Bitva u Rozvadova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bitva u Rozvadova
konflikt: Třicetiletá válka (Česko-falcká válka)
trvání: 16. červenec 1621
místo: prostranství mezi obcemi Rozvadov a Waidhaus
zeměpisné souřadnice:
výsledek: patová situace
strany
Svatá říše římská Habsburská monarchie
Katolická ligaKatolická liga Katolická liga
Španělské impériumŠpanělské impérium Španělské impérium
Falcké kurfiřtstvíFalcké kurfiřtství Falcké kurfiřtství
velitelé
Svatá říše římská Jan Tserclaes Tilly Falcké kurfiřtství Petr Arnošt II. Mansfeld

síla
~ 13 000 mužů
několik děl
~ 20 000 mužů
několik děl
ztráty
neznámé neznámé

Bitva u Rozvadova byla válečným střetem mezi císařskými oddíly armády generála Jana Tserclaese Tillyho a falckou armádou pod velením Petra Arnošta z Mansfeldu během česko-falcké války na počátku třicetileté války. Odehrála se 16. července 1621 v místech mezi západočeskou vesnicí Rozvadov a bavorskou obcí Waidhaus. Vojsko Petra Arnošta Mansfelda zde odrazilo útok císařské armády ve snaze vytlačit je pryč z Čech, kterémužto náporu úspěšně čelilo i v následujících měsících.

Před bitvou[editovat | editovat zdroj]

Po vypuknutí českého stavovského povstání a žádosti českých stavů o zahraniční pomoc poskytlo vojenskou podporu pouze Savojsko a Slezsko. Savojsko vyslalo dva tisíce žoldnéřů pod vedením Arnošta z Mansfeldu, které mělo podpořit akce stavovské armády pod velením Jindřicha Matyáše Thurna. Na podzim 1618 Mansfeld přitáhl do Čech, plenil zde katolické statky a po krátkém obléhání pak 9. listopadu toho roku dobyl Plzeň, ale později byl poražen hrabětem Buquoyem v bitvě u Záblatí. Plzeň pak se svým vojskem držel a do bojů proti císařské armádě nadále nezasahoval. Za císařský úplatek pak z taktických důvodů nepodpořil vojsko českých stavů v bitvě na Bílé Hoře v listopadu 1620.

Petr Arnošt zůstal v Plzni,[1] dokud se Fridrich Falcký nestáhl pryč ze zemí Koruny české do Vratislavi, a pak se odtud také na jaře 1621 začal se svým přibližně dvacetitisícovým vojskem stahovat směrem do Bavorska s cílem pokračovat do Falce. Vstříc mu vytáhly jednotky císařského generála Jana Tillyho, jednoho z vítězů z Bílé Hory, které jej mínily vytlačit z Habsburky ovládané půdy.

Průběh střetnutí[editovat | editovat zdroj]

Třináctitisícové císařské vojsko[2] v čele s Tillym zaujalo pozice u pohraniční obce Rozvadov, kde zbudovalo dělostřelecká opevnění. To se tak jen na několik kilometrů přiblížilo k Mansfeldově armádě, která rozložila vojenské ležení v již bavorském Waidhausenu. K prvnímu a největšímu střetu došlo krátce po příchodu císařských vojsk, 16. července. Tillyho vojsko s dělostřeleckou podporou zahájilo útok proti Mansfeldovým jednotkám, které se zformovaly a vytáhly císařským k Rozvadovu naproti. Ke srážce vojsk pak došlo v polích západně od Rozvadova.

Početně silnější, odpočaté a lépe organizované Mansfeldovo vojsko během bitvy nápor císařské armády odrazilo. Během ní zahynulo přes 700 mužů, především patrně na straně Tillyho vojska. I v dalších dnech zde pak docházelo k menším střetům mezi oběma armádami v podobě šarvátek a vzájemného odstřelování z opevněných pozic. To nakonec vyústilo k rozhodnutí Mansfelda k ústupu do Dolní Falce.[3]

Hodnocení bitvy[editovat | editovat zdroj]

Mansfeld pak pokračoval v bezpečném ústupu do Falce, kam jej Tillyho vojsko s podporou katolických spojenců následovalo. Ve Falci se Mansfeld ve spojení s Fridrichem Falckým úspěšně bránil nájezdům a podařilo se mu porazit Tillyho v bitvě u Wieslochu. Poté ho Friedrich propustil ze svých služeb a Petr Arnošt se spojil s Kristiánem Brunšvickým a vstoupil do služeb Nizozemské republiky.

Opevnění císařské armády se u Rozvadova zachovalo v podobě několikametrových porostem pokrytých obranných násypů a posléze vešlo ve známost jako tzv. Tillyho šance.[4]

U nedaleko míst střetů byl roku 2021 nedaleko Rozvadova u příležitosti 400. výročí střetu rovněž vztyčen kamenný památník připomínající bitvu.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. 30leta valka. www.30letavalka.eu [online]. [cit. 2021-09-23]. Dostupné online. 
  2. Tillyho opevnění u Rozvadova zbylo z třicetileté války. Tachovský deník. 2008-04-05. Dostupné online [cit. 2021-09-23]. 
  3. Archeologický atlas česko-bavorské hranice ve středověku a novověku. archaeoatlas.zcu.cz [online]. [cit. 2021-09-23]. Dostupné online. 
  4. polní opevnění třicetileté války - Tillyho šance - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-09-23]. Dostupné online. 
  5. HŘÍBAL, Antonín. Památník ukrutné bitvy u Rozvadova stojí poblíž Krvavého pole. Chebský deník. 2021-07-17. Dostupné online [cit. 2021-09-23]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]