Blackout v Česku (2025)

Výpadek dodávek elektřiny v Česku (2025)
Druh události	výpadek dodávek elektrické energie na větším území (blackout)
Stát	Česko Česko
Místo	Praha, Mladá Boleslav, Hradec Králové, Liberec
Datum	4. července 2025
Čas	11.59 SELČ
Příčina	technické selhání přenosové soustavy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výpadek dodávek elektřiny postihl 4. července 2025 okolo poledne část Česka. V Praze se problém týkal např. i Rozvodny Chodov, Střížkova, Žižkova nebo Vysočan; bez proudu se ocitla také Mladá Boleslav. Zasažena byla také například města Ústí nad Labem, Most, Litvínov, Teplice, Liberec, Česká Lípa a Louny a část Šumperska.

V některých městech včetně Prahy v důsledku výpadku zcela zkolabovala městská hromadná doprava, nejméně tři pražské nemocnice musely použít záložní generátory elektřiny a minimálně desítky lidí musely být vyproštěny z výtahů. Řada průmyslových závodů přerušila výrobu, šlo například o automobilky Škoda nebo Toyota. Celkově výpadek postihl půl milionu odběrných míst.

Příčina výpadku

Výpadek elektřiny byl způsoben mechanickým selháním v přenosové soustavě, konkrétně pádem fázového vodiče (v provedení AlFe lano) v oblasti u Kličína. Pád vedl k následnému vyřazení vysokonapěťového vedení V411 z provozu. Toto vedení slouží k přenosu vysokých výkonů z elektráren a zajišťuje dodávky elektřiny na dlouhé vzdálenosti. Mezi další bezprostřední dopady patřil výpadek šestého bloku elektrárny Ledvice a přetížení vedení V208, které propojuje jednotlivé rozvodny. Výpadek rovněž zasáhl rozvodnu Krasíkov v okrese Ústí nad Orlicí. V důsledku těchto událostí došlo k oddělení části přenosové soustavy, která následně nemohla být dále provozována.

Klíčový okamžik výpadku elektrické energie nastal v 11.50, kdy došlo k náhlému poklesu výkonu v tuzemské přenosové soustavě o přibližně 850 megawattů oproti očekávaným hodnotám. Tento výrazný rozdíl mezi plánovaným a skutečným tokem elektrické energie vedl k destabilizaci sítě a následnému masivnímu výpadku dodávek elektřiny. Došlo k odpojení části přenosové sítě a výpadku elektřiny v několika krajích. Událost zasáhla celkem osm rozvoden přenosové soustavy. V Praze výpadek ovlivnila porucha na části rozvodny společnosti ČEPS v Chodově, která je jedním z klíčových bodů napájení hlavního města. Výpadek se projevil i v přeshraničních tocích elektřiny

Podle vyjádření zástupců státních institucí neexistují žádné důkazy o tom, že by rozsáhlý výpadek elektřiny byl způsoben kybernetickým nebo teroristickým útokem. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), který situaci monitoroval, vyloučil v prvních hodinách po události možnost, že by šlo o cílený útok na energetickou infrastrukturu. Podobně se vyjádřilo i Ministerstvo vnitra a Policie ČR.

Následky blackoutu

V mnoha městech a regionech zůstaly bez proudu úřady, obchody a veřejné instituce. V nemocnicích a dalších kritických zařízeních byly spuštěny záložní generátory, aby nebyla ohrožena péče o pacienty. V Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem byl provoz zajištěn právě pomocí těchto záložních zdrojů a někteří pacienti byli preventivně přemístěni do nemocnic s nepřerušeným zásobováním elektřinou.

Hasiči zaznamenali zvýšený počet výjezdů, zejména k lidem uvězněným ve výtazích a k událostem spojeným s náběhem záložních dieselagregátů, které způsobovaly falešná hlášení o kouři. V Praze i ve Středočeském a Královéhradeckém kraji šlo o desítky zásahů. Hasičský záchranný sbor zároveň vyzýval obyvatele, aby tísňové linky využívali pouze v případech ohrožení života nebo majetku.

Výpadek se dotkl také průmyslu – například rafinerie v Litvínově byla nucena přebytečnou produkci řízeně spalovat na bezpečnostních hořácích. Podle Hospodářské komory dosáhly ztráty stovek milionů korun, nejvíce ve velkých průmyslových podnicích. Výrobu musela přerušit například automobilka Škoda Auto ve všech svých závodech, obnovení provozu bylo postupné. Sklárna Crystalex v Novém Boru hlásila nejdelší výpadek ve své historii, který způsobil znehodnocení části produkce. Dopady zaznamenaly i obchody a restaurace. Menší provozovny musely uzavřít, větší využily náhradní zdroje. V gastronomii došlo ke snížení tržeb – některé podniky ztratily až 35 % denního obratu. Část provozů musela zlikvidovat zásoby.

Elektrická energie vypadla i ve zhruba třetině českých věznic, které však přešly na záložní zdroje bez vážnějších problémů. Bankovní sektor nebyl výpadkem zásadně ovlivněn – mobilní a internetové bankovnictví zůstaly v provozu, přesto některé bankomaty přestaly fungovat.

Komplikace v dopravě

Výpadek elektrické energie způsobil značné komplikace v dopravě napříč zasaženými oblastmi. V Praze došlo k přerušení provozu tramvají na pravém břehu Vltavy, který se postupně dařilo obnovovat; zatímco linky metra A a C byly zprovozněny relativně brzy, linka B byla mimo provoz do 12.35. V některých částech města došlo také k výpadku trolejbusů, které byly dočasně nahrazeny autobusy. Mimo Prahu se dopravní výpadky dotkly například Mostu, kde došlo k zastavení tramvajového provozu a nasazení náhradní autobusové dopravy. Výpadek tramvajové dopravy v Liberci byl největší za posledních 41 let, byly povolány náhradní autobusy.

Závažné problémy nastaly také na železnici – nejezdily vlaky na několika klíčových tratích, například mezi Prahou a Kolínem, Benešovem u Prahy či Kutnou Horou. Ve východních Čechách se zastavily některé elektrifikované vlakové spoje, přičemž cestující zůstali uvězněni ve vlacích, jako například v případě rychlíku z Hradce Králové do Prahy, který zastavil v Chotěvicích. České dráhy uvedly, že kvůli rozsahu výpadku nebylo možné okamžitě zajistit náhradní dopravu a stabilizace vlakového provozu měla trvat celý den.

Na severu Čech způsobilo přerušení dodávek elektřiny výpadky semaforů, což komplikovalo plynulost silniční dopravy. V Ústí nad Labem fungovaly pouze trolejbusy na bateriový pohon a autobusy. Na pražském Letišti Václava Havla došlo k planému poplachu, když někdo z cestujících omylem zmáčkl nouzové tlačítko požárního hlásiče. Hasiči na místě zjistili, že nehoří, a nebyla potřeba evakuace.

Obnova dodávek elektřiny a návrat k běžnému provozu

Dodávky elektřiny byly postupně obnoveny během odpoledne a večera téhož dne. Společnost ČEPS kolem 14.50 oznámila, že všechny rozvodny přenosové soustavy jsou opět v provozu. Energetici obnovovali dodávky elektřiny do všech odběrných míst s ohledem na potřebu regulace toků, aby nedošlo k přetížení sítě. Ústřední krizový štáb uvedl, že krátce před 18. hodinou zůstávalo bez proudu zhruba dva tisíce odběrných míst. Kolem 19. hodiny bylo potvrzeno, že dodávky byly obnoveny ke všem odběratelům. Před 18. hodinou oznámily České dráhy, že jsou všechny tratě opět průjezdné, avšak stabilizace provozu a návrat do běžného režimu trvaly ještě několik hodin.

Reakce státní správy

Státní orgány na rozsáhlý výpadek elektrické energie reagovaly vyhlášením pohotovosti Ústředního krizového štábu. Ministr vnitra Vít Rakušan uvedl, že ministerstvo intenzivně zjišťuje rozsah problémů, a zároveň zdůraznil, že policie nemá informace o kybernetickém či teroristickém útoku jako příčině výpadku. Na zasažených územích byla zvýšena hlídková činnost a policisté řídili dopravu na vybraných křižovatkách. Premiér Petr Fiala označil situaci za mimořádnou a nepříjemnou a poděkoval občanům za trpělivost během obnovy dodávek elektřiny, která byla nyní prioritou. Fiala uvedl, že „je třeba, aby odborníci odpověděli proč to má takový dramatický dopad, když spadne drát.“ Pražský primátor Bohuslav Svoboda po blackoutu v Praze smazal příspěvek na svých sociálních sítích z května 2025, ve kterém ujišťoval, že Praze nehrozí podobný blackout jako ve Španělsku. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek ujistil, že péče o pacienty v nemocnicích není ohrožena díky záložním zdrojům energie a jasně stanoveným postupům zdravotnických zařízení. Zároveň upozornil na možnost odkladů některých vyšetření a informoval o preventivních převozech některých pacientů do nemocnic s nepřerušenými dodávkami elektřiny.

Související články

• Blackout na Pyrenejském poloostrově (2025)

Portály: Česko