Bitva u Trasimenského jezera

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bitva u Trasimenského jezera
konflikt: Druhá punská válka
Mapa bitvy
Mapa bitvy
trvání: 24. červen, 217 př. n. l.
místo: břeh Trasimenského jezera
výsledek: Vítězství Kartaginců
strany
KartágoKartágo Kartágo Římská republikaŘímská republika Římská republika
velitelé
Kartágo Hannibal Barkas Římská republika Gaius Flaminius

síla
55 000 mužů 30 000 mužů (Polybios)
31 000 mužů (Livius)
ztráty
1 500 mužů (Polybios)
2 500 mužů (Livius)
15 000 padlých
15 000 zajatých

Bitva u Trasimenského jezera (24. červen 217 př. n. l.) byla střetnutím mezi římským vojskem vedeným konzulem Gaiem Flaminiem (31 tisíc) a armádou kartaginského vojevůdce Hannibala (asi 40 tisíc). Hannibal tehdy skryl svou armádu v lesích severovýchodně od Trasimenského jezera a připravil tak past, do níž římská armáda bezhlavě nakráčela. Když posléze Hannibalovy jednotky napadly pochodující kolonu římské armády, která se pohybovala po úzkém prostoru mezi jezerem a horami, ta neměla šanci na úspěšný odpor a byla rozdrcena. Jen její menší části se podařilo uniknout. Ztráty Římanů byly 15 tisíc zabitých a utopených a 15 tisíc zajatých, ztráty Kartaginců byly 1 500 lidí. Byla to jedna z nejkrvavějších bitev té doby.

Důsledek bitvy[editovat | editovat zdroj]

Po bitvě u Trasimemnského jezera měl Hannibal uvolněnou cestu do jižní Itálie. Konzul Gaius Flaminius byl sesazen a v Římě nastala doba, aby si za vládce zvolili místo dvou konzulů jediného vojenského diktátora. Stal se jím starý sedmdesátiletý Quintus Fabius Cunctator. Fabius na rozdíl od svých předchůdců odmítal souhlasit s vysláním římských legií do pole a hodlal oslabit Kartagince vyčerpávající taktikou a drobnými přepady, přestože kartaginská armáda poměrně beztrestně plenila jižní Itálii. Hannibalův pobyt na jihu Itálie způsoboval početné armádě Punů značné zásobovací potíže.