Bitva u Sfakterie
| Bitva u Sfakterie | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| konflikt: Peloponéská válka | |||||||
 | |||||||
| |||||||
| strany | |||||||
| Athény | Sparta | ||||||
| velitelé | |||||||
| Démosthenés, Kleón | Epitadas †, Styfón ?
| ||||||
| síla | |||||||
| 800 hoplitů 2 000 lehkooděnců |
420 hoplitů ? | ||||||
| ztráty | |||||||
| ? přes 200 mrtvých | 148 mrtvých, zbytek zajati | ||||||
Bitva u Sfakterie se odehrála v roce 425 př. n. l. jako součást Peloponéské války. Střetla se v ní vojska Athén a Sparty.
Bitvě přecházela bitva u Pylu, do které bývá některými historiky bitva u Sfakterie začleňována. Athénská vojska, pod velením stratéga Démosthena (neplést s řečníkem Démosthénem) se plavila směrem k Sicílii. Cestou zakotvila v zátoce u mysu Pylos, kde se část vojsk vylodila a zbudovala zde pevnost. Sparťané se ji v Bitvě u Pylu pokusili, pozemním i námořním útokem, dobýt. Jejich útok ale skončil bezúspěšně. Na blízkém ostrově Sfakteria tak zůstalo odříznuto přes 400 spartských hoplitů, kteří zde byli před nějakým časem umístěni.
Démosthénes se rozhodl na ostrově vylodit a spartskou posádku zneškodnit. Za tímto účelem bylo na ostrově vyloděno 800 hoplitů a dalších 2000 lehkooděnců. Spartští vojáci se těmto silám nemohli moc účelně bránit, protože jim jakékoliv manévrování ztěžovala nepřátelská salva šípů. Spartské jednotky i flotila musely kapitulovat. Bylo to poprvé, kdy se spartská vojska vzdala, a pro Spartu to byla velká potupa. Pod jejím vlivem dokonce Sparta nabídla Athénám mír, ten ale Kleón odmítl. Brzy se ukázalo, že to byla velká chyba.