
Medřická (1897)
Vzpoura (1901)
Pán (1905)

Jiné práce

Švýcarské scenerie (1902), cestopisné obrázky
Věřím (1908), fejetony k spiritismu
Má lásko (1908), lyrické dílo pod pseudonymem Ignota
Dobytí severu (1912), politicko-etnologické úvahy
Dál ! (1912), přednášky
Vyznání (1919), různé studie
Sebrané spisy (1919–1922), pět svazků
Před lety (1920)

Dramatická tvorba

Veselohry

Sběratelka starožitností (1890)
Neznámá pevnina (1899)
Přítěž (1901)
Cop (1905)
Dospělé děti (1909)
Reprezentantka domu (1911)

Ostatní hry

V bludišti (1890)
V jařmu (1897)
Co bylo (1902)
Holčička (1905)
Lidé (1909)

Odkazy

Reference

↑ Božena Viková-Kunětická [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-23]. Dostupné online.
↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-23]. Dostupné online.
↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-30]. Dostupné online.
↑ VAVROUŠEK, Bohumil; NOVÁK, Arne. Literární atlas československý. Díl 2. Praha: Prometheus, 1938. Kapitola Božena Viková - Kunětická, s. 100.
↑ „Přes to je dr. Kramář v mém životě zjevem jedinečným, poněvadž 18 let myslím jen na to, co on myslí a dělá, a ne na to, co bych měla myslit a dělat sama.“
VIKOVÁ-KUNĚTICKÁ, Božena: "Bez titulu". In: Z hor jsme. Sborník vydaný u příležitosti zbudování pamětní busty na rodném domě dra Karla Kramáře. Studentstvo vysocké 1927.

Externí odkazy

Osoba Božena Viková-Kunětická ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Božena Viková-Kunětická
První česká poslankyně Božena Viková Kunětická – padesatprocent.cz.
Dramatická tvorba Boženy Vikové Kunětické na naší první scéně – divadlo.cz, 26. 5. 2007.
Božena Viková-Kunětická - úspěšná žena své doby – Klub přátel Pardubicka.
Božena Viková-Kunětická, příběh nacionalistické feministky – Pořad Českého rozhlasu 6.

[1] Božena Viková-Kunětická [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-23]. Dostupné online.

[2] jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-23]. Dostupné online.

[3] jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-30]. Dostupné online.

[Atlas_2-4] VAVROUŠEK, Bohumil; NOVÁK, Arne. Literární atlas československý. Díl 2. Praha: Prometheus, 1938. Kapitola Božena Viková - Kunětická, s. 100.

[5] „Přes to je dr. Kramář v mém životě zjevem jedinečným, poněvadž 18 let myslím jen na to, co on myslí a dělá, a ne na to, co bych měla myslit a dělat sama.“
VIKOVÁ-KUNĚTICKÁ, Božena: "Bez titulu". In: Z hor jsme. Sborník vydaný u příležitosti zbudování pamětní busty na rodném domě dra Karla Kramáře. Studentstvo vysocké 1927.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]