Božena Marečková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Božena Marečková

poslankyně Nár. shromáždění ČSR
Ve funkci:
1954 – 1960

poslankyně Nár. shromáždění ČSSR
Ve funkci:
1960 – 1964
Ve funkci:
1964 – 1968

poslankyně Federál. shromáždění (SL)
Ve funkci:
1969 – 1971
Stranická příslušnost
Členství KSČ

Narození 25. července 1922
Vítějeves
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí ???
Profese politička
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Božena Marečková, též Božena Marečková-Krejstová (25. července 1922 – ???[1]), byla česká a československá politička Komunistické strany Československa a poúnorová poslankyně Národního shromáždění ČSR, Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Během pražského jara v roce 1968 představovala konzervativní protireformní křídlo KSČ a stala se aktérkou kontroverze, v níž část veřejnosti požadovala její rezignaci na veřejné funkce. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa se ale do politiky vrátila.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Veřejné aktivity před rokem 1968[editovat | editovat zdroj]

Po druhé světové válce zastávala řadu veřejných funkcí na MNV i ONV (zde byla místopředsedkyní). Byla členkou předsednictva Okresního výboru KSČ ve Svitavách a členkou celozávodního výboru KSČ. Pracovala v n. p. Vlněna v Brněnci, kde byla členkou brigády socialistické práce.[2][3] K roku 1954 se profesně uvádí jako 2. náměstkyně předsedy ONV.[4]

Ve volbách roku 1954 byla zvolena za KSČ do Národního shromáždění ve volebním obvodu Svitavy. Mandát obhájila ve volbách v roce 1960 (nyní již jako poslankyně Národního shromáždění ČSSR za Východočeský kraj) a ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedala až do konce jeho funkčního období, tedy do roku 1968.[5][6][7] 11. sjezd KSČ ji zvolil kandidátkou Ústředního výboru Komunistické strany Československa.[8]

Aféra Boženy Marečkové v roce 1968[editovat | editovat zdroj]

18. července 1968 vystoupila na rozšířeném zasedání Okresního výboru KSČ ve Svitavách. Následovala takzvaná „aféra poslankyně Boženy Marečkové“.[9] Marečková totiž v diskuzi k obsahu dopisu pěti zemí Varšavské smlouvy (stupňující se výhrůžky vůči politickému vývoji v ČSSR) a následné odpovědi, kterou na dopis dal ÚV KSČ, obhajovala éru Antonína Novotného a měla na schůzi mimo jiné odsoudit manifest Dva tisíce slov. Její vystoupení zveřejnil regionální list Nové Svitavsko (jisté formulace otištěné v článku ovšem prý neodpovídaly skutečnému zápisu ze schůze OV KSČ). Článek každopádně vyvolal kritickou reakci části veřejnosti.

Proti výrokům poslankyně protestovala řada pracovních kolektivů, například závodní výbor ROH n. p. Vigona Svitavy nebo zástupci podniku TOS Svitavy či Městský výbor ČSS ve Svitavách. Následoval článek nazvaný „Adresováno poslankyni“, který podepsalo 562 zaměstnanců podniku Technolen Svitavy, v němž byla Božena Marečková vyzvána k rezignaci na poslanecký mandát.[10] Výzvu k rezignaci vydal i předseda okresního výboru klubu K231 ve Svitavách František Chlup. O kauze psala i celostátní média (Literární listy). Poslankyně reagovala nabídkou složení mandátu, což OV KSČ vzal na vědomí. Současně se objevily i názory, že Marečková je příkladem cílené kampaně vedené proti některým funkcionářům. Došlo i k fyzickému napadení jednoho ze zastánců Marečkové. Celá kauza pak nabrala odlišný vývoj po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa a poslankyně se vrátila do parlamentu.[2][3]

Veřejné aktivity po roce 1968[editovat | editovat zdroj]

Po federalizaci Československa usedla roku 1969 za KSČ do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Polička). V parlamentu zasedala do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1971.[11] Roku 1966 bydlela v obci Bělá nad Svitavou.[9] K roku 1968 se profesně uvádí jako dělnice.[12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ludmila Kopecká [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-25]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b Fikejz, R.– Velešík, V.: Kronika města Svitavy. Svitavy: [s.n.], 2006. S. 304. (česky) 
  3. a b Další podrobnosti k biografii B. Marečkové poskytl v lednu 2012 historik Radoslav Fikejz z Městského muzea a galerie ve Svitavách
  4. Kandidáti Národní fronty pro volby do Národního shromáždění. Rudé právo. Listopad 1954, roč. 35., čís. 310, s. 2. Dostupné online. 
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-26]. Dostupné online. (česky) 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-26]. Dostupné online. (česky) 
  7. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-26]. Dostupné online. (česky) 
  8. Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-01-26]. Dostupné online. (česky) 
  9. a b XIII. KALENDÁRIUM DĚJIN MĚSTA SVITAVY [online]. svitavy.cz [cit. 2012-01-26]. Dostupné online. (česky) 
  10. „ Text článku: …Nikdy jsme neslyšeli, že byste v Národním shromáždění promluvila, že byste hájila zájmy našeho okresu, že byste vystoupila proti nezákonnostem na obranu občanů, členů KSČ i nestraníků, kteří byli zavíráni a dokonce posíláni na smrt. Neslyšeli jsme ani, že byste se dožadovala odčinění těchto křivd a že byste se stavěla za jejich rehabilitaci. Zajímala jste se někdy o to, jak je ubíjen a diskriminován textilní průmysl, který na našem okrese převládá, za jakých podmínek pracuje většina žen našeho okresu, že dochází k odchodu mladých lidí z našeho okresu, protože pro ně nejsou vhodné pracovní a především bytové podmínky? Asi nikdy. Protože jako poslanec NS jste vždy poslušně hlasovala. … Nechceme Vás zatracovat, ani po Vás házet špínou … vážíme si i toho, že svůj - bohužel bludný názor - vyjádříte veřejně. Nemůžeme se však smířit s tím, že byste dále měla vystupovat politicky jako člen NS. Žádáme Vás proto o odstoupení z funkce poslance Národního shromáždění. Za závod Technolen podepsalo 562 zaměstnanců.“ Nové Svitavsko, 2. srpna 1968, č. 15
  11. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-26]. Dostupné online. (česky) 
  12. 26. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-26]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]