Blue Origin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: relikty po překladu
Blue Origin
Logo
Logo
Základní údaje
Právní formaInc.
Datum založenízáří 2000
Před 23 lety
ZakladatelJeff Bezos
SídloKent, Washington, USA USA
Adresa sídlaKent, Spojené státy americké
Souřadnice sídla47°24′37″ s. š., 122°14′14″ z. d.
Klíčoví lidéJeff Bezos
Rob Meyerson
Charakteristika firmy
Oblast činnostiaerokosmický průmysl
ProduktyNew Shepard
raketové motory
Službyvýroba raketových motorů, plánované vesmírné lety s posádkou v roce 2020
Zaměstnanci2500
MajitelJeff Bezos
Identifikátory
Oficiální webhttp://www.blueorigin.com/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blue Origin je americká soukromá společnost, výrobce letecké techniky a poskytovatel letů do vesmíru. Společnost založil Jeff Bezos, zakladatel obchodu Amazon.com. Firma sídlí v Kentu ve státě Washington. Společnost vyvíjí technologie, pomocí kterých chce snížit náklady a zvýšit spolehlivost cest do vesmíru a tím vesmír zpřístupnit většímu množství lidí. Blue Origin postupuje tak, že nejdříve testuje suborbitální lety, od kterých plánuje přejít k orbitálním a každým dalším krokem navazovat na předchozí zkušenosti. Mottem společnosti je „Gradatim Ferociter“. Blue Origin vyvíjí celou řadu technologií se zaměřením na vertikální raketový vzlet a vertikální přistání suborbitální nebo orbitální rakety.[1] Jméno společnosti odkazuje na modrou planetu, Zemi, jako místo původu.

Zpočátku se společnost zaměřuje na suborbitální lety do vesmíru, společnost sestrojila suborbitální raketu New Shepard v Culberson County v Texasu. První zkušební let rakety New Shepard byl uskutečněn 29. dubna 2015. Let byl nepilotovaný a dosáhl plánované výšky více než 93,5 km a dosáhl maximální rychlosti 3 675 km/h. Druhý nepilotovaný let byl proveden 23. listopadu 2015. Raketa se dostala nad 100 km a kapsle pro posádku i raketový stupeň měkce přistály. Dne 22. ledna 2016 proběhl let už použitého stupně, prokazující opětovné použití. Tentokrát New Shepard dosáhl apogea 101,7 km, načež se kapsle a raketový stupeň vrátily na Zemi pro opětovné použití.[2] 2. dubna a 19. června 2016 letěl stejný New Shepard a absolvoval tím třetí a čtvrtý let. Při každém z nich došlo k překročení výšky 100 km, načež raketa měkce přistála. První pilotované zkušební lety jsou plánovány na rok 2017 a zahájení komerčního provozu na rok 2018.[3]

V roce 2014 Blue Origin přešla k podnikání ve vesmírných technologiích. Má smluvní dohodu na konstrukci nového velkého raketového motoru BE-4 pro United Launch Alliance (ULA). ULA také zvažuje použití menšího motoru BE-3 od Blue Origin (který je aktuálně používán na raketě New Shepard) v novém horním stupni, který by měl být použit v druhé etapě vývoje aktuálně plánované rakety Vulcan v roce 2020. První orbitální lety Vulcanu jsou plánovány na rok 2021 s existujícím druhým stupněm Centaur. ULA aktuálně zvažuje tři motory od různých výrobců pro nový druhý stupeň, který by měl začít létat v roce 2023.[4]

V září 2015 Blue Origin oznámila plány na výrobu a provozování vlastní orbitální rakety.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Blue Origin založil Jeff Bezos, který byl fascinován vesmírem už od mala. V profilu zveřejněném v roce 2013 byl publikován rozhovor z Miami Herald, ve kterém osmnáctiletý Bezos už v roce 1982 říká, že chce:

„...vybudovat vesmírné hotely, zábavní parky a kolonie pro 2 nebo 3 miliony lidí, kteří by byli na oběžné dráze. Myšlenkou je zachovat Zemi, řekl deníku .... Cílem bylo, aby bylo možné evakuovat lidi. Z planety by se stal park“.[5]

Od založení firmy o svých plánech moc nehovoří.[6] Společnost byla oficiálně založena v roce 2000, ale informace o její existenci se dostaly na veřejnost až v roce 2003, kdy Bezos začal kupovat pozemky.[7]

V lednu 2005 Bezos řekl redaktoru novin Van Horn Advocate, že Blue Origin vyvíjí suborbitální raketu, která by vzlétla a přistála vertikálně a mohla by nést tři nebo více astronautů na okraj vesmíru.[8] Kosmická loď by měla být založena na technologii používané pro McDonnell Douglas DC-X a odvozený DC-XA. Bezos řekl agentuře Reuters v listopadu 2004, že jeho společnost doufá, v pokrok vedoucí k orbitálnímu kosmickému letu. V lednu 2005 společnost na internetových stránkách oznamovala, že doufá ve vytvoření „trvalé lidské přítomnosti ve vesmíru“, ale verze z roku 2007 oznamovala místo toho „trpělivě a krok za krokem, snížit náklady na lety do vesmíru tak, aby si je mohlo dovolit více lidí, a abychom tak my, lidé, mohli lépe pokračovat ve zkoumání sluneční soustavy“. Sci-fi autor Neal Stephenson pracoval na částečný úvazek v Blue Origin až do 15. listopadu 2006.[9]

Od roku 2006 Blue Origin jednala o plánech použít New Shepard pro komerční suborbitální turistické služby v roce 2010 s lety asi jednou za týden.[nedostupný zdroj] V harmonogramu uveřejněném v roce 2008 je uvedeno, že Blue Origin provede lety bez posádky v roce 2011, a s posádkou v roce 2012.[10] K této události, prvnímu zkušebnímu nepilotovanému letu rakety New Shepard došlo nakonec dne 29. dubna 2015. Nepilotovaný stroj podle plánu vyletěl do výšky více než 93,5 kilometru a dosáhl maximální rychlosti Mach 3.[11] Další zkušební lety nadále probíhají. Pokud všechny zkušební lety proběhnou tak, jak bylo naplánováno, Blue Origin začne s dopravou cestujících na okraj vesmíru pomocí rakety New Shepard v roce 2018.[12]

K červenci 2014 investoval Bezos do Blue Origin přes 500 milionů dolarů .[13]

V září 2014 společnost uzavřela partnerství s United Launch Alliance (ULA). Blue Origin bude pro ULA vyrábět velké raketové motory BE-4 pro nástupce Atlasu V, kterým by měla být raketa Vulcan. V oznámení Blue Origin dodala, že na motoru pracovala tři roky před veřejným oznámením, a že první let by mohl přijít už v roce 2019.[14]

V dubnu 2015 Blue Origin oznámila, že dokončila přejímací zkoušky motoru BE-3, který bude pohánět New Shepard.[15]

V červenci 2013 společnost zaměstnávala přibližně 250 lidí. V květnu 2015 se počet zvýšil na přibližně 400 zaměstnanců, z toho 350 pracuje ve strojírenství, výrobních a obchodních operacích v Kentu[16] a asi 50 v Texasu na zkouškách motoru a testu suborbitálního letu.

V září 2015 Blue Origin oznámila podrobnosti o nejmenované plánované orbitální raketě, což naznačuje, že první stupeň bude poháněn motorem BE-4, který je v současné době ve vývoji, zatímco druhý stupeň by mohl být poháněn nedávno dokončeným motorem BE-3.

23. listopadu 2015 odstartovala raketa New Shepard do vesmíru[17] do výšky 100,5 km. Raketový stupeň přistál vertikálně motoricky méně než 1,5 metru od středu přistávací plochy. Kapsle sestoupila na zem pomocí padáků 11 minut po oddělení od rakety. Je to poprvé, co raketový stupeň letěl do vesmíru a vrátil se na Zem. Je to označováno za významný krok ve snaze o plně znovupoužitelnou raketu.[18] 22. ledna 2016 Blue Origin vypustila už jednou použitý stupeň podruhé, a tím prokázala znovupoužitelnost. Tentokrát New Shepard dosáhl apogea 101,7 km, načež se kapsle i raketový stupeň vrátili zpět na zem pro další použití. Dne 2. dubna 2016 stejný New Shepard letěl znovu, tedy potřetí, a dosáhl výšky 103.8 km, poté úspěšně přistál.

Dne 12. září 2016 Blue Origin oznámila, že se jejich orbitální raketa bude jmenovat New Glenn, na počest prvního amerického astronauta, který obletěl Zemi, Johna Glenna, a že první stupeň o průměru 7 metrů bude pohánět sedm motorů BE-4. První stupeň má přistávat stejně jako New Shepard.

V době oznámení rakety New Glenn vyplynulo, že další projekt má být New Armstrong, nebyly však uvedeny žádné detaily.[19]

Sídla[editovat | editovat zdroj]

Blue Origin má vývojové zařízení v blízkosti Seattlu ve státě Washington a provozní odpalovací zařízení v Západním Texasu. Blue Origin připravuje novou základnu na Mysu Canaveral Air Force Station.

Rakety[editovat | editovat zdroj]

Raná zařízení pro testy v nízkých výškách[editovat | editovat zdroj]

Charon[editovat | editovat zdroj]

První testovací raketa od Blue Origin nazývána Charon byla poháněna čtyřmi motory Rolls-Royce Viper Mk. 301, což byly proudové motory. Zařízení létající do malé výšky bylo vyvinuto k testování autonomního řízení a technologií, které by se daly použít na novější raketě. Charon absolvoval jediný zkušební let, 5. března 2005 v Moses Lake, ve státě Washington. Let byl do nadmořské výšky 96 metrů, načež se zařízení vrátilo k přistání v blízkosti bodu startu.[20][21]

Charon je v současné době k vidění v Museu letectví v Seattlu, ve Washingtonu.[20]

Goddard[editovat | editovat zdroj]

Další testovací zařízení, nazyvané Goddard (také známo jako PM1), poprvé vzlétlo 13. listopadu 2006. Let byl úspěšný. Druhý zkušební let, plánovaný na 2. prosince, nikdy neproběhl.[22][23]

New Shepard[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku New Shepard.

Systém New Shepard pro suborbitální lety do vesmíru se skládá ze dvou částí. Z kabiny pro posádku tří, nebo více astronautů a raketového stupně. Obě části vzlétnou pohromadě a oddělí se během letu. Po oddělení raketový stupeň motoricky přistane, zatímco kabina s posádkou se po vlastní dráze vrací na padácích. Obě části jsou navržené tak, aby je bylo možné opakovaně použít.[24] New Shepard je ovládaný výhradně palubním počítačem.[25] Kromě dopravy astronautů je možné New Shepard použít i pro experimenty v suborbitálním prostoru.[26]

New Glenn[editovat | editovat zdroj]

New Glenn je raketa o průměru 7 metrů, tvořena dvěma nebo třemi stupni. Jedná se už o orbitální raketu, jejíž první start se očekává nejdříve ve druhé polovině roku 2022. Projekční práce začaly v roce 2012. Veřejně oznámena byla v září 2016.[27]

První stupeň bude poháněn sedmi motory BE-4. První stupeň má být znovupoužitelný stejně jako New Shepard. Druhý a případně třetí stupeň mají být jen na jedno použití.

Zkušební lety[editovat | editovat zdroj]

Datum Raketa Poznámky
5. března 2005 Charon Dosažena výška 96 m
13. listopadu 2006 Goddard První raketový zkušební let[28]
22. března 2007 Goddard[29]
19. dubna 2007 Goddard[30]
6. května 2011 PM2[30]
24. srpna 2011 PM2 Selhání, ztráta stroje[31]
19. října 2012 New Shepard, pouze kabina Zkušební let s testem záchranného modulu
29. dubna 2015 New Shepard 1 Úspěšný atmosférický let do výšky 93,5 km, kabina přistála, raketový stupeň při přistání havaroval[32]
23. listopadu 2015 New Shepard 2 Úspěšný suborbitální let do vesmíru a přistání[33]
22. ledna 2016 New Shepard 2 Úspěšný suborbitální let a přistání znovupoužitého stupně[34]
2. dubna 2016 New Shepard 2 Úspěšný suborbitální let a přistání znovupoužitého stupně[35]
19. června 2016 New Shepard 2 Úspěšný suborbitální let a přistání znovupoužitého stupně. Čtvrtý start a přistání stejné rakety. Test byl přenášen v živém internetovém vysílání.[36]
5. října 2016 New Shepard 2 Úspěšný suborbitální let a přistání znovupoužitého stupně. Pátý start a přistání stejné rakety, poslední využití tohoto exempláře.[37]
12. srpna 2017 New Shepard 3 Úspěšný suborbitální let do vesmíru a přistání
29. dubna 2018 New Shepard 3
22. ledna 2019 New Shepard 3
2. května 2019 New Shepard 3
11. prosince 2019 New Shepard 3

Vývoj raketových motorů[editovat | editovat zdroj]

BE-3[editovat | editovat zdroj]

Blue Origin veřejně oznámila vývoj motoru BE-3 v lednu 2013, ale s vývojem motoru se začalo už brzy po roce 2010. Jedná se o nový motor poháněný kapalným vodíkem a kyslíkem (LH2/LOX). Maximální tah dosahuje 490 kN, ale může klesnout až na 110 kN, toho se využívá při vertikálním přistání.

BE-3U[editovat | editovat zdroj]

Motor BE-3U je motor BE-3, upravený pro použití v horním stupni orbitální rakety. Motor má trysku přizpůsobenou použití ve vakuu. Protože se nepočítá s vícenásobným použitím, najdeme na něm i další rozdíly.[38]

BE-4[editovat | editovat zdroj]

Blue Origin začala pracovat na novém a mnohem větším raketovém motoru, který má být poháněn kapalným kyslíkem a kapalným metanem. Motor má produkovat tah o síle 2400 kN a má být používaný výhradně na raketách Blue Origin.

Na konci roku 2014 Blue Origin podepsala smlouvy s United Launch Alliance. Domluvili se na spolupráci na vývoji a na použití motoru v nové verzi Atlasu V, kde nahradí ruské motory RD-180. Nová raketa Vulcan bude používat dva motory BE-4 na prvním stupni.[39]

Pusher escape motor[editovat | editovat zdroj]

Motor vyvinutý pro použití v záchranném systému kabiny New Shepard.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Blue Origin na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Blue Origin [online]. Blue Origin [cit. 2013-12-05]. Dostupné online. 
  2. ↑ PALMER, Katie. Jeff Bezos’ Blue Origin Rocket Took Off and Landed—Again [online]. Wired.com [cit. 2016-01-22]. Dostupné online. 
  3. ↑ FEDDE, Corey. How Blue Origin plans to soon send people into space, safely [online]. 9 Mar 2016 [cit. 2016-03-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ GRUSS, Mike. ULA’s Vulcan Rocket To be Rolled out in Stages. SpaceNews. 2015-04-13. Dostupné online [cit. 2015-04-17]. 
  5. ↑ WHORISKEY, Peter. For Jeff Bezos, a new frontier. Washington Post. 2013-08-11. Dostupné online [cit. 2015-10-03]. 
  6. ↑ Alan Boyle. Blue's Rocket Clues [online]. msnbc, 2006-06-24 [cit. 2008-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-11. 
  7. ↑ Mylene Mangalindan. Buzz in West Texas is about Jeff Bezos space craft launch site. online.wsj.com. The Wall Street Journal, 2006-11-10. Dostupné online [cit. 2008-05-28]. 
  8. ↑ Michael Graczyk. Blue Origin Spaceport Plans are Talk of Texas Town [online]. space.com, 2005-03-15 [cit. 2008-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-07-24. 
  9. ↑ Archivovaná kopie. web.mac.com [online]. [cit. 23-08-2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 13-08-2009. 
  10. ↑ http://www.flightglobal.com/blogs/hyperbola/2008/12/whatever-happened-to-blue-orig.html
  11. ↑ FOUST, Jeff. Senior Staff Writer [online]. [cit. 2015-05-05]. Dostupné online. 
  12. ↑ MORRIS, David. Blue Origin Will Take Tourists to Space by 2018 [online]. 2016-10-15 [cit. 2016-12-06]. Dostupné online. 
  13. ↑ FOUST, Jeff. Bezos Investment in Blue Origin Exceeds $500 Million. www.spacenews.com. Space News, 2014-07-18. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-19. 
  14. ↑ ACHENBACH, Joel. Jeff Bezos’s Blue Origin to supply engines for national security space launches. Washington Post. 2014-09-17. Dostupné online [cit. 2014-09-27]. 
  15. ↑ FOUST, Jeff. Blue Origin’s suborbital plans are finally ready for flight. www.thespacereview.com. 13 April 2015. Dostupné online [cit. 18 April 2015]. 
  16. ↑ Local engineers aim high for cheaper spaceflight. Seattle Times. 31 May 2015. Dostupné online [cit. 2015-06-01]. 
  17. ↑ CHANG, Kenneth. Journalist [online]. The New York Times [cit. 2015-11-24]. Dostupné online. 
  18. ↑ COFELD, Calla. Staff Witer [online]. Space.com [cit. 2015-11-25]. Dostupné online. 
  19. ↑ Samantha Masunaga. Blue Origin's new, more powerful rocket will compete with SpaceX. www.latimes.com. Los Angeles Times, 12 September 2016. Dostupné online. 
  20. ↑ a b Blue Origin Charon Test Vehicle [online]. Museum of Flight [cit. 2016-08-06]. Dostupné online. 
  21. ↑ Blue Origin's Original Charon Flying Vehicle Goes on Display at The Museum of Flight [online]. The Museum of Flight [cit. 2013-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-03-2013. 
  22. ↑ Alan Boyle. Blue Origin Rocket Report [online]. cosmiclog.msnbc.msn.com, 2006-11-28 [cit. 2008-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-15. 
  23. ↑ Alan Boyle. Blue Alert For Blastoff [online]. cosmiclog.msnbc.msn.com, 2006-12-02 [cit. 2008-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-07. 
  24. ↑ Blue Origin – About Blue [online]. [cit. 2013-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 25-03-2013. 
  25. ↑ 20060829_Blue_Origin_EA_FONSI_signed.pdf [online]. [cit. 2017-04-21]. Dostupné online. 
  26. ↑ Blue Origin – Research [online]. [cit. 2013-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 13-04-2013. 
  27. ↑ BERGIN, Chris. Blue Origin introduce the New Glenn orbital LV. NASASpaceFlight.com. 2016-09-12. Dostupné online [cit. 2016-09-12]. 
  28. ↑ GRACZYK, Michael. Private space firm launches 1st test rocket. www.dfw.com. November 14, 2006. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne January 7, 2007. 
  29. ↑ BOYLE, Alan. Rocket Revelations. cosmiclog.msnbc.msn.com. MSNBC, 2007-03-23. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-19. 
  30. ↑ a b Recently Completed/Historical Launch Data. www.faa.gov. FAA AST. Dostupné online [cit. 2011-05-30]. 
  31. ↑ Blue Origin has a bad day (and so do some of the media) [online]. [cit. 2011-09-03]. Dostupné online. 
  32. ↑ HARWOOD, Bill. Bezos’ Blue Origin completes first test flight of ‘New Shepard’ spacecraft. spaceflightnow.com. April 30, 2015. Dostupné online [cit. 2015-05-11]. 
  33. ↑ PASZTOR, Andy. Jeff Bezos’s Blue Origin Succeeds in Landing Spent Rocket Back on Earth. www.wsj.com. November 24, 2015. Dostupné online [cit. 2015-11-24]. 
  34. ↑ Launch. Land. Repeat. [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-24. 
  35. ↑ CALANDRELLI, Emily. Blue Origin launches and lands the same rocket for a third time [online]. 2016-04-02 [cit. 2016-04-03]. Dostupné online. 
  36. ↑ BOYLE, Alan. Jeff Bezos’ Blue Origin live-streams its spaceship’s risky test flight [online]. 2016-06-19 [cit. 2016-06-21]. Dostupné online. 
  37. ↑ FOUST, Jeff. lue Origin successfully tests New Shepard abort system. SpaceNews. 2016-10-05. Dostupné online [cit. 2016-10-05]. 
  38. ↑ FOUST, Jeff. Blue Origin shows off its engine. NewSpace Journal. 2013-12-07. Dostupné online [cit. 2013-12-10]. 
  39. ↑ FERSTER, Warren. ULA To Invest in Blue Origin Engine as RD-180 Replacement. Space News. 2014-09-17. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-18. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Blue_Origin&oldid=23417228“