Blecha písečná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxBlecha písečná
alternativní popis obrázku chybí
Blecha písečná
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen členovci (Arthropoda)
Podkmen šestinozí (Hexapoda)
Třída hmyz (Insecta)
Infratřída novokřídlí (Neoptera)
Řád blechy (Siphonaptera)
Latreille, 1825
Čeleď Tungidae
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blecha písečná (lat. Tunga penetrans, angl. sand flea, jigger flea, chigoe) je hematofág z čeledi Tungidae[1][2], řádu Aphaniptera. Od ostatních blech se liší hlavně svým způsobem života, při kterém se oplodněná samička penetruje do podkoží hostitele.[3] Hostitelem blechy písečné může být člověk, pes, kočka, hospodářská zvířata, opice, šelmy, kachny a drobní savci. Vyskytuje se v tropických a subtropických oblastech. Způsobuje nemoc zvanou tungóza.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Blechy.

Blecha písečná je velmi drobná, měří pouze 1 mm. Má malou, relativně zploštělou hlavu. Špičatá zadní část maxilly a mohutný epipharynx napomáhají bleše písečné k penetraci do podkoží. Samičky jsou menší než samci s výjimkou maxilárních palp a epipharynxu, jež mají větší samice.[4] Blecha má bezkřídlou hruď se třemi páry končetin. Třetí pár nohou je přeměněn na skákavý a je delší. Blecha písečná není dobrý skokan, skáče maximálně 20 cm.[5]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Blecha písečná se vyskytuje v tropických a subtropických oblastech. První zmínka o bleše se objevuje již v roce 1492 při zakotvení Kryštofa Kolumba v Haiti. Odtud se blecha zřejmě rozšířila lodní dopravou do dalších koutů světa. První doložené záznamy jsou z roku 1732 z Afrického kontinentu, kde se blecha šířila díky vzkvétajícímu obchodu s otroky.[6] Dnes se vyskytuje v Centrální a Jižní Americe, Západní a Východní Africe a na části Indického kontinentu.[5]

Životní cyklus[editovat | editovat zdroj]

Životní cyklus Tunga penetrans

Dospělí samečci žijí volně. Samičky žijí volně až do kopulace. Oplodněná samička se poté penetruje do podkoží hostitele, u lidí nejčastěji do distální části končetin. Samička se nachází v pokožce mezi vrstvami stratum corneum a stratum granulosum.[5] S vnějším světem ji spojuje otvor sloužící k dýchání, vylučování a později k uvolňování vajíček.[3] V pokožce samička tvoří až 100 vajíček a přitom se živí hostitelovou krví ze svrchní škáry, kam dosahuje svou hlavičkou a ústním ústrojím. Při tomto procesu zvětší svůj průměr z 1 mm až na 7 mm. Vajíčka dozrávají po 8-12 dnech. Po vyloučení vajec samička umírá.[5] Vajíčka jsou většinou vyloučena na písek, kde se vyvíjejí v larvy. Blecha písečná má 2 apodní (beznohá) larvální stádia, po nichž následuje stádium kukly, ze kterého se následně vylíhne dospělý jedinec.[6] Kukla je uložena v hedvábném kokonu spředeném ze sekretů ústních žláz.[3] Celý vývoj od vajíčka k dospělému jedinci trvá 4-6 týdnů, ale v optimálních podmínkách může trvat 3 týdny.[6]

Tungóza[editovat | editovat zdroj]

Noha postižená tungózou

Napadení blechou písečnou se nazývá tungóza. Blecha písečná může napadnou kteroukoli část těla, ale většinou napadá distální části končetin, hlavně místa mezi prsty, pod nehty a chodidla. Penetrace blechy způsobuje intenzivní podráždění, bolestivé podkožní léze, které mohou způsobit další sekundární infekce. První symptomy svědění a mírná bolest se projevují už první den po penetraci. Zánětlivá reakce je odpověď imunitního systému na napadení. Po 2-3 dnech, díky zvětšení objemu blechy, se v místě penetrace natáhne kůže a je patrná bílá koule s černou tečkou uprostřed. Svědění i bolest se zhoršují. Po 3 týdnech je blecha na pokraji smrti, léze se zmenšují, hnědnou, mívají vrásčitý vzhled. Po smrti blechy je léze hnědá až černá.[4] Blechu v podkoží lze odborně vyříznou skalpelem či vyjmout pinzetou. Při několikanásobném nakažení blechou mohou léze splývat. Tetanus, cellulitida (zánět tkáně) a zhoršený průtok krve potom může vést až ke vzniku gangrény a nutné amputaci.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1.  "Le genre Tunga Jarocki, 1838 (Siphonaptera: Tungidae). I – Taxonomie, phylogénie, écologie, rôle pathogène"(2012). Parasite 19 (4): 297–308. doi:10.1051/parasite/2012194297. ISSN 1252-607X. 
  2.  "Notes on the genus Tunga (Siphonaptera: Tungidae) II – neosomes, morphology, classification, and other taxonomic notes"(2014). Parasite 21: 68. doi:10.1051/parasite/2014067. ISSN 1776-1042. PMID 25514594. 
  3. a b c VOLF, Petr; HORÁK, Petr; a kol.. Paraziti a jejich biologie. Praha : Triton, 2007. S. 279, 281, 282.
  4. a b BUSTOS,BUSTOS, Fausto. Stanford University, 27. 2. 2009, rev. 27. 2. 2009. Dostupné online. (english) 
  5. a b c d COOK, Gordon Charles, Alimuddin ZUMLA a Patrick MANSON. Manson's tropical diseases. 21st ed. /. London: Saunders, 2003. S. 373,374,1604,1605.
  6. a b c d DURDEN, Lance A; Gary R MULLEN. Medical and veterinary entomology. Amsterdam: Academic Press, 2002. S. 111,112,119,120

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DURDEN, Lance A.; MULLER, Gary R.. Medical and veterinary entomology. Amsterdam : Academic Press, 2002.  
  • VOLF, P.; HORÁK, P, et al. Paraziti a jejich biologie. Praha : Triton, 2007. 318 s. ISBN 978-80-7387-008-9.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]