Bitva v průsmyku Roncevaux (778)

Bitva v průsmyku Roncevaux
	konflikt: Tažení Karla Velikého na Iberský poloostrov
	Smrt rytíře Rolanda v Bitvě v průsmyku Roncevaux (ilustrace manuskriptu cca 1455–1460)
Trvání	15. srpna 778
Místo	průsmyk Roncesvalles
Souřadnice	42°59′22″ s. š., 1°20′2″ z. d.
Výsledek	porážka Franků
Strany
Córdobský emirát; Baskové	Franská říše
Velitelé
Sulejman al-Arabi; Lupo II. Gaskoňský (spekulace)	Karel Veliký; Roland †
Síla
velká, přesně neznáma	odhadem 30 000 mužů v průsmyku
Ztráty
neznámé	celý zadní voj
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva v průsmyku Roncevaux (francouzská podoba jména, ve španělštině Roncesvalles, v baskičtině Orreaga) v roce 778 je legendami opředenou bitvou, v níž početná baskická armáda zničila zadní voj armády Karla Velikého při jeho návratu z invaze na Pyrenejském poloostrově. Průsmyk Roncevaux se nachází v Pyrenejích, na španělském území poblíž španělsko-francouzské hranice.

Baskický útok na Karlovu armádu byl pomstou za zničení městských hradeb baskického sídelního města Pamplona. Při návratu Franků přes Pyreneje zpět do Francie, zadní část Karlovy armády, postupující úzkým průsmykem, byla odříznuta a napadena rozptýleným baskickým vojskem z hustého lesního porostu. Frankové se odmítli vzdát a byli pobiti.

Bitva v podání anonymního umělce 15. století

Mezi zabitými v bitvě byl i Roland, franský velmož a vojevůdce. Jeho smrt z něj a několika dalších paladinů (nejpřednějších rytířů a šlechticů z družiny Karla Velikého), učinila legendární vzory rytířskosti, ovlivňující představy o rytířském chování na několik dalších staletí středověku. O bitvě existují psané záznamy a mnoho středověkých legend a písní, z nichž nejedna události značně přikrášluje či přehání. Bitva je zejména námětem Písně o Rolandovi z 11. století, nejstaršího dochovaného díla francouzské literatury, a Zuřivého Rolanda, jednoho z nejslavnějších děl literatury italské. I v moderní době se bitva stala námětem mnoha knih a divadelních her, a v Pyrenejích je připomínána mnoha pomníky.