Blažena Karasová
| Blažena Karasová | |
|---|---|
| Rodné jméno | Cvrková |
| Jiná jména | Bláža |
| Narození | 7. prosince 1922 nebo 12. července 1922 |
| Úmrtí | 17. dubna 2014 (ve věku 91 let) |
| Bydliště | Praha |
| Povolání | kreslířka, horolezkyně a ilustrátorka |
| Známá jako | pražská horolezkyně |
| Ocenění | mistryně sportu v horolezectví |
| Děti | Blažena, 2 synové a dcera |
| Příbuzní | zeť Petr Schnabl (manžel Blaženy) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Blažena „Bláža“ Karasová rozená Cvrková (12. července 1922 – 17. dubna 2014), povoláním kreslířka, byla československá horolezkyně, vedoucí a trenérka ženského reprezentačního družstva, sportovní funkcionářka, mistryně sportu a čestná členka Českého horolezeckého svazu.[1][2]
Studovala Grafickou školu v Praze, profesí byla kreslířka, zaměstnaná v Archeologickém ústavu ČSAV. Ilustrovala řadu knih, mezi jinými Dostálův Botanický klíč, Květenu ČSSR, lékařské učebnice nebo Kuttovu Horolezeckou abecedu.
Výkony a ocenění[editovat | editovat zdroj]
- 1954: první československá mistryně sportu horolezectví, udíleno s Radovanem Kuchařem (před tím jen Karel Cerman 1953)
Hory[editovat | editovat zdroj]
- 1959: S vrchol, Ušba (4 694 m n. m.), Svanský úsek, Kavkaz – z Ušbinského plata, kl. 4 A - Karasová, Veličková, Turková, Posejpalová, Kotásková s doprovodem Vl. Procházky, dále K. Trousílek, J. Foltýnek, K. Cídl, M. Vítek, V. Haleš a další 2 čs. horolezci
- Vysoké Tatry: 225 výstupů (94 zimních) a 4 prvovýstupy
Skály[editovat | editovat zdroj]
Lezla také na pískovcích, v Českém ráji byla spoluautorkou několika prvovýstupů.
- Normální cesta, IV, Mokrá, Dračí skály, Hruboskalsko, Český Ráj; Josef Smítka, S. Herčík, B. Karasová, 1944
- Cesta padajícího kamení, VIIb, Větrník, Dračí skály; J. Procházka, J. Jíra, B. Karasová, Z. Ledabyl, 1.5.1968
- Normální cesta, V, Zapomenutá, Hruboskalsko; S. Herčík, B. Karasová, J. Smítka, 17.10.1944
Ženský horolezecký spolek RHM[editovat | editovat zdroj]
Byla aktivní členkou mezinárodního ženského horolezeckého spolku RHM (Randes-vous-Haute-Montagne), díky svému umu a kontaktům se jako jediná žena z východního bloku pravidelně účastnila mezinárodních akcí.
Památka[editovat | editovat zdroj]
- je po ní pojmenována Blážina stěna (Bláža) v lezecké oblasti Srbsko v Českém krasu, obdobně také sousední Vlastina stěna po Vlastě Štáflové
- Blážina cesta, 4, je nejlehčí výstup na blážinu stěnu
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KUTTA, František. Horolezecká abeceda. Ilustrace Otto Ušák, Bláža Cvrková. 1. vyd. Praha: Ústřední výbor klubu českých turistů, 1944. 30 s.
- KUTTA, František. Horolezecká abeceda. Ilustrace Otto Ušák, Bláža Cvrková; úvod Josef Dostál. 2. vyd. Praha: Ústřední výbor klubu českých turistů, 1945. 35 s.
- ŠTYRSA, Josef. Kamarád ze skal. Ilustrace Theodor Pištěk. 1. vyd. Praha: STN, 1959. 130 s.
- PETŘÍK, Ivo K.; OBERMANN, Alois. Velehorská dobrodružství. Ilustrace Jan Maget a Blažena Karasová. 1. vyd. Praha: Albatros, 1995. 269 s. ISBN 80-00-00389-9.
- ŠTYRSA, Josef. Kamarád ze skal. Ilustrace Theodor Pištěk. 2. vyd. Praha: ASA, 2017. 176 s. ISBN 978-80-87353-09-7.
- Petr Resch: Český kras - horolezecký průvodce
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Blažena Karasová
- Horosvaz.cz: Blažena Karasová (osobnosti)
- Horosvaz.cz: Českoslovenští a čeští horolezci na Kavkaze - přehled výstupů (2008)
